Seriál: Klobouky. Díl V. Porkpie
Víme, co je fedora a homburg. Můžeme jít dál – k dandy stylu.
Porkpie — nízký klobouk s rovnou střechou
Koruna je vždy rovná a nízká až velmi nízká, s rovnou střechou. Krempa je úzká či středně široká, rovná, nebo jen s lehce zvednutými okraji. Stuha může být tak široká, že mimo ni vyčnívá již jen malá část koruny.
Vyráběn je z vlněné plsti. Je to neformální klobouk, kdysi oblíben dandyi, později herci, dnes spojený s hipstery, jazzem či ska. Nebýt hudební scény, patrně by dávno definitivně vymřel. Ve svých počátcích byl extrémně plytkým, dnes se nosí s vyšší korunou. Těží z toho, že na rozdíl od trilbyho nezvyšuje tolik postavu.
Původ porkpie není nikde datován nápisem tesaným do kamene, první významnou osobností je snad až hvězda němého filmu Buster Keaton, jenž ho ve dvacátých letech nosil snad v každém svém filmu. Klobouky podobného tvaru se však nosívaly již o sto let dříve. Za Druhé světové války se porkpie stal součástí symboliky americké subkultury tvořící se kolem jazzových hudebníků černé pleti, přistěhovalců a svobodomyslné mládeži zvané Zoot suit. (Víte jak dneska správný thug nosí kalhoty s proklatě sníženým sedem? Tak Zoot suits nosili podobně přerostlá saka. Mimo jiné.) Tragické střety mezi Zoot suit a patrioty (často vojáky a námořníky) definitivně zastoupily porkpie klobouku cestu do formální pánské módy.
Jediné, co jej dnes drží naživu, je retro-styl. Na druhou stranu, jazz i ska pro mnohé nejsou jen hudbou, ale hluboce zakořeněný životní styl. Když připočtete obtížnost sehnání porkpie, vychází vám, že jej budou nosit jen opravdu skalní příznivci žánru.
Autor: Chekotay