74 let ležely v Indii v krabici od doutníků fotky českého architekta. Nyní vycházejí v knize
Žil bohatý a dobrodružný život na několika kontinentech a prosadil se mezi nejvýznačnějšími postavami meziválečné avantgardy. Přestože se stal jedním z nejbližších spolupracovníků zakladatele moderní architektury Le Corbusiera, v České republice o něm lidé takřka neví. Řeč je o Františku Sammerovi, který byl v minulém režimu pronásledován nejen za svoje důstojnické působení v britské armádě. Fascinující a nikdy nezveřejněné informace o jeho životě přináší kniha Martiny Hrabové Galaxie Le Corbusier. Její součástí je i autorčin dobrodružný deník o pátrání po Sammerově osudu. To ji zavedlo až do ášramu Šrí Aurobinda v indickém Pondicherry, kde v krabici od doutníků objevila soukromé fotografie Sammera i Le Corbusierových spolupracovníků z počátku třicátých let 20. století. Bez povšimnutí tam ležely 74 roků.
Zapomenutá sbírka fotografií odhaluje unikátní pohled do společenství, které vzniklo v ateliéru jednoho z největších architektů 20. století – Le Corbusiera. Galaxie Le Corbusier zve čtenáře do zákulisí dějin moderní architektury. „Kniha přináší intimní portrét u nás málo známého architekta a představuje ho v mezinárodním kontextu. Zároveň odkrývá hodnotu přátelství a osobních vazeb, které přetrvaly i v časech velkých krizí světových dějin,“ popisuje autorka Martina Hrabová, která zcela novým způsobem uvádí čtenáře do světa významných postav moderní architektury. Fotografie identifikuje pomocí archivních pramenů z různých míst světa a rekonstruuje tak unikátní sociální síť. Pro toto společenství používá název „galaxie Le Corbusier“.
Hrabová při pátrání zpočátku nemohla najít žádné fotografie ze 30. let 20. století. Průlom udělala až po návštěvě Indie, kde František Sammer dohlížel na stavbu dormitáře pro duchovní komunitu ášramu Šrí Aurobinda. „Když se František Sammer v roce 1942 rozhodl opustit chráněný svět duchovního společenství a vstoupil do britské armády, nechal v indickém Pondicherry nejen svoje osobní věci, oblečení, ale i všechny fotografie. Tehdy ho zřejmě nenapadlo, že se tam už nevrátí,“ popisuje Hrabová, která po otevření krabice na doutníky nalezla stovky Sammerových fotek z celého světa z let 1931 až 1939.
Zajímavostí knihy jsou v českém kontextu i informace o samotném Le Corbusierovi, který radikálním dílem i výtvarným citem výrazně ovlivnil vývoj moderní architektury. „O Le Corbusierovi se u nás doposud psalo jen z převzatých zdrojů, které jsou tu navíc stále těžko dostupné. V momentě, kdy jsem objevila úplně neznámé archivní prameny, bylo mi jasné, že je to příležitost říci příběh, který ještě nezazněl,“ doplňuje autorka.
František Sammer (1907–1973) spolupracoval v době mezi dvěma světovými válkami s velkými osobnostmi a vizionáři moderního hnutí. Soubor doposud neznámých a nepublikovaných fotografií vznikal v napojení na pařížský ateliér jednoho z největších architektů 20. století – Le Corbusiera. Sammer zde v nejužším okruhu spolupracovníků působil dva roky. Po odchodu z Paříže se podílel na velkých projektech v Sovětském svazu a posléze v Japonsku a v Indii. S přáteli ze slavného ateliéru však zůstal ve spojení prostřednictvím korespondence a vzájemných návštěv. S jejich pomocí také uskutečňoval své cesty. Většina fotografií v Sammerově sbírce nebyla určena ke zveřejnění, sloužily zejména k zachycení všedních momentů a zážitků, podobně jako dnešní záběry z mobilních telefonů.
Martina Hrabová, Ph.D., je historička umění a architektury se zaměřením na mezinárodní kontext české moderní architektury. Doktorát získala na Univerzitě Karlově v Praze, výzkumu českých asistentů v Le Corbusierově ateliéru se věnovala v Paříži díky stipendiu francouzské vlády a během ročního pobytu v New Yorku s podporou Fulbrightovy nadace. Její výzkum Sammerovy sbírky fotografií byl podpořen Akademií věd České republiky a v roce 2018 oceněním Visiting Scholar v Kanadském centru architektury v Montrealu.
Comments
