Dotek, který na jeden den udělal ze Zlína módní metropoli s přesahem

27 března, 2024
Viktorie Štěpánová
akce, móda

Mísit užitek s prožitkem, mladé s renomovaným, vzdálené s lokálním. To vše je podstatou Doteku, jednodenní módní akce, pokrývající nejen módu, ale i prostor pro vzdělávání a pomoc druhým.

23. března se opět uskutečnila zlínská módní akce Dotek, která se letošním, již 12. ročníkem, dostává do dospělejších let, a tak si pomalu, avšak jistě buduje své jméno na české módní scéně. Hranice módy nicméně přesahuje, a kromě možnosti předvést mladé talenty široké veřejnosti pomáhá Aliancí žen s rakovinou prsu, o.p.s. Té totiž letos putuje výtěžek z benefiční aukce, jehož výše se v tomto roce vyšplhala na 52 000 Kč. Pomoc druhým ovšem není to jediné, čím se Dotek liší od akcí podobného ražení. Celý počin je iniciativou studentů Fakulty multimediální komunikace Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, amatérsky však rozhodně nepůsobí. Designéři jsou vybíráni odbornou porotou, podporu jim poskytuje jak renomovaný Vogue, tak celý zlínský kraj, dokonce samotná značka Baťa. I díky nepražské lokaci a zápalu mladých tvůrců pro projekt je atmosféra akce velice přátelská a svým způsobem komorní.

Prostor akce

Tento ročník měl, v současnosti často skloňované, téma Metamorfóza. Proměna v ženách, v tělech, duších, skupenstvích. Jak sami říkají, navazují tak na témata předchozích let, kterými byly Identita a Kořeny.

Nejde tady ale pouze o módu. Kromě módní přehlídky a aukce akce nabídla i edukativní workshopy a afterparty s českými producenty elektronické hudby.

Pro tento rok byly do workshopů vybrány dvě mladé úspěšné ženy, které svět módy znají stejně dobře jako své boty, Lena Knappová a Adéla Šponerová. Ženy, které překročily hranice Česka, a vrhly se do hlubin světové módy po hlavě. Každá jinak. Lena, slovenská freelance fotografka, která ve svých špičatých botkách značky Maison Margiela cestuje z fashion weeku na fashion week, předložila autentický a svérázný pohled pod masku módních show, na kterých měla možnost vyfotit i ikony jako je Bala Hadid či Viviene Westwood. Adélin workshop se zabýval spíše módním marketingem. Adéla v průběhu brunche účastníky provedla svou strastiplnou cestou odvětvím módního marketingu. Od svých začátků u české značky Odivi, přes práci pro New Balance a módní dům Balenciaga v Paříži až ke svému aktuálnímu vyhoření. Móda ji přivedla nakonec zpět k její původní profesi, žurnalistice. Nečekaný byl dosti kritický pohled obou žen na svět high fashion, přestože se v něm obě pohybovaly. A možná právě proto.

Teď již k samotnému vrcholu večera, Metamorfózní fashion show, tentokrát pořádané v 94. budově areálu Svit, industriální funkcionalistické budově s nádechem baťovských manufaktur. Interiér se nesl v barvě růžové. Barvě růžového října, barvě zasvěcené pro měsíc prevence rakoviny prsu. Scénografie prostoru, vytvářená zlínskými studenty z oboru Tvorby prostoru, zpodobnila metamorfózu jako dno fantaskního růžového oceánu. Vyhráli si s fluidně zohýbanými železnými konstrukcemi, údajně z králičích klícek, doplněnými o pěnové aplikace.

Backstage

Všemi očekávaná show začala v sedm večer, přípravy modelů však probíhaly již od poledne. Večer moderovala Veronika Ruppert a o zvukovou produkci se postaral hudebník Rainer. Ten s Dotekem spolupracuje již druhým rokem a jeho produkce rozhodně stojí za povšimnutí. Hudbu tvoří přímo pro vybrané kolekce, kterými se inspiruje od jejich prvopočátků. Navštěvuje ateliery, baví se s designéry, nahrává si zvuky tkanin. Z těch posléze vytváří „textilní“ syntetické zvuky do svých elektronických, technem inspirovaných, kompozic. Hudbu z kolekcí pak vydává jako album na svém Spotify, tudíž si ji máte možnost poslechnout i vy.

