David Lynch ve své knize vzpomíná i na předrevoluční Prahu
David Lynch vede dialog s vlastním životopisem. „Bylo to bezútěšné, nikdo s námi nemluvil,“ vzpomíná na Prahu.
foto Paseka
Kniha Místo snění nahlíží do hlavy a vzpomínek Davida Lynche. Neotřelá kombinace životopisu a memoáru představuje Lynche jako člověka, který svůj život zasvětil různým formám umění. Mapuje nejen jeho filmy, ale také malířskou nebo hudební dráhu. Slavný režisér dále například popisuje dojmy z komunistické Prahy nebo vzpomíná na dětství a studentská léta. Kniha Místo snění vychází v překladu Lucie Kořínkové a Michala Prokopa.
Kniha odkrývá okolnosti zrodu děl, jako jsou Městečko Twin Peaks, Sloní muž, Mazací hlava, Lost Highway, Duna nebo Mulholland Drive. Životopis napsala novinářka Kristine McKennová na základě více než stovky rozhovorů s Lynchovými přáteli, rodinnými příslušníky, bývalými manželkami, herci, agenty, hudebníky a dalšími spolupracovníky. Do textu však vstupuje sám Lynch svými upřímnými komentáři a vzpomínkami.
foto Paseka
Protože Lynch považuje knihu za jedno ze svých děl, měl pro české vydání přísné podmínky, zároveň vlastnoručně napsal český titul Místo snění. V knize navíc zveřejnil téměř stovku unikátních fotografií ze soukromého archivu, ať už se jedná o rodinný život, nebo dosud nepublikované fotografie z natáčení.
„Nahlížet tvůrčím lidem do kuchyně je vždycky zajímavé, ale v Lynchově případě je to navíc i velmi zábavné – daleko víc, než jsem čekala, a daleko víc, než by jeho filmy plné průzkumných výletů do lidské temnoty mohly na první pohled napovídat,“ říká překladatelka Lucie Kořínková.
Na jednom místě se Lynch například vrací k pražskému natáčení hudby pro film Modrý samet, jejím skladatelem byl Angelo Badalamenti. „Jsou tam místnosti s jistým druhem dřevěného obložení a s určitou akustikou a ty vyzařují něco, čemu já říkám východoevropské ovzduší, které se dostane i do mikrofonů. Je to ve zvuku i v pocitu, není v tom smutek, ale je to staré a hrozně krásné,“ vzpomíná Lynch. „Když jsme byli s Angelem v Praze, ještě tam vládli komunisti. Šli jste třeba po ulici, nahlíželi jste do obchodů s oblečením a viděli nádherné regály z tmavého dřeva a na nich možná všeho všudy tři svetry. Všechno bylo prázdné. A bezútěšné. Nikdo s vámi nemluvil. Přišli jste do hotelu a v lobby byly seřazené prostitutky; něco fantastického. Pak přijdete na to, že jsou všude kamery a mikrofony, najednou to prostě víte. Ležel jsem vždycky v posteli a poslouchal, jestli neuslyším vysoký tón. Moc se mi tam líbilo. Vylezli jsme na kopec a dívali se dolů, vypadalo to jak na obraze od Pietera Bruegela.“
foto Paseka
Československá stopa se v knize vrací ještě v podobě jedné z mnoha lásek, na které Lynch v knize vzpomíná, nebo prostřednictvím scenáristy a producenta Franka Františka Daniela, který do Spojených států emigroval v roce 1968 a s nímž se Lynch setkal coby student v rámci Amerického filmového institutu (AFI). „V té době studijní program zahrnoval převážně sledování filmů a diskuse o nich a pro třicítku studentů z Lynchova ročníku byla zvlášť významná filmová analýza vyučovaná československým filmařem Frankem (Františkem) Danielem,“ píše McKennová. „Daniel, jehož řada absolventů AFI uváděla jako důležitý zdroj inspirace, vyvinul pro scenáristy metodu nazývanou sekvenční paradigma, spočívající v navržení sedmdesáti prvků vztahujících se k určitým scénám, jejich sepsání na poznámkové kartičky a následné uspořádání těchto kartiček do souvislého sledu. Tímto způsobem se člověk dopracuje ke scénáři. Je to jednoduchý nápad, který se Lynchovi osvědčil.“
David Lynch (1946) se uvedl v roce 1977 filmem Mazací hlava, následovaným neméně úspěšným Sloním mužem. Řada jeho filmových a televizních projektů je vnímaná jako vizionářská a převratná a lynchovská filmografie je plná kultovních titulů jako Modrý samet, Zběsilost v srdci, Twin Peaks, Lost Highway nebo Mulholland Drive.
Kritička, novinářka a kurátorka Kristine McKennová psala v letech 1976-1998 pro Los Angeles Times. Kromě knihy The Ferus Gallery: A Place to Begin (2009) vydala dvě kolekce rozhovorů s umělci Book of Changes (2001) a Talk to Her (2004).
David Lynch a Kristine McKennová
Místo snění
Přeložili Lucie Kořínková a Michal Prokop
632 stran, vázaná, 589 korun
„Vynikající a neobvyklý portrét jedinečného umělce. Zásadní kniha pro lynchovské příznivce je hodnotná také pro zájemce o filmovou tvorbu, současné umění nebo tvůrčí proces obecně.“ — Library Journal
„Pozoruhodný vhled do Lynchova života zasvěceného umění. Od jeho obrazů přes fotografii a hudbu až po navrhování nábytku.“ — The Guardian
„Není to jen kniha o životě a díle režiséra. Je to snění o Americe, o cestování, o světle a temnotě. “ — San Francisco Chronicle
Comments
