Vitra a Virgil Abloh představili projekt TWENTYTHIRTYFIVE

foto: Virgil Bloh archive
foto: Virgil Bloh archive

Švýcarská značka Vitra představila nejnovější spolupráci s americkým architektem, umělcem a designérem Virgilem Ablohem. V prostoru hasičské zbrojnice ve Vitra Campusu ve Weil am Rhein vyrostla během festivalu Art Basel instalace TWENTYTHIRTYFIVE. Vitra navázala také limitovanou edicí tří nových produktů – lampičkou Petit Potence, křeslem Anthony a doplňkem Ceramic Block. Instalace TWENTYTHIRTYFIVE je otevřena pro veřejnost do 31. července 2019 v kampusu Vitra. 

VITRA X Virgil Abloh

Rezidenční životopis fiktivního teenagera – tak se dá popsat instalace TWENTYTHIRTYFIVE, která návštěvníky přenáší v čase do roku 2035. Ve dvou blocích nazvaných Minulost/Přítomnost a Zítřek navazuje na sérii experimentálních projektů rozvíjených s designéry, architekty a umělci, zaměřenou na současné společenské otázky a aktuální témata v designu. Postavu Virgila Abloh není třeba dlouze představovat – vlivný architekt, DJ, vysokoškolský učitel, umělec, podnikatel a umělecký ředitel značky Louis Vuitton svým inspirativním myšlením a tvorbou zaujal zejména mladou generaci. Proslul svou schopností posunovat hranice, zkoumat neznámé a lákat pozorovatele ven z komfortní zóny. 

Virgil Abloh, potomek ghanských přistěhovalců, vyrostl na předměstí Chicaga. Prosadil se navrhováním luxusní módy, které však zároveň provází otázkami ohledně její oprávněnosti. Zkoumá stávající předpisy, hierarchie, současné okolnosti a způsoby interpretace. Každý objekt či kulturní dědictví, se kterým pracuje, ať už jde o renesanční malbu nebo tenisky, Rema Koolhaase nebo Kim Kardashian – sampluje, hackuje a reinterpretuje. Tím ho zároveň přibližuje nejmladším generacím, které vyhledávají inspiraci na sociálních sítích. „Design pro mě představuje neodmyslitelnou spojnici s minulostí se zřetelem na budoucnost,“ vysvětluje Abloh. Jeho celoživotní fascinací je architekt Jean Prouvé; o zkoumání jeho tvorby se nakonec zajímal už od počátku jeho spolupráce s Vitrou.

Jde mu především o sdílení znalostí a informací. Dělá to způsobem, který je snadno pochopitelný, přitažlivý a všeobecně přístupný,“ říká výkonná ředitelka Vitry Nora Fehlbaum. Ke spolupráci s Ablohem ji motivoval jeho otevřený přístup k umění a klasickému a kultovnímu nábytku, což mu umožňuje přesměrovat související diskurz od elitních vrstev směrem k mladší generaci a podnítit v  ní vášeň pro to, co by jinak považovala za překonané.

Společný projekt Vitry a Abloha míří na právě dospívající generaci, která se zajímá o široké spektrum témat a umění, architekturu, hudbu a módu s oblibou navzájem propojuje. 

Ablohova umělecká intervence se zaměřuje na interakci mezi mileniály a jejich domácím prostředím. Sleduje, jak vývoj technologií a společenské změny proměňují domov, a při tom se dotýká aktuálních témat jako udržitelnost životního prostředí, recyklace a nadbytku. „Je otázkou, zda v roce 2035 vůbec budeme potřebovat nějaký nábytek.“ Na druhou stranu se zabývá otázkou, do jaké míry prostředí kolem nás ovlivňuje naši cestu životem, náš vkus a naše rozhodnutí. Na základě této myšlenky Abloh vytvořil velmi osobní rezidenční životopis fiktivního teenagera, začínající v roce 2019 a provázející ho až do roku 2035. Tak se dá shrnout koncept speciální instalace

Úvodní část Minulost/Přítomnost představuje zdánlivě náhodné seskupení nábytku a dalších předmětů a připomíná zhuštěný propletenec vzpomínek. Objekty, barvy a materiály překryté filtrem, který evokuje atmosféru sledu snů střídajících se při spánku. Scéna ukazuje, jak rozmanité vlivy mohly zakořenit v dlouhodobé paměti dnešních teenagerů, a tím ovlivnit jejich pozdější životní fáze. Vystavené objekty – počínaje lampou Petite Potence a křesla Antony od Jeana Prouvé až po exponáty od Charlese a Ray Eamesových či Eera Aarnia – by mohly pocházet z domácnosti rodičů, ale stejně tak by mohly být posbírané na dětském hřišti, ve školní třídě nebo u kamaráda doma.

Druhá část s názvem Zítřek se dívá do roku 2035 – tedy cíleně za horizont, který si dnes dokážeme představit, jak vysvětluje Eckart Maise – a představuje první vlastní obydlí již dospělého hlavního hrdiny. „Teenager se zde stává kreativním činitelem, který své vzpomínky a zkušenosti stejně jako veškeré kulturní a společenské vlivy, jež na něj do té doby měly dopad, transformuje ve vlastní produkt, a objevuje tak své vlastní pole působnosti,“ říká k tomu Nora Fehlbaum. Efekt déjà vu tohoto studia z roku 2035, sloužícího jako prostor pro život i práci, vyvolává pocit bezpečí a zakládá pevnou půdu, o niž se lze opřít v éře charakteristické nepředvídatelným a často rušivým vývojem.

Součástí tohoto futuristického obydlí jsou tři nové objekty navržené Virgilem Abloh. 

Ceramic Block
Instalace TWENTYTHIRTYFIVE směřuje návštěvníkův pohled do budoucnosti pomocí stěny z jasně oranžových a postupně číslovaných cihel – Keramických bloků. Tyto glazurované keramické objekty v Ablohově pojetí nepředstavují jen strukturální prvek, ale také zde začínají žít vlastním životem jako objekty určené k uchovávání. Limitovanou edici tvoří 999 bloků, vždy zřetelně označených číslem. 

Petite Potence
Jean Prouvé původně vymyslel nástěnnou lampu Potence pro svůj dům v Nancy v roce 1942, ale brzy se začala masově vyrábět v mnoha velikostech. Abloha okouzlila především industriální čistota Prouvého konceptu a do své instalace zahrnul menší verzi Petite Potence. Industriální DNA tohoto designu zvýraznil povrchovou úpravou z oranžového laku, která násobí viditelnost svítidla v prostoru, kterou dále podtrhuje výrazná LED žárovka umístěná v obdélníkové ochranné kleci. Ablohova verze Petite Potence vznikla v limitované a číslované edici 300 kusů.

Antony
Křeslo Antony navrhnul Jean Prouvé na počátku 50. let minulého století pro studentské koleje univerzity ve francouzském městě Antony u Paříže. Křeslo, známé dynamickými křivkami dřevěné skořepiny a charakteristickou kovovou základnou, bylo jedním z posledních návrhů francouzského designéra. Virgil Abloh tomuto kultovnímu designu ve své instalaci TWENTYTHIRTYFIVE složil hold jeho modernizovanou verzí. V jeho pojetí křeslo získalo skořepinu z plexiskla, která přiznává kovovou strukturu zvýrazněnou oranžovou povrchovou úpravou. Tato verze vznikla číslované limitované edici 100 kusů.

Comments

comments

Vyhledat