Umělá inteligence může mít v Česku zářnou budoucnost. Trh je ale zatím fragmentovaný a hráčům chybí ucelené vize
Česká republika jako jedna z hlavních bašt technologických inovací v oblasti umělé inteligence (AI)? Možná to není až takové sci-fi, jak by se na první dobrou mohlo zdát. Naše země je totiž nejen domovem mnoha perspektivních společností a start-upů, ale také vyhledávaným trhem z hlediska velkých nadnárodních hráčů. Je vůbec v dnešním světě možné fenomén AI nadále ignorovat? Panelisté nedávného vydání online konference Moonshot by Aspen CE se jednohlasně shodují – rozhodně ne!
Zájem by byl, chybí ale ucelené vize
Co si vůbec máme představit pod označením AI firma? Logicky nám na mysli pravděpodobně vytane scénář, kdy společnost využívá pro zajištění alespoň některé části ze své agendy výlučně či primárně pouze AI technologie. V případě České republiky to ale tak striktně neplatí. Z průzkumu společností Deloitte a Asgar dokonce vyplývá, že 40 % tuzemských AI firem ve svých aktivitách umělou inteligenci ve skutečnosti vůbec nevyužívá. A pokud nahlédneme pod pokličku zbylých 60 %, zjistíme, že i ty se velmi často především věnují analýze vstupních dat.
O podobných číslech hovoří i zpráva z dílny poradensko-analytické společnosti EY a Hospodářské komory ČR. Až 70 % českých společností do jisté míry s AI koketuje, doposud ovšem setrvávají ve stadiu přípravy či nesmělých experimentů. Na paměti ovšem mají hlavně přidané hodnoty v podobě zvýšení produktivity (49 procent) a snížení nákladů (30 procent). Pouze 17 procent z firem došlo do stadia implementace. Nadšení pro AI je ale z výše uvedených dat patrné. Na druhou stranu zaostávají z hlediska konkrétních vizí a podrobných scénářů, jak AI do svého každodenního života úspěšně a efektivně začlenit.
„V Česku je zhruba 1,4 milionu malých a středních podniků, které vytváří 38 procent domácího HDP a zaměstnávají okolo 2,4 milionu lidí. Podle průzkumu společnosti Facebook a Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR) má pro tuto skupinu zásadní význam digitalizace. To ponechává velký prostor pro zapojení nových technologií a současně ukazuje potřebu lepší přípravu firem ohledně AI dovedností,“ shrnuje Daria Hvížďalová, partnerka Mainware/JHV Engineering, výsledky vlastní studie Budoucnost digitalizace a AI. Představila ji právě na poslední online konferenci Moonshot by Aspen CE. Ta proběhla pod organizačním zajištěním eventové agentury JAD Digital a jejího kreativního šéfa Yemiho A.D.
Triáda tuzemských AI firem
Hvížďalová představila i názornou typologii AI firem působících v České republice. V rámci studie se jí a jejímu týmu podařilo identifikovat tři hlavní kategorie, které jsou definovány následovně:
- Velcí hráči, kteří nabízejí systémová řešení silně využívající AI
Ve velké míře jde hlavně o pobočky velkých mezinárodních společností, které mají v tuzemsku zastoupení. V jejich případě není zvykem, že by přímo přeprodávaly vlastní AI produkty. Ty jsou většinou zabudovány přímo do jimi nabízených systémových řešení. Výzkum a vývoj zajišťují buď in-house anebo pomocí kooperace s externími subjekty, v nemalé míře technologickými start-upy. Klasickým modelem spolupráce jsou pak akvizice těchto malých firem, které pak získávají výhodu zázemí stabilní nadnárodní korporace se spolehlivým financováním a dobrým renomé.
V rámci této kategorie bychom hledaly ukázkové příklady zejména v segmentu softwarového vývoje – za všechny můžeme jmenovat například Microsoft, IBM nebo Oracle. Aktivní jsou však i na poli odborného poradenství, kterému se věnují třeba v Deloitte, Accenture nebo PricewaterhouseCoopers. Na poli kyberbezpečnosti jejich řady rozšiřuje Avast, v autonomní mobilitě pak Valeo. Výčet se jimi ale zdaleka neuzavírá.
