Experimenty na Pražském jaru

Koncert pro padesát klavírů, cesta do pravěku, orchestr jako hejno ptáků. Co ze soudobé hudby si nesmíte nechat ujít na Pražském jaru 2024?

 

Hudba za hranicí možného – i tak lze ve stručnosti charakterizovat program věnovaný současné tvorbě v rámci letošního ročníku mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro. V rámci série Prague Offspring se představí britská skladatelka Rebecca Saunders nebo rakouský ansámbl Klangforum Wien v čele s Enno Poppem. Zazní skladba loni zesnulé Kaiji Saariaho, ale i nové kompozice pětice českých a slovenských skladatelů a skladatelek. Uslyšíte světovou premiéru koncertů Kryštofa Mařatky a Sylvie Bodorové. Projekt Pianofonia rozezní jednotlivé součásti piana pomocí elektroniky. V monumentální skladbě   11 000 strun Georga Friedricha Haase vás obklopí padesát mikrotonálně naladěných klavírů a komorní orchestr. Samotný festival zakončí evropská premiéra nové skladby Superorganisms Miroslava Srnky v podání České filharmonie pod taktovkou věhlasného Davida Robertsona. 

 

Prague Offspring: v kůži Rebeccy Saunders, pocta Kaaije Saariahjo, tříletá rezidence Klangforum Wien

 

Prague Offspring, série věnovaná nejaktuálnějším trendům v současné hudbě, se letos koná již potřetí. „Základním východiskem bylo vytvoření dvou intenzivních dnů, které by byly zcela věnovány současné hudbě,” vysvětluje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Do programu plného koncertů, workshopů a mistrovských kurzů s mezinárodně uznávanými umělci                 a umělkyněmi se můžete ponořit ve dnech 31. května a 1. června v Centru současného umění DOX.  

Role rezidenčního souboru se letos potřetí a naposledy zhostí Klangforum Wien. Po Olze Neuwirth a Georgu Friedrichu Haasovi se jako rezidenční umělkyně představí Rebecca Saunders, britská autorka žijící v Berlíně. V provedení rakouského ansámblu zazní hned několik jejích skladeb včetně asi té nejznámější, Scar. Coby sólistka vystoupí ve skladbě Nether fenomenální britská sopranistka Juliet Fraser.

Prague Offspring připomene také finskou skladatelku Kaiju Saariaho, od jejíhož úmrtí uplyne 2. června přesně rok. „Přestože byl program festivalu v té době již téměř sestaven, rozhodli jsme se společně s Klangforum Wien zařadit skladbu Solar jako poctu její památce,” doplňuje Josef Třeštík. Uslyšíme také premiéru pěti nových skladeb od českých a slovenských autorů a autorey, vytvořených speciálně pro Klangforum Wien. Zkomponovali je Timea Urban Hvozdíková, Michal Jindrák, Martin Klusák, Michal Wróblewski a Matej Sloboda.

Diskuze, workshopy a mistrovské kurzy tvoří zásadní část programu Prague Offspring. Během „reading lessons“ si studenti kompozice mohou na vlastních dílech společně s diváky zažít, jak to vypadá, když špičkový soubor poprvé čte novou skladbu. Dostanou při tom cennou zpětnou vazbu od hudebníků, kteří se takové hudbě věnují desítky let. Umělecká komise následně vybere jednoho autora či autorku, jež získá objednávku na novou skladbu pro příští ročník Prague Offspring. „To je klíčové pro umělecký růst, neboť dává mladým skladatelům a skladatelkám, kteří ještě neměli možnost spolupracovat s tak prestižním souborem, příležitost rozvíjet své dovednosti,” uvádí Třeštík. Proběhne také pokračování diskusní série „How to Spring Off“, ve které se Miroslav Srnka bude ptát Petera Paula Kainratha z Klangforum Wien a Christiana Fausche z Ensemble Modern         na výzvy spojené s uváděním soudobé hudby.