Pro tento ročník odborná porota, složená z lidí od Vogue, Harper’s Bazaar a Czech Fashion Council vybrala šest designérů, zbylé čtyři určila porota interní přímo z tvorby ateliéru Designu oděvu ve Zlíně, jejíž studenti téma Metamorfózy tento semestr zpracovávali. Finální výběr tak tvořilo deset kolekcí od 14 tvůrkyň pocházejících jak ze Zlína, tak z celého Česka, Slovenska, a dokonce i z Itálie.

Téma se v kolekcích projevovalo různorodě, ať už z hlediska koncepce či formy zpracování. Od změn skupenství vody, proměn času, fází vývoje zvířat, transformace pracovních oděvů po proces feministických momentů a hnutí na Divokém západě. Od ladné, bělostné transparentnosti přes měkoučké pleteniny, barevné printy, a hutné strukturální textury až po modely redefinující podobu těla. U některých kolekcí byla patrná inspirace ikonickými modely z historie módy, jako jsou například „dystopicky-futuristické šaty s kapucí“ známé z kolekce Alaïa 1986 (Alžběta Rezková, Zuzana Hliněná) nebo použití mašlí, proslavených návrhářkou Simone Rocha (Sofia Blahútová). Dalšími skloňovanými prvky byly dekonstrukce, layering, transparentní povrchy, či naopak strukturální práce s textilním materiálem. Ve dvou případech se kromě proměn do kolekcí dostal i prvek příběhu.

Například kolekce „Dear Diary“ Sofiji Blahútové byla inspirovaná knihou Tajný deník Laury Palmerové od Jennifer Lynchové. Slovy autorky: „Na tému metamorfóza som spracovávala knižný príbeh, ktorý bol aj je pre mňa takou osobnou metamorfózou. Ide vlastne o príbeh mladého dievčata, ktoré si prechádzalo náročnými a búrlivými fázami života. Od nevinnej panny cez šialenú tínedžerku, rozbúrenú prostitútku závislú na drogách až po jej smrť a paralelný svet po jej smrti a moje osobné vnímanie ženy.“ Vizuální zpracování mísilo dětskou rozmařilost ve formě mašliček společně s punkem Vivienne Westwood a cottagecore estetikou.

Dražba

Kolekcí, která svou performativností vynikla nad ostatními, byla „Sweet resignation“ od Emy Strnadové, kriticky reflektující ranou výchovu a její dopad na společnost, která v nás divácích zanechala pocity strachu stejně jako nostalgie. Období dětství bylo v oděvech zastoupeno výraznou barevností potisků, taškou „raketou“, která je spíše než taškou, objektem nostalgické hravosti, či absurdní psychedelií, která se nad kolekcí vznáší jako obláček. Traumata a strachy bylo možné naopak cítit ze střihů připomínajících socialistické oblečky, závoje vdov či z temných řasených elementů. Příběhovost kolekci dodal hudební doprovod znenadání doplněný o slova a mini performance první z modelek, která si před svou chůzí nonšalantně zapálila cigaretu.

Poslední modelkou ale fashion show neskončila. Celá hala byla zaplněná lidmi, jejichž outfity by samy o sobě mohly být součástí nějaké přehlídky. Snad každý, kdo se ukázal, přišel nejen obdivovat módu designérů, ale taky demonstrovat svůj módní vkus, styl i sociální status.

Akce se dle prodaných vstupenek nakonec účastnilo neuvěřitelných 700 lidí, ale od organizátorů víme, že pro některé, a to i z řad pozvaných, je lokace Zlína stále nepřekonatelným problémem. Hlavní tým akce tvořilo asi 50 studentů doplněných o externí fotografy a přípravy začaly už před 11 měsíci. Ač se Dotek koná „až“ ve Zlíně, neměl by být opomíjen. Jedná se o skvělou, profesionálně připravenou akci s přátelskou atmosférou, nabitou programem i mladými talenty.

Jména designérů z Fashion show: