19 spisovatelů zvučných jmen psalo o koronaviru
„Co může dělat spisovatel v čase pandemie, kdy jsou knihkupectví zavřená a na besedy se čtenáři se nejezdí?“ přemítá v úvodu sbírky povídek a esejů Za oknem její editor, spisovatel Aleš Palán. Přišel s nápadem oslovit 19 autorů, kteří napíšou 19 textů, jak epidemie a izolace ovlivňují jednotlivce a společnost. Vznikne kniha, přičemž 19 % z její prodejní ceny bude směřovat na boj proti nemoci covid-19.
Reakce spisovatelů byla ohromující, okamžitě se ponořili do práce. Její výsledek leží před vámi. Všichni autoři se vzdali odměny a nakladatelství PROSTOR a distribuční síť Kosmas snížily svůj obvyklý rabat.
Pandemie drtily lidstvo celou jeho historii a měly ničivější dopad než války. Dnešní vyspělá západní civilizace na ně zapomněla. Nová epidemie si nás však našla, zákeřný koronavirus hromadně zabíjí. Máme strach o život a jsme nuceni podstoupit izolaci stejně jako naši předkové.
Zkušenost s epidemií a různými druhy izolace jsou tématem povídek a esejů sbírky Za oknem. Editorovi Aleši Palánovi se ve spolupráci s PROSTOREM podařilo shromáždit exkluzivní společnost věhlasných literátů, nositelů mnoha ocenění, i nových slibných tvůrců, kteří se společně zapojili do charitativního projektu. Nemladšího (Jana Němce) dělí od nejstaršího (Jiřího Kratochvila) čtyřicet jedna let. Vedle domácích autorů přispěli svými texty též američtí spisovatelé Paul Auster, mj. autor scénáře ke kultovnímu filmu Kouř (Smoke), a Mark Slouka, syn českého emigranta, novináře a politologa prof. Zdenka Slouky.
Žánrově je kniha rovněž pestrá, od hororu Olgy Stehlíkové, přes historickou povídku Pavly Horákové, poválečný příběh Jiřího Padevěta, love story Markéty Pilátové až k povídce s příměsí mystiky Jiřího Kratochvila. Petr Stančík a Alena Mornštajnová se vracejí k hrdinům svých dřívějších úspěšných románů Mlýn na mumie a Hana.
Většinu textů spojuje zneklidňující atmosféra.
Kniha začíná příběhem Paula Austera Stanislavští vlci o osudu ukrajinského města, jehož židovské obyvatelstvo bylo postupně decimováno Sověty a Němci, aby ho nakonec obsadily vlčí smečky.
Bianca Bellová (Láska všechno překoná) se noří do historie, na ostrov bránící se zoufale morové epidemii.
Zuzana Dostálová (Na prahu dvou cest) nahlíží na život během karantény očima mladého muže, jenž sbírá odvahu opustit byt a „jít pro potravu, vstříc starým časům, vstříc nákaze a zkaženým duším“.
V textech Lidmily Kábrtové (Za oknem) a Olgy Stehlíkové (Je to o šoupnutí vedle) se stará žena a mladý muž ochromeni děsem z nákazy fatálně izolují od okolního světa.
Pavla Horáková vypráví příběh slovácké vesnice, na niž před sto pětašedesáti lety udeřila cholera.
Osud českého mladíka Pavouka z povídky Pavla Kosatíka Vlak do Leningradu zásadně poznamená rychlík, který v bolševickém Sovětském svazu poskytoval skromné útočiště milencům.
Romanopisec a dramatik Jiří Kratochvil (Jen host) vede dialog s tajuplným bezdomovcem připomínajícím Smrt z Bergmanovy Sedmé pečetě.
Alena Mornštajnová (Ošklivá sobota) rozvíjí motiv ze svého bestselleru Hana, přivádí čtenáře do Valašského Meziříčí v roce 1954, kdy ho zasáhla epidemie tyfu, a nechává Hanu kupovat věnečky.
Jan Němec v Krátké eseji o nenapsaných povídkách přemítá mj. o možnosti pro společnost začít po pandemii novou etapu, emancipovat se od vlastního ega.
Jiří Padevět v povídce Tráva se mu pletla pod nohy zůstává věrný svému oblíbenému tématu poválečné historie a připomíná epidemii zloby a násilí.
Kosmopolitní Iva Pekárková (Do který země patříš?), kterou jarní karanténa uvěznila v Norsku, filozofuje nad právem jedince vybrat si život v zemi, po níž touží, neboli „hrát si s glóbusem jako s barevným nafukovacím míčem“.
Markéta Pilátová, jež má zkušenosti se životem v Jižní Americe, umístila povídku Poslední lidé do chilského Chaiténu, kde po výbuchu sopky zůstali jen kovboj José v gumákách značky Bata a jeho milá.
Martin Sichinger (Kouzelné okénko) se v čase koronavirové karantény zatoulá na hřbitov obětí epidemie španělské chřipky.
Americký spisovatel Mark Slouka, jenž se na prahu šedesátky přestěhoval z USA do Prahy, v eseji Malý bratr srovnává rodnou zemi s Českem a posuzuje americkou a českou reakci na pandemii covid-19.
Petr Stančík (Kar v karanténě) nechává svého komisaře Durmana, známého z románu Mlýn na mumie, vyšetřovat zločin během epidemie cholery.
Jan Štifter (Jemnými tahy) oživuje umělce Silvia posedlého malováním dívky, která při morové epidemii před třemi sty lety ztratila manžela a syny.
Miloš Urban (Krátká perspektiva) se během karantény hádá s bývalou ženou alespoň přes videochat.
V apokalyptickém příběhu Michala Vrby Dotek zmítá světem smrtelná epidemie, jíž neuniknou ani hlavní hrdinové otec s dcerou…
Zakoupením knihy Za oknem čtenáři přispějí na boj proti nemoci Covid-19. „Jestli za stržené peníze nakoupíme roušky, respirátory, podpoříme seniory či zdravotníky, se ukáže podle aktuálních potřeb v době vydání knihy. Budeme o tom průběžně informovat,“ píše editor sbírky Aleš Palán.
Vydává nakladatelství PROSTOR.
Comments
