Umírání přestává být tabu, říká domácí hospic
Umírání přestává být tabu, stále více lidí si přeje zemřít doma
Podle nejnovějších dat domácího hospice Cesty domů si více jak 75 procent lidí přeje strávit zbytek svého života doma, ale pouze třetině z nich je to umožněno. Umírání doma však přestává být tabu a paliativní péče je tak na vzestupu. I jednotlivé místní akční skupiny v Česku podporují na svém území organizace, které tyto služby poskytují.
V České republice ročně umírá více jak 100 tisíc osob, z nichž 65 procent zemře v nemocničních zařízeních. Přitom podle údajů Národní datové základny paliativní péče a Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR velká část z nich do nemocnice přijíždí až na své poslední dny, ne-li hodiny. Paliativní péče v Česku je však na vzestupu. O to, aby se lidem umíralo lépe, se snaží organizace Malyra, která tyto služby poskytuje v oblast Českého ráje a Pojizeří.
Vyrovnání se s odchodem blízkého je lehčí v rodinném prostředí
„Máme zkušenosti s rodinami, kde v průběhu dvou let zemřeli dva členové domácnosti. Jeden z nich nemohl kvůli svému zdravotnímu stavu strávit zbytek svého života doma. Jeho nejbližší se nám poté svěřili, že bylo pro ně mnohem těžší se vyrovnat s jeho smrtí než se smrtí toho, kterému dopřáli komfort domácího prostředí a trávili s ním jeho poslední chvíle doma,” říká ředitelka organizace Malyra Kamila Sedláková.
I rodiny, které služby organizace využívaly, vnímají možnost strávit poslední chvíle s milovanou osobou v prostředí domova jako nenahraditelné. Jak uvádí jeden z klientů služby: „Když jsem vozil svoji manželku v posledních měsících na několik hodin na ambulantní zákrok, tak měla vždy neuvěřitelnou radost z návratu domů, do pomyslného bezpečí. Je zarážející, že o existenci organizací, jako je Malyra, vás neinformuje ošetřující lékař.”
„Každý by měl zbytek života prožít důstojně a s podporou komunity. Důstojné stárnutí na venkově bude v příštích letech zaměstnávat celý systém od ministerstev, krajů, obcí až po samotné rodiny. Místní akční skupiny se tím zabývají již dnes a snaží se mezi sebou sdílet své zkušenosti, aby to celkově zlepšilo život lidem na českém venkově. Například Místní akční skupina Český ráj a Střední Pojizeří získala finanční prostředky na činnost organizace Malyra, která tyto služby poskytuje” říká předseda Národní sítě Místních akčních skupin Jiří Krist.
Období smrti a stárnutí je pro některé obdobím přání a smíření
Podle ředitelky Sedlákové dnešní firmy stále odmítají zaměstnávat lidi starší 50ti let. Hodně se to odvíjí od kultu krásy a mládí, který je podle Sedlákové u nás stále zakořeněn, a proto je období stárnutí a smrti pro mnohé tabu. Co se týká umírání v rodině, tak se jedná o dva tábory lidí. Jedni se snaží o smrti v rodině vůbec nemluvit a dělat, že neexistuje. Druhá skupina lidí o smrti mezi sebou mluví naopak velice otevřeně.
„Zažili jsme i rodiny, kde se toto náročné období pojalo jako období plnění přání, smíření a loučení. Rodina, ale i naši zaměstnanci, jej hodnotili jako smysluplné a přinášející úlevu a zachování si hezkých vzpomínek i po smrti nemocného,” popisuje svoji zkušenost Beata Raisová z organizace Malyra.
Proč paliativní péče tolik lidí nezná
V Česku se sice v dnešní době o paliativní péči mluví stále více, ale informovanost široké veřejnosti je stále velice nízká. Jak uvádí ředitelka Sedláková, v mnoha případech se stává, že se člověk do péče zdravotních sester dostává až v posledních dnech, ne-li hodinách.
„V naší praxi se setkáváme s tím, že blízcí neznají možnosti pomoci a vlastně se na nás obrátí až tehdy, kdy jsou naprosto vyčerpaní,“ uzavírá Beata Raisová z organizace Malyra.
Organizace Malyra funguje již od roku 1998 a poskytuje zejména nelékařskou péči v oblasti Českého ráje a Pojizeří. Místní akční skupina Český ráj a Pojizeří získala finanční zdroje na její činnost z evropských fondů. Klienty Malyry jsou zejména senioři, kteří tvoří 95 procent všech pacientů. Loňský rok sestry ošetřily 526 pacientů v jejich přirozeném prostředí, a to v rámci více než 43 000 návštěv.
Comments