- AI agentury, které se zabývají zakázkovým vývojem produktů pro podniky:
V případě těchto společností je výzkum a vývoj AI technologií neoddělitelnou součástí jejich identity. Těmto aktivitám se věnují na plný úvazek, a příjmy generují právě plněním zakázek pro podniky, které umělou inteligenci poptávají. V České republice se proto logicky nejčastěji orientují na segment informačních a komunikačních. Výsledný produkt je striktně definován objednatelem a jeho potřebou, typicky se však jedná o podpůrné nástroje určené k vyhledávání textů, počítačové vidění a další. Základem spolupráce agentury a klienta je tzv. Proof of Concept (POC). Zjednodušeně řečeno jde o vývoj prototypu, který má názorně demonstrovat aplikovatelnost řešení v reálném světě a jeho finanční udržitelnost. Na základě toho pak může klient ve spolupráci s agenturou svou poptávku modifikovat.
Okruh takových společností v České republice narůstá úměrně se zvyšující se poptávkou. Přesto z těch nejúspěšnějších lze jmenovat například agentury Bohemian AI, Datamole, Gauss Algorithmic, Unico.ai, Peoly nebo Mama.ai.
- Společnosti založené na produktech, které se zaměřují na využití AI:
Smyslem existence těchto firem je identifikace konkrétních problémů a následné hledání způsobů, jak je uspokojivě vyřešit. Základem jejich činnosti tudíž není specifická poptávka, nýbrž hledání děr na trhu. V případě, že nějaká taková nalezena, zaměřují se tyto společnosti na následný vývoj vlastních produktů. Ty jsou potom nabízeny široké nebo odborné veřejnosti ve formátu software-as-a-service (SaaS). Takovouto firemní filozofii může přijmout za svou v podstatě každá firma, která se chce ve své preferované oblasti profilovat jako svého druhu průkopnická. Výzkum a vývoj v tomto ohledu totiž vyžaduje komplexní pochopení řešené problematiky, aby bylo možné přijaté řešení považovat za opravdu uspokojivé.
Zásady, které je nutno ctít
Z výše nastíněné typologie je evidentní, že hráči v AI rozhodně nepředstavují nějakou jednolitou skupinu. Přesto je spojuje zájem o umělou inteligenci, snaha o rozšiřování okruhu jejích uživatelů, a pravděpodobně i důvěra v její kvality a přínosy, které může vnést do českého byznysového prostředí.
Vytváření AI znamená především velkou zodpovědnost. To bylo v rámci sekce Moonshot Masterclass hlavním poselstvím příspěvku Anny Ukhanové, senior research leads ze společnosti Google Research EMEA. Při této příležitosti představila nástroje Google, které mají pomoci společnostem i jedincům při implementaci digitálních a AI nástrojů v jejich podnikání. Neopomněla však zmínit, že segment umělé inteligence ovládá poměrně specifický etický systém, na který při vývoji svých aplikací Google vždy pamatuje. A k tomu samému vyzvala i všechny další firmy, které se s AI v nějaké míře setkávají.
AI totiž podle firemní filozofie Google má primárně sloužit potřebám lidí – přínosnost je dokonce považována za tu úplně nejdůležitější hodnotu. S tím souvisí i apel na to, aby technologie za žádných okolností nedávala žádné záminky k neférovému jednání či prohlubování rozdílů ve společnosti z libovůle jedné strany. AI by taktéž měla vždy dodržovat nejvyšší standardy online a technologické bezpečnosti, včetně pokročilých řešení vyvinutých za účelem ochrany soukromý a osobních dat. Leitmotivem, ovlivňujícím celý segment, je pak vědecká preciznost, kterou si AI už ze své vlastní podstaty vyžaduje za každých okolností. Google věří, že ctění těchto zásad přispívá ke kultivaci dynamicky, a stále celkem divoce, se rozvíjejícího mladého technologického segmentu.
Comments
