Konference Creatinno: Investice do kreativního průmyslu je cesta dopředu
Kreativní průmysl hýbe světem. V Praze proběhla 10. prosince zajímavá mezinárodní konference, jejíž účastníci tenhle dojem potvrdili a vypodložili čísly.
Co si máme představit pod pojmem „kreativní průmysl“? Z velké části je to showbusiness – filmy, počítačové hry i další obsah. Umění. A pro někoho tam může spadat i to, že si otevře krásné bistro – i proto v konferenci zazněl termín „oranžový průmysl“ pocházející z Kolumbie: podle této definice se jedná o průmysl, který se zabývá štěstím, radostí (oranžová má být barva štěstí). Přinášíme shrnutí odpoledního bloku konference, kterou organizovala agentura CzechInvest:
Hvězda z Británie
Tak či onak, i když se budeme držet klasických definic a kreativní průmysl pro nás budou tvůrci – umělci a lidé pracující třeba na oněch hrách, zjistíme, že se jedná o sektor, který obrovsky roste. Hlavní hvězda konference, John Newbigin, expert na kulturu, konstatoval, že v Londýně je už každý šestý job právě v této oblasti a že investice do tohoto sektoru převýší například i investice do ropného průmyslu. Zároveň jde o průmysl směřující do budoucnosti: práce v kreativním sektoru se jen tak nenahradí prací robota, navíc je často ekologicky šetrný, což je plus.
Inspirativní byla citace Steva Jobse, který měl na jedné tiskové konferenci říct, že Apple nezaměstnává technologické geeky, ale básníky, hudebníky a umělce, kteří cítí vášeň pro nové technologie. (A podívejte se, kam to s těmi básníky dotáhnul!)
Příspěvek Johna Newbigina se poslouchal skvěle, i když je nutno konstatovat, že přinesl víc otázek než odpovědí. Musíme přemýšlet o tom, jak vzdělávat lidi pro novou dobu – ne pro zastaralé pracovní procesy. 60 % lidí žije ve městech, ale přelidněnost měst přináší další problémy. Lidé chtějí práci, která je bude uspokojovat – jak řešit nezaměstnanost, která je v řadě zemí značná? Odpovědi zatím neznáme, ale jako shrnutí situace včetně cenných čísel a informací, které tušíme, ale možná jsme si je neformulovali (nápady jsou cennější než produkty, novou ekonomikou může hýbat téměř kdokoli, potřebujeme posilovat imaginaci, musíme se učit společně a od druhých), to bylo fajn.
Český příspěvek
Velmi přesvědčivá byla Helena Bezděk Fraňková (Státní fond kinematografie). Na příkladech dokazovala, že je těžké přínos kreativního průmyslu spočítat a nacpat do kolonek. Ale že například film ve skutečnosti dává práci spoustě dalších profesí: Skvělé bylo video, ve kterém se promítaly záběry ze zákulisí vzniku filmu a k nim čísla. Uvědomíte si tak, že natáčení většího filmu znamená taky práci pro pěstitele a zpracovatele okurek, a že tedy jde o něco, co skutečně existuje, co dává lidem vydělat: a to, že kreativní průmysly jsou těžko měřitelné, je nediskvalifikuje.
Inspirace z Rakouska
Všichni ti kreativci musejí někde pracovat. K tomu měl zajímavé informace rakouský host Georg Tremetzberger (Creative Region Linz & Upper Austria): Ukazoval na příkladech, jak skvělý nápad je přebudovat bývalou tabákovou továrnu na místo, kde můžou pracovat kreativci. Ti chtějí působit ve městech, kde se něco děje, a kde jsou blízko zákazníkům. Staré továrny jsou navíc místem, kde se můžou potkávat a vymýšlet něco společně. Rakoiusko touží přitáhnout moderní, chytré tvůrce, a tak Tremetzberger konstatoval, že nejen jeho domovský Linec, ale samozřejmě i Vídeň láká chytré hlavy, aby se usazovaly právě u nich. „Musíme dát lidem dovednosti k tvůrčímu řešení problémů,“ shrnul tutop snahu o podporu kreativního průmyslu. Těšíme se, co z toho vzejde!
Podívejte se na video záznam odpoledního bloku konference:
a