Charles Lloyd Quintet v Rudolfinu nadchnul

1 listopadu, 2019
Daniel Kopecký
hudba

Poslední říjnový den roku 2019 se do Prahy v rámci festivalu Struny podzimu vrátil americký jazzový mistr Charles Lloyd s vybranými umělci po boku. Večer se obešel beze slov, za to však byl naplněn jímavými až rvoucími kusy jazzového aranžmá.

Mistr v černých lennonkách s kolegy hudebníky nakráčel na podium Rudolfina pár minut po osmé večerní a za zvuku potlesku se hudebníci ujali svých nástrojů. Hrálo se ve složení Saxofon: Charles Lloyd, Klavír: Gerald Clayton, Kytara: Marvin Sewell, Kontrabas: Harish Raghavan, Bicí: Eric Harland.

Program začal stylem kolébavého, jemnějšího jazzu s chutí melancholie a sychravého podzimního podvečera; šlo o skladbu Requiem a publikum dalo jasně najevo, že se mu kapela trefila do vkusu.

S dalšími kusy bylo nasnadě nabýt dojmu, že kapelu tvoří rozervané jazzové duše. Bylo to složité na poslech, komplexně poskládané a místy i bolestivé (opravdu fyzicky v těle i mysli). Přesto se na sebe hudebníci posunky usmívali a dávali tak najevo, že mají vše pod kontrolou. Charles kapele důvěřuje, takže mu nedělá problém i na pár minut odložit nástroj, posadit se vedle klavíru a jen se usmívat či podupávat, případně “zmizet” ze scény a nechat kvintet vyniknout i bez mistra. Během setu došlo i na sóla jednotlivých hudebníků – a byl to zážitek. Od druhé třetiny koncertu se už kapela pohybovala v “nerozervaných” (až na chvilkové, ve finále příjemné výstřelky) hudebních vodách a jazzové osvícení začalo působit. Velmi povedená byla skladba Defiant, ve které se rozpouští žité dny a hlavy se chápe hibernace, která zavře oči a otevře uši.

Po zmíněné skladbě se kapela rozloučila, aby dala prostor klavíristovi Geraldu Claytonovi, který se ujal rozehry původně mexické folkové skladby La Llorona (v překladu Plačící žena) která s vyhrávkami hravě přesáhla desetiminutovou stopáž. Závěrečný kus Hymn for Princess přinesl to, co hlásali propagační texty – rockovou lehkost, zároveň šlo snad o nejrytmičtější skladbu, kdy bylo zřetelně vidět, že publikum nedokáže nechat své nohy v klidu. Okružní zvukovou jízdou byla naposled představena sólová nadání hudebníků, aby Charles na flétnu dokončil dílo, které v Praze letos začal. Jako finální píseň to fungovalo náramně a poklony hudebníků doprovázel hlasitý a intenzivní potlesk ve stoje.

Festival končí 13. listopadu, do té doby je možno stihnout ještě 3 vystoupení, přičemž finále obstará právě poslední den De La Soul ve Velkém sále pražské Lucerny.