Udržitelná móda se stává trendem

Takzvaná slow fashion, jak se udržitelná móda označuje, je skloňována ve všech pádech – a to zejména v souvislosti s životním prostředím, které je módním průmyslem zatěžováno. Nový trend velí návrat k tradici: mít v šatníku raději méně oblečení, zato kvalitně zpracovaného. Věnovat oděvům správnou péči, aby vydržely co nejdéle, dbát na recyklaci a při výběru materiálů volit ty přírodní, které se snadno ekologicky likvidují…

Módní průmysl produkuje 1,2 miliardy tun skleníkových plynů za rok (více než létání a lodní doprava dohromady), podle odhadů odborníků v roce 2050 dosáhne globální poptávka po surovinách trojnásobku udržitelné produkce planety. Půl milionu tun mikroplastů z praní oblečení končí každý rok v mořích a oceánech. To jsou jen některá fakta, na která upozorňuje Institut cirkulární ekonomiky. Problematika udržitelné módy je čím dál tím palčivější a stále více lidí se zamýšlí nad tím, jakým způsobem pořizovat oblečení a jak s ním nakládat tak, aby to bylo co nejšetrnější k přírodě. Rovněž řada celebrit podporuje trend „slow fashion“ – například Emma Watson, Stella McCartney či Vivienne Westwood…

Návrat k tradičním hodnotám

Vysoká produkce módního průmyslu je spojená s konzumním životem posledních desetiletí a takzvanou fast fashion, tedy rychlou spotřebou laciných oděvů. Zatímco před sto lety bylo běžné, že naše prababičky měly jedny „nedělní šaty“, které vydržely dlouhá léta, dnes šatníky praskají ve švech a přibývají do nich nové kousky dle nejnovějších trendů. Ty však za rok vyjdou z módy a nahradí se jinými. Trh navíc zaplavila vlna levného oblečení z Asie. Stále častěji si však spotřebitelé uvědomují opravdovou cenu, kterou je nízká částka na visačce vykoupena, a sahají po kvalitnějších výrobcích – které jsou samozřejmě dražší, protože je do nich promítnuta férová mzda těch, kdo je vyrobili, i cena materiálu. Například přírodní merino vlna je samozřejmě nákladnější než syntetické náhražky…

Tip: Kvalita nemusí vždy stát „majlant“! Kdo si chce pořídit oblečení vysoké jakosti a zároveň ušetřit, může využít možnosti nákupu v outletech. Zde jsou vyprodávány kolekce kvalitních výrobců textilu z uplynulých sezón. Příkladem je kamenná prodejna Norské módy v pražské Libni, která se na několik měsíců proměnila v Norský outlet, který se zaměřuje na skandinávskou módu. V nabídce outletu tak najdete speciálně z norských skladů přivezené starší kolekce značek Dale of Norway, Devold, Bergans of Norway, Kari Traa aj.

Pořád v „tom samém“? Proč ne!

Do popředí tedy vstupuje otázka původu oblečení a jeho kvality – stále více spotřebitelů myslí na to, že je lepší pořídit méně věcí, zato takových, které vydrží. Ruku v ruce s touto myšlenkou kráčí i koncept takzvaného kapsulového šatníku, jenž minimalizuje množství oděvů. Ta tam jsou doby, kdy bylo trapné být opakovaně viděn v jednom tričku – dnes se jedná naopak o známku toho, že daný člověk zbytečně neplýtvá. Věděli jste například, že miliardář Mark Zuckerberg odmítá řešit, co si vzít ráno na sebe, a tak si pořídil několik totožných šedých triček a mikin? A vůbec se nestydí za to, že má na každé fotografii na sobě to samé… Jistě, pro některé dámy je taková idea nepředstavitelná – ale díky správnému kombinování lze vypadat každý den jinak, a i s minimem kousků nadělat parádu. Jen je důležité nedělat unáhlené a impulzivní nákupy a již při pořizování nové věci přemýšlet, zda do vašeho šatníku zapadne barevně i stylově a bude se hodit k dalším oděvům na ramínku…

Tip: Mezi klasické evergreeny, které se dobře kombinují, patří bílá košile, černé společenské kalhoty, „malé černé“ šaty, džíny, jednobarevná trička či propínací svetr. Perfektní službu udělají rovněž doplňky, jako jsou šátky či šály, které dodají outfitu nový ráz a dokážou je jednoduše a „za pár kaček“ oživit či proměnit.

Správná péče zajistí dlouhověkost

Podle výzkumu „Způsoby nakládání s obnošeným textilem z domácností v České republice“ vyplynulo, že pouze čtvrtina Čechů v dnešní době opravuje, zašívá či přešívá nepotřebný textil. I to je ale trend, o kterém se stále více mluví – do popředí se dostává myšlenka recyklace, upcykling (tedy zboží vyrobené ze zbytkových materiálů), ale i důraz na péči o již zakoupené oblečení, aby sloužilo svému účelu co nejdéle. Kvalita a dlouhá životnost je totiž vedle kombinovatelnosti a multifunkčnosti další z pilířů kapsulového šatníku. Méně oblečení znamená častější nošení – a tím pádem i adekvátní péči, aby mu byla zajištěna dlouhověkost.

Tip: S oblečením je to vlastně jako s přátelstvím či s láskou – je potřeba o něj pečovat, aby vydrželo co nejdéle! A každý materiál (stejně jako každý člověk) vyžaduje něco jiného… „Pokud jde o funkční oblečení, prát by se mělo vždy naruby, a to nejvýše na 40 °C. Vyšší teplota praní už by mohla poškodit strukturu vlákna. Stejně tak jej nežehlete, nesušte v sušičce ani neperte v aviváži. Rozhodující pro správnou údržbu jsou ale vždy informace uvedené na štítku konkrétního oděvu,” upozorňuje Žaneta Fidrantová z Norské módy.

Kam s ním?

Výše uvedená studie týkající se chování Čechů zároveň uvádí, že polovina dotázaných považuje obnošený textil za odpad. Nejčastějším způsobem, jak naložit s nepotřebným textilem, je hodit jej do koše, proto mnohdy končí v tocích směsného komunálního odpadu bez možnosti dalšího využití. Pokud jde o likvidaci, z hlediska dlouhodobého rozvoje naší planety mají výhodu přírodní vlákna (vlna, len, konopí), jež jsou obnovitelným zdrojem, na rozdíl od těch syntetických se v zemi rozloží a také se snáze recyklují. Pokud se ale přeci jen rozhodnete oblečení zbavit, nemusí hned putovat do koše! V případě zachovalého zboží možná existuje někdo, komu ještě dobře poslouží – vzájemnou výměnu obnošeného šatstva využívají takzvané swapy, které přibývají jako houby po dešti napříč celou republikou, možnost zpeněžení nabízejí rovněž bazary.

Tip: Protože ve 21. století se vše přenáší do online světa, na sociálních sítích se tvoří komunity (swapy, bazary), prostřednictvím nichž lze oděvy posílat dále – a zajistit tak koloběh, který rovněž přispívá k trendu udržitelné módy…

Comments

comments