STUDIO 54 – Závan sedmdesátkové dekadence (od Dekkadancers)
Foto Pavel Hejný
Představte si, že se svět chystá skončit a vy jste pozváni na poslední večírek svého života. Dekadentní, bujarý, barevný a nespoutaný. Přesně taková je inscenace souboru Dekkadancers, kteří si ke svým 10. narozeninám nadělili nové představení.
foto Viktorie Štěpánová
Paparazzi, alkohol, vizáž, drogy, sex a hlavně tanec. Studio 54. Místo, kde se redefinují hranice svobody. Tady se probouzí tancem. Dekkadancers v něm znovu oživují noc, kdy se mohlo stát všechno – noc, kterou nazývají „ostrůvkem svobody, kde nic nebylo nemožné.“
Taneční představení je inspirované 70. léty – zlatou érou Studia 54, tanečního klubu na 54. avenue v New Yorku. Epicentrum svobody, nezkrotné energie a neomezených hranic. Bylo to místo, kde se potkávaly popkulturní hvězdy jako Mick Jagger či Andy Warhol s obyčenými smrtelníky, jako jste vy nebo váš soused. Klíč ke vpuštění? Touha pařit, jako by se jednalo o poslední chvíle vašeho života.
O další vrstvu stírání hranic se Dekkadancers pokusili umístěním inscenace do prostor Archy+. Vytvořili tak pomyslnou lávku mezi klubem a divadlem, generacemi i sociálnimi rolemi.
Přestože Studio 54 shořelo ve vlastním lesku, tři roky stačily, aby se z klubu stal mýtus. Dekkadancers tuto atmosféru po půlstoletí oživují nikoli jako muzeální rekonstrukci, ale jako pulzující organismus současnosti, v níž se dnešní doba stává klubem na pokraji apokalypsy.
Těla tanečnictva se v této inscenaci neoddávají rytmu disco dance, ale individuálnímu fyzickému i emočnímu prožitku. Souznění těl v klubové atmosféře a sexuální touze, bušení do země v rytmu beatů, vypjetí způsobené vnitřním výbuchem drog. Těla představují pohybový slovník nespoutanosti: sex bez nahoty, líbání bez něhy, euforie bez cíle. Party till you can. Každý pohyb jako výdech drogy, jako spoušť bílého prášku, který stírá hranice mezi realitou a halucinací. Explicitní vyprávění pohybem. Krásná těla napospas vlastním touhám.
Představení není pouze o nespoutaném mejdanu, ale i o svobodě, kterou si lidé dokázali přiznat a ukázat. Svoboda lásky, svoboda sebevyjádření, svoboda být sám sebou bez hranic.
Za blyštivou fasádou se však skrývá otázka: Neopíjíme se dnes iluzí svobody, která se zrodila právě v době Studia 54? Není naše touha po nekonečné zábavě jen jinou tváří strachu z prázdna? Stejně jako původní newyorské Studio 54, které skončilo po pouhých třech letech, i tato inscenace nechává diváka na hraně: mezi fascinací a strachem, mezi opojením a prázdnem.
Dekkadancers tu nerezonují jen s minulostí, ale i s dnešním stavem světa. Motivy hédonismu, úniku, konce světa a dekadence se prodírají na povrch i dalších českých scén. Příkladem je nedávno uvedená opulentní kabaretní show The Saturn Revue. Kam kráčí naše životy, kam míří náš svět a pohorší nás ještě vůbec něco?
Do rolí zakladatelů klubu Iana Schragera a Steva Rubella se příznačně vtělili vedoucí souboru Dekkadancers a současně autoři celé inscenace, Štěpán Pechar a Ondřej Vinklát. “Shodli jsme se, že nechceme vytvářet dokumentární představení, které by příběh legendárního newyorského klubu vyprávělo od počátku do rychlého konce. A tak nás napadla myšlenka posledního večírku před koncem světa. Jak by takový večírek vypadal ve Studiu 54?” říkají. Podařilo se jim vytvořit obraz společnosti, která se baví, protože jinak už žít neumí.
KREDITY & TVŮRCI
Scénář a režie: Štěpán Pechar & Ondřej Vinklát
Choreografie: Štěpán Pechar & Ondřej Vinklát
Účinkují: Tereza Hloušková, Natalia Metodijeva, Nela Štarková, Klára Šléglová, Patrik Čermák, Alex Sadirov, Florian Garcia, Albert Kaše, Štěpán Pechar, Ondřej Vinklát, Michal Tůma, Barbora Aria
Hudba: Jan Šikl
Scéna a kostýmy: Ema Dulíková, Pavel Knolle
Light design: Lukáš Brinda
Comments
