4+4 dny v pohybu v říjnu obsadí prázdný Desfourský palác
23. ročník mezinárodního festivalu současného umění 4+4 dny v pohybu proběhne od 5. do 13. října 2018 na několika místech v Praze. Jako své hlavní centrum si již tradičně vybral opuštěnou budovu v centru hlavního města: Letos se jím stal Desfourský palác na Florenci. Tento chátrající neoklasicistní dům na devět dní oživí hlavní výstavní část nazvaná Princip neurčitosti. Festival 4+4 dny v pohybu tak návštěvníkům nabídne pravděpodobně poslední možnost zažít jedinečnou atmosféru tohoto paláce před plánovanou přestavbou. Návštěvníci se mohou těšit také na aktuální, provokativní a novátorské divadelní a taneční projekty z Austrálie, Francie, Itálie, Kanady, Maroka, Nizozemí, Norska, Libanonu, Sýrie či Velké Británie. Kompletní program festivalu bude zveřejněn v září 2018. Více informací na www.ctyridny.cz.
Desfourský palác byl postaven v roce 1846 v těsné blízkosti Těšnovského nádraží. Kdysi byly jeho součástí zahrada, skleník i celé západní křídlo, zbourané kvůli výstavbě budovy Rudého práva. Malířská výzdoba paláce patří k nejvýznamnějším dílům českého nástěnného malířství poloviny 19. století. Festival 4+4 dny v pohybu návštěvníkům celý objekt zpřístupní a nabídne několik kurátorských výstav současného vizuálního umění. Kurátory hlavní výstavní části festivalu s názvem Princip neurčitosti jsou Tomáš Knoflíček a Libor Novotný z ostravského projektu Kukačka – umění ve veřejném prostoru, Nina Michlovská, Radek Váňa a Ondřej Horák. Pavel Vančát představí výběr nejzajímavějších děl z výstavy Start Point – přehlídky evropských uměleckých škol. Pro školy a dětské návštěvníky je připraven doprovodný program s názvem Máš umělecké střevo?. V rámci doprovodného programu proběhne konference Procesy pokroku, pro umělecké profesionály bude připravena festivalová škola.
V hlavní výstavní části nebudou chybět zahraniční kurátoři ze skupiny InSitu Curators Crew. S intimním setkáním performera a jednoho diváka nazvaným Tam, kam mě dovedou konečky prstů se představí libanonská umělkyně Tania El Khoury. Galerijní projekt nabídne návštěvníkům možnost prožít „na vlastní kůži“ uprchlické příběhy, které mohou uchovat, nebo ze sebe smýt. Dalším projektem určeném vždy pouze pro jednoho návštěvníka je videoinstalace Provinilé krajiny nizozemského divadelníka a výtvarníka Driese Verhoevena. Reaguje na fakt, že dostupnost informací z nás činí permanentní svědky složitých situací po celém světě.
Divadelní a taneční program se letos odehraje zejména v Divadle Archa, Divadle Ponec a Centru současného umění DOX. Dramaturgie zahraničního programu bude výrazněji než v předchozích letech reflektovat složitost současné Evropy i světa. Letošní 23. ročník festivalu zahájí představení italského souboru Motus s názvem MDLSX, psychedelická one-woman show oceňované divadelní a filmové herečky Silvie Calderoni. Syrský tanečník a choreograf Mithkal Alzghair představí v české premiéře svou performance Přemístění o útěku jako záchraně života, ale i ztrátě možnosti k návratu. Britská umělkyně Deborah Pearson v dokumentární inscenaci History History History přiblíží jednu z největších uprchlických krizí dvacátého století: rok 1956, kdy z Maďarska odešlo až 300 tisíc obyvatel – včetně dědečka autorky inscenace. Australská performerka Nicola Gunn v představení Skladba pro člověka a střelmistra v Ghettu kriticky a zároveň s komickým odstupem rozpitvá nesnesitelné rysy lidského chování. Úlevu všem, kdo se potřebují zastavit, nadechnout a svůj život vymanit z veřejné kontroly, přinese inscenace HELLO USELESS – FOR W AND FRIENDS v podání slavného belgického herce a performera Benny Claessense. Festival uvede celkem čtyři české premiéry: nová představení souboru Wariot Ideal i divadelního spolku SecondHand Women, site-specific performance Barbory Kleinhamplové a Terezy Stejskalové nazvanou Plačky nad příliš dlouhým životem a premiéru Jana Mocka Fatherland. Kompletní program festivalu bude zveřejněn v září 2018.