Dvojjazyčný výbor z lyrického díla Maxe Broda TOUHA představuje umělce jako všestranného básníka
O pražském židovském německy píšícím spisovateli se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky, který uchoval Kafkovo dílo, postaral se o jeho vydání a napsal první prozaikovu biografii. Přitom bývá opomíjeno Brodovo vlastní rozsáhlé literární dílo a téměř neznámá je v Čechách jeho lyrická tvorba. Nový, dvojjazyčný výbor Touha představuje Broda jako mnohostranného básníka. V překladu Zlaty Kufnerové vydává PROSTOR.
Max Brod: TOUHA. Výbor z básnického díla
O pražském židovském německy píšícím spisovateli Maxi Brodovi (1884–1968) se u nás mluví především jako o příteli Franze Kafky, který uchoval Kafkovo dílo, postaral se o jeho vydání a napsal první prozaikovu biografii. Přitom bývá opomíjeno Brodovo vlastní rozsáhlé literární dílo a téměř neznámá je v Čechách jeho lyrická tvorba čítající kolem 500 básní. Z pěti sbírek vyšla jako první Der Weg des Verliebten (Cesta zamilovaného) v roce 1907 a jako poslední Gesang einer Giftschlange (Zpěv jedovatého hada) v roce 1966.
V nejnovějším výboru Touha najde čtenář Brodovy pestré a mnohostranné básně v překladu přední české lingvistky Zlaty Kufnerové. Mnohé lyrické texty mají silné autobiografické rysy, reflektují osobní zážitky v jednotlivých obdobích života, vycházejí ze vzpomínek na dětství, mládí, lásky, na rodinu a prostředí, v němž se autor pohyboval. Pochopitelně nechybí básně s tématem židovství, holokaustu a šoa. Mimořádně přesvědčivě a emocionálně silně vyznívají verše věnované bratrovi Ottovi, rovněž spisovateli, který se spolu s rodinou stal oběti holokaustu.
Několik textů představuje široce nuancovanou přírodní a milostnou lyriku. Básně věnované Franzi Kafkovi prozrazují nejen osobní blízkost obou spisovatelů, naznačují i hluboké vědomí přítelovy důležitosti.
Brodova poezie je dokladem širokého tvůrčího záběru a především reflexí společenské a literární atmosféry doby a také prostředí, v nichž se autor pohyboval.
Z německého originálu Das Buch der Liebe vydaného nakladatelstvím Wallstein
v roce 2016 v Göttingenu vybrala a přeložila Zlata Kufnerová.
Odpovědná redaktorka Viera Glosíková
216 stran, cena 297 Kč
Vydalo nakladatelství PROSTOR v edici Střed roku 2021.
První vydání
Max Brod (1884–1968), povoláním právník, pocházel z pražské židovské rodiny a patřil k nejvýznamnějším osobnostem okruhu pražské německy psané literatury počátku minulého století. Kromě své profese se intenzivně věnoval literatuře a literárnímu překladu. Od poloviny dvacátých do konce třicátých let byl divadelním a hudebním kritikem deníku Prager Tagblatt. V roce 1939 emigroval před nacisty do tehdejší Palestiny, kde se podílel na budování samostatného židovského státu. V Tel Avivu pracoval až do své smrti jako dramaturg izraelského státního divadla Habimah a působil také jako divadelní kritik.
Brodova literární činnost byla velice mnohostranná, napsal řadu prozaických děl, románů, novel, divadelních her, ale také esejů a filozofických pojednání.
Již během studií se Max Brod seznámil s Franzem Kafkou a toto těsné přátelství oba spojovalo až do Kafkovy smrti. Brod trvale pečoval o jeho literární pozůstalost a významně se zasloužil o Kafkovu celosvětovou proslulost. Má rovněž zásluhy o šíření české kultury v zahraničí – zejména díla Leoše Janáčka a Jaroslava Haška.
Mnohostranný vzdělanec a umělec byl navíc hudebním skladatelem, autorem desítek hudebních děl, především písní a písňových cyklů na texty Heinricha Heina, J. W. Goetha a Franze Kafky, a také řady klavírních skladeb.