Design kolem nás: Svítidla v muzeu Grassi
Okázalé výstavní sály muzeálního komplexu Grassi v Lipsku patří mezi špičkové příklady německého meziválečného art deca. K těm nejzajímavějším umělecko-řemeslným detailům se řadí především na míru navržená kovová svítidla.
Červený sál lipského muzea Grassi, které zahrnuje vlastně tři muzea v jednom včetně etnografického muzea, muzea hudebních nástrojů a muzea užitého umění, je bezesporu jedním z nejpůsobivějších art decových prostorů, které jsem měl možnost navštívit. Mezi lety 1925–28 ho navrhla architektonická kancelář Zweck & Voigt. Ta svou novou budovou odstartovala novou éru muzea, které původně sídlilo v budově postavené v letech 1892-1895.
Působivá stavba s prvky individuální moderny a art deca našla své místo v areálu bývalé nemocnice. Dodnes uchovává lipské muzeum Grassi rozsáhlou sbírku designu, etnografie a dekorativního umění. Budova muzea byla bohužel výrazně poškozena při bombardování v roce 1947, kdy bylo zničeno i mnoho muzejních předmětů. Po válce byla opravena a v letech 2001 až 2011 rozsáhle restaurována, včetně rekonstrukce vitrážových oken Josefa Alberse a především výstavby kompletní repliky červeného sálu, který byl během války zcela zničen.
Drobné trnové detaily dodávají světlům dynamický výraz.
Tento výstavní sál se vyznačuje mnoha na míru řešenými detaily, jako jsou například rozmanité kovové prvky zábradlí, vitrín a geometricky pojatých stropních svítidel. Ta jsou umístěna ve dvou řadách nad ostře tvarovanými vitrínami, která jsou integrována do červených pilířů. Mosazná svítidla jsou tvořena trojbokými stínidly z mléčného skla, která jsou zavěšena na dlouhých trnech připevněných ke stropu. Drobné trnové detaily dodávají světlům dynamický výraz podobný výtvorům německého expresionismu.
I přesto, že svítidla, stejně tak jako celá architektura červeného sálu není původní, jejich podoba je přesnou a precizně zpracovanou replikou a nadále nám tak demonstruje uměleckou a řemeslnou rafinovanost meziválečných art decových interiérů.