Design kolem nás: betonové lavičky na zastávce metra T-Centralen ve Stockholmu
Foto Adam Štěch
Organický tvar zakřiveného betonu zvýrazňuje arabeskovou siluetu betonových laviček na nástupišti zastávky podzemní dráhy v centru Stockholmu. I přes jejich extrovertní design kolem nich projdou denně tisíce lidí bez povšimnutí. Jedná se však o unikátní dílo sochaře a designéra Egona Møller-Nielsena.
Před třemi týdny jsem se pracovně vypravil do Stockholmu. Jedním z míst, které jsem chtěl určitě vidět, bylo obyčejné nástupiště stockholmské podzemní dráhy na hlavním nádraží T-Centralen. Interiéry této zastávky, obložené barevnými keramickými obklady, byly vytvořené ve druhé polovině padesátých let. Dodnes si zachovávají svou původní podobu. Nejzajímavějšími prvky této stanice je z výtvarného hlediska několik betonových lavic, které jsou asi po deseti metrech rozmístěné po celé délce nástupiště.
Jedná se o neobyčejný prvek městského mobiliáře. Na míru byly totiž pro stanici navrženy dánsko-švédským sochařem a designérem Egonen Møller-Nielsenem, který se ve druhé polovině minulého století proslavil ve Švédsku díky svým neotřelým projektům drobných architektonických městských prvků. Byly to především betonové dětské prolézačky a skluzavky, kterých vytvořil po celém Švédsku nespočet. Všechny vynikají výrazným organickým designem, jsou to „živoucí“ organismy vylité do betonu vybízející děti ke hře a radosti.
Lavice ve stockholmském metru představují trochu odlišnou typologii. Oproti Nielsenovým dětským hřištím je jejich organický design více aerodynamický a lineární. Oboustranné sezení bylo autor navrhl v podobě prohnutých křivek, které přirozeně poskytují hned několik způsobů a pozic sezení. I přes to, že jsou tyto lavice více jak 60 let staré, jejich forma je nadčasová, předběhla svou dobu a připomíná současnou architekturu navrhovanou ve složitých počítačových programech. Škoda, že Egon Møller-Nielsen nemohl svou tvorbu více rozvinout. Zemřel ve věku 54 let v roce 1959.
Comments