 

Pianofonia: klavír tak, jak jste ho ještě neslyšeli 

Nevšedním pohledem na klavír nahlíží projekt Pianofonia Michala Rataje a Jana Trojana. Dvojice skladatelů rozezní a ozvučí jednotlivé součásti nástroje 20. května v Národním technickém muzeu. „Klavír je nástrojem západní hudební kultury. Jeho hlubší instrumentální podstata však v sobě propojuje mnohem víc,“ přibližuje projekt Michal Rataj. Na koncertní křídlo, jak jej známe z klasických koncertů, bude hrát přední český interpret světového renomé Ivo Kahánek. Netradičně bude klavír rozeznívat Michal Nejtek, sám uznávaný hudební skladatel, jehož hudba v minulosti na Pražském jaru také zněla, a který má jako interpret přesahy k jazzu a rocku. Na součástky klavírů jako na bicí nástroje bude hrát perkusionista nevšední senzitivity Štěpán Hon. Jejich hru budou snímat mikrofony a pomocí prostorového zvuku oba autoři vše přetaví v klavírní symfonii – Pianofonii. Událost se koná při příležitosti výstavy věnované 160. výročí založení firmy PETROF, pořádané                        od 10. dubna 2024 do 31. ledna 2025 ve velkém výstavním sále Národního technického muzea.

 

Pravěké hudební archetypy Kryštofa Mařatky a trubková oslava Sylvie Bodorové

Festival dlouhodobě poskytuje soudobé české hudbě prominentní místo i na koncertech s klasickým repertoárem, zdůrazňuje tím její nezastupitelnou roli v hudebním světě. A tak ani Rok české hudby Pražské jaro neslaví pouze skrze autory z dávných kapitol dějin hudby. 

„Festival se hrdě hlásí k současným českým skladatelům, jejichž jména jsou možná známější v zahraničí než u nás – obdobně, jak tomu bylo u dnes slavných jmen v dřívějších dobách,“ uvádí ředitel festivalu Pavel Trojan. Pražské jaro proto pozvalo Orchestre Philharmonique de Radio France, aby na< svém koncertě 27. května uvedli vedle francouzské hudby také světovou premiéru houslového koncertu Kryštofa Mařatky. Ten je opatřen tajuplným názvem Svatyně – v hlubinách jeskynních maleb s odkazem na inspiraci pravěkými malbami zachovaných v jeskyních po desítky tisíc let. „Pravěké umění představuje základní lidskou potřebu tvořit a zanechávat stopu. A to je podstatou naší tvorby,” říká skladatel, jehož dědeček Josef byl blízkým spolupracovníkem Augusta Rodina. Jako sólista se představí francouzský houslista Amaury Coeytaux a skladbu bude dirigovat samotný Mařatka.

Program letošního festivalu obohatí také premiéra skladby Trumpet Ceremony Sylvie Bodorové pro trubku a orchestr. Provede ji Symfonický orchestr Českého rozhlasu            při příležitosti 75. výročí soutěže festivalu. V sólovém partu uslyšíte maďarského trumpetistu Gábora Boldoczkého.

 

Slyšte neslýchané 

Velkolepou tečkou za tříletou rezidencí Klangfora Wien bude provedení díla 11 000 strun          od Georga Friedricha Haase, 2. června ve Foru Karlín. V jedinečném večeru uslyšíte padesát mikrotonálně laděných pianin rozmístěných v kruhu, doplněných o komorní ansámbl – čítající dohromady přesně 11 000 strun. Publikum bude umístěno jak uvnitř,              tak i vně kruhu. Skladba vyznačující se fascinujícími zvukovými efekty působí v některých místech až dojmem elektronické hudby, i když vše je plně akustické.

Georg Friedrich Haas se do Prahy vrací po loňské rezidenci právě na Prague Offspring. Rakouský autor se počítá mezi žijící klasiky a jednoho z nejdůležitějšího tvůrců mikrointervalové hudby současnosti. Nevyhýbá se politickým a společenským tématům       a spolu se svou manželkou, spisovatelkou, performerkou a BDSM koučkou Mollenou Williams-Haas se ve svých dílech vyjadřuje k tématům, jako je sexualita, alkoholismus            a nacistická historie Rakouska.

 

Superorganismy Miroslava Srnky

Závěrečný koncert Pražského jara 3. června v Rudolfinu nabídne