Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Vizuální umělec Patrik Proško je Na hraně reality

Patrik Proško / Na hraně reality

6.4. – 25.8.2018, Illusion Art Museum Prague, Staroměstské náměstí 24

    Ve stejnojmenné sérii kreseb, které Patrik Proško (1974) vytvořil kombinovanou technikou před patnácti lety po svém absolutoriu na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, se poprvé naplno objevil zásadní princip, jenž jeho tvorbu provází do dneška. Je to manipulace žité skutečnosti nejčastěji založená na jistém druhu optické iluze se schopností uměleckými prostředky proměnit běžný stereotypně vnímaný svět každodenních navyklostí v magický prostor plný změn a nečekaných překvapení.

    Počátky tohoto uvažování jsou přítomné už v Proškově zaujetí hyperrealismem. Účinek takových sochařských instalací totiž vyvolává nejen precizní zpracování, ale i neočekávaná změna vzhledem k reálnému kontextu. Někdy je to simulace nepravděpodobného prostředí, jindy zase časového posunu. Také jeho site specific práce ve veřejném prostoru, na tuto zásadu navazují. Jsou založené na zásazích do „obvyklosti“, zviditelňují „paralelní“ realitu, vztahují se k běžnému životu a existenciálním pocitům, které z něj vyplývají. Tentokrát se už ale Patrik Proško pokouší změnit způsob vnímání. 

    Proškovy intervence do krajiny lze sice v něčem připodobnit k filozofii street-artu nebo land-artu, takže není divu, že se objevují na specializovaných serverech, ale v mnohém je přesahují. I když je jim vlastní pečlivý výběr lokací, ne/závislost na divákovi nebo dočasnost, jejich výraznou součástí je i hledání vlastních limitů, svého místa v životě a osobních kvalit s vědomím pomíjivosti, vnímané jako výchozí hodnoty lidského života i veškerého bytí. Jedním z klíčových motivů jsou tu hranice a jejich překračování v subjektivním i teritoriálním významu. Také proto je možné na jeho projekty narazit prakticky v celé Evropě – Itálii, Francii, Německu, Pyrenejích, Skandinávii včetně norského Nordkappu, na Korsice, Sardinii či Pobaltí a samozřejmě i v Česku. Jestli se Proškova práce něčeho doopravdy týká, tak především svobody – té osobní, ale i umělecké či mentální. 

       Jeho intervence mají různou podobu. Někdy je to lineární šrafura – konturace – konkrétního krajinného detailu, kdy za pomoci kresby mystifikuje původní vjem vybraného objektu a proměňuje ho v sochu. Jindy jeho prostorové instalace v podobě expanzivního předmětného sochařství využívají tlakové formování a zároveň tím odkazují na společenské paralely takového působení, tedy přetváření člověka náporem systémových mechanismů. Proškova skladebná práce s negativním prostorem přímo v přírodním prostředí zase reaguje na vnímání reality jako logické soustavy, jejíž uspořádání umožňuje odkrývat na základě postupného poznávání jednotlivé vrstvy, které zase zpětně dávají smysl celkovému obrazu světa.

    Patrik Proško se ve své tvorbě dál pohybuje na hraně skutečnosti. Od její mystifikační tematizace v hyperrealistickém  projevu a iluzivně anamorfním zobrazování se posunul k práci s realitou samotnou, kdy se mu stává malířským plátnem nebo sochařskou hmotou. Do centra jeho zájmu se pak dostalo výtvarné umění jako hlavní téma i „metodika“ přístupu k životu. Projevuje se už třeba tím, že používá klasické, nicméně „osvobozené“ umělecké techniky. Ne náhodou také o některých svých zásazích mluví jako o krajinomalbě. Podobné je to i v případě dokumentace, když své dočasné realizace v krajině vytvářené odbouratelnými ekologickými barvami záměrně fotí „jako obraz“. Jeho práce není ani bez kontextu se širším uměnovědným odkazem, ať jsou to němečtí romantici nebo evangelizátor art brut Jean Dubuffet. 

     Ostatně, také Patrik Proško na svých cestách v podstatě zviditelňuje umění zakleté „v surovém stavu“. Snaží se je hledat a odkrývat v podobách běžné reality a upozorňovat tak na skutečnost, že se nachází vlastně všude kolem nás. I když se může zdát, že svými zásahy hlavně estetizuje krajinu, podstata jeho práce spočívá v něčem jiném. Nechce se spokojit s emocemi, nejde mu jen o moment překvapení či náhodné rozptýlení. Naopak, prostřednictvím svých intervencí vizuálně zakódovaných do hmoty se snaží zprostředkovat především svůj myšlenkový proces coby návod, jak v dnešním náročně uspořádaném světě přežít.

text: Kurátor Radek Wohlmuth

Podívejte se do galerie:

Cesta do Artasie 

Nově připravovaná  umělecká expedice Patrika Proška, tentokrát do Asie.  3 měsíce, 10 000 kilometrů, cca 10 nových land artových projektů a uměleckých intervencí ve veřejném prostoru Thajska, Laosu, Vietnamu, Kambodži a Barmy a spousta dalšího. Tuto výpravu můžete podpořit na jeho právě probíhajícím crowdfundingovém projektu na Startovači, kde také najdete veškeré info o projektu i jeho předchozích výpravách a pracech.

Odkaz na Startovač:  https://www.startovac.cz/projekty/patrik-prosko-cesta-do-artasie/

Comments

comments

Vyhledat