Činoherní studio představilo v české premiéře hru Jaroslava Rudiše s názvem Anšlus
Nejnovější hru Anšlus českého spisovatele, scenáristy a dramatika Jaroslava Rudiše představilo v české premiéře ústecké Činoherní studio v pátek 3. prosince. Inscenaci v německém originále Anschluss letos v červnu ve světové premiéře uvedlo drážďanské divadlo Staatsschauspiel a víceméně hned poté Rudiš hru nabídl dramaturgii Činoherního studia. Ta neváhala a svěřila ji do rukou Josefa Doležela a dramaturga Norberta Závodského, dvou čerstvých absolventů pražské DAMU. V programu Činoherního studia se tak Anšlus objevil jako 3. premiéra 50. sezóny.
„Anšlus se odehrává na hranici. Na hranici států, ale také na hranici mezi životem a smrtí. Osudy všech našich postav jsou hraniční, stejně tak jako jejich základní situovanost. Společně s nimi zkoumám, kde mám ty hranice zase já,“ přibližuje děj inscenace a svůj pohled na ni režisér Josef Doležal. Anšlus je totiž zasazen do severočeské Moldavy, kde čtveřice hlavních hrdinů v tamější restauraci čeká na své německé sousedy, aby společně a definitivně vyřešili česko-německé sousedské vztahy. Dramaturg Norbert Závodský pak Doležala doplňuje: „Hosté totiž přináší vybočení z naší každodennosti, všednosti, naše životy se pak začínají ubírat jinudy, než jsme zvyklí. A to vnímáme jako ohrožení. Skrze hosty (jiného člověka) nahlédnout na sebe, to je to, co je neustále přítomné jak v Anšlusu, tak i v našich osobních životech.“
Ve světové premiéře se inscenace hry Anšlus objevila letos v červnu v německém divadle Staatsschauspiel Dresden. Jak rozdílně může působit na německého a českého diváka odhaduje dramaturg Závodský: „Němci mi ukazují, jak je důležitý odstup a slušnost (hlavně žádné halali!), zatímco Češi mi neustále připomínají, že žít s odstupem nejde. Anšlus je geniální právě v tom, jak oba přístupy propojuje. Občas zahlédneme českou hravost nebo útulný sentiment, jindy zase německý řád a citovou strohost. To vzájemné přelévání mě nepřestává fascinovat. Něco mi říká, že český divák dokáže zahlédnout všechny zmíněné proudy.“
Anšlus napsal Jaroslav Rudiš, autor, který se česko-německými vztahy ve svých dílech zabývá permanentně. Za přínos ke sbližování Čechů a Němců letos v říjnu obdržel Záslužný řád Spolkové republiky Německo, který mu předal prezident Frank-Walter Steinmeier. „Anšlus nese mnoho příbuzných motivů – melancholickou mužskou pospolitost, přízračný vliv minulosti na naši přítomnost, blízkost k železnici a pivu – s aktuálním Rudišovým románem Winterbergrovou poslední cestou,“ všímá si kmenová dramaturgyně Činoherního studia Tereza Marečková. Jaroslav Rudiš není ústeckému divákovi neznámí, v minulosti Činoherní studio uvedlo jeho hry Strange Love či Alois Nebel a v současnosti má stále v repertoáru inscenaci Lidojedi, jejímž spoluautorem je Petr Pýcha.
Jaroslav Rudiš: Anšlus
- premiéra 50. sezóny Činoherního studia
Premiéra 3. prosince v 19.00, reprízy 5. a 9. prosince v 19.00 v Činoherním studiu
Režie: Josef Doležal
Dramaturgie: Norbert Závodský
Překlad: Jaroslav Achab Haidler a Norbert Závodský
Výprava: Martin Šimek
Hudba: Ondřej Švandrlík
Hrají: Jaroslav Achab Haidler (Havlík), Jan Hušek (Sacher), Matúš Bukovčan (Charlie) a Lukáš Černoch (Ferenz)