Zeal & Ardor zahrají ve Futuru
Legendou se Zeal & Ardor stali poté, co loni vystoupili v kostele na festivalu v Roadburnu, kde jim během jejich padesátiminutového vystoupení dvakrát vypadl zvuk a na výzvu Manuela Gagneux je v mrazivé skladbe jejich průlomového alba „Devil Is Fine“ doprovodilo publikum. V Praze sice nevystoupí ve svatostánku, ale ve Futurum Music Baru, i tak si ale 17.listopadu hudební fanoušci jistě příjdou na své. Vstupenky za 330 Kč + poplatky budou v prodeji od 11 hodin 15.června na webu Futurum Music Baru, na pokladně Lucerna Music Baru (bez poplatku) a v sítích GoOut.cz, Ticketmaster a Ticketportal. Na místě 390 Kč.
V Roadburnu se tehdy za střídání bluesového hlasu frontmana a hlasy několika stovek hrdel publika zrodilo cosi velkého a působivého.
Kombinace amerických spirituálů, vězeňských písní, blues a satanského black metalu spojila Skandinávii s deltou amerického jihu. Rouhavé zlo Severu s krví potřísněnou historií Jihu.
V roce 2016 švýcarský label Radicalis Records nabídl kapele možnost vydat jejich debutové album Devil Is Fine a od toho okamžiku černá hvězda projektu jen stoupala.
“Myslím, že ve spojení žánrů je určitá rebelie,“ říká Gagneux. „Křesťanství bylo vnuceno jak Norům, tak americkým otrokům, a tak mě zajímalo, jak by se asi otroci bouřili ve stylu takových Burzum nebo Darkthrone.” Gagneux se narodil švýcarskému otci a černé Američance, takže příliš nezapadá do typického profilu black metalového muzikanta.
Gagneux a jeho skupina vystoupili na festivalech v Readingu a Leedsu, v USA debutovali na Psycho Las Vegas festivalu 2017 a pak vystoupili na několika koncertech včetně jednoho v newyorské svatyni heavy metalu Saint Vitus.
Mezitím se Gagneuxovi podařilo dokončit druhé album Stranger Fruit. “Složil jsem všechny skladby, ale s kytarami mi pomohl producent Zebo Adam. Dalším a jediným hudebníkem na albu je Marco von Almen, který s kapelou bubnuje naživo. Kurt Ballou desku míchal a udělal to nádherně.“
Stranger Fruit je mistrovskou směsí temného Delta blues, působivého gospelu a ledového zčernalého metalu. Na Stranger Fruit Zeal & Ardor našli svou duši.
“Black metal si velice chrání svou kulturu, protože to byla drahá a tajnůstkářská záležitost. Nyní je do jisté míry otevřen světu. Býval nejagresivnější a nejextrémnější hudební formou, ale už není. Je třeba, aby se vyvíjel – netuším přesně jak – ale aspoň to musíme kurva zkusit!“