Ute Lemper v Drážďanech: noblesně, ale bez divoké vášně

Jet na koncert německé šansoniérky Ute Lemper do saské metropole byl poněkud impulzivní nápad. Dva dny před akcí zbývaly tři vstupenky a na vystoupení konané v 11 dopoledne v rámci festivalu Dresdner Musikfestspiele jsem se tak dostala jen tak tak.

Pro tento festival si Ute připravila program sestávající především z písní inovátora tanga Ástora Piazzolly. Kromě zpěvu představila celou tematiku tanga, životního stylu nočňátek v Buenos Aires i toho, jak byl Ástor obrazoborecký a revoluční.

Ty průvodní proslovy patřily nakonec k tomu nejlepšímu. Ute – stále štíhlá, gazelí, v černých šatech přepásaných fialovou čerou a po pauze v rudém modelu posetém třpytkami – svoje tangové vize prožívala. Přesvědčivé vyprávění o tom, jak se dámičky zamilovávaly do akordeonistů – akordeon je přece král tanga – nás přeneslo daleko a vzdor doolední hodině jsme byli v noci.

Prostředí Semperovy opery se všemi těmi honosnými, těžkými prvky tomu nahrávalo. Publikum – lehce starší dámy v letních šatech s taštičkami Longchamp a jejich partneři – ji náležitě ocenilo, i když nešílelo. Což bylo adekvátní, protože šlo o představení hezké, elegantní a s náznakem dekadentních nočních lásek – ale přesto jaksi středostavovsky učíslé. Ute nikdy neztratila kontrolu, její pohyby spíš naznačovaly, než že by byly nějak silně prožité, a pěvecky to bylo spíš OK než uchvacující. Představení na téma tango a revoluce, ne revoluce samotná. Nedokonalé nazvučení prostoru, které (možná až na parter) poněkud slilo některé nástroje, dále tlumilo nadšení, i když souhry akordeonu a houslí byly i tak místy okouzlující. Fajn koncert, i přes ty výhrady.

Ute Lemper

Semper Oper, Drážďany, Německo, 29.5.2022

Comments

comments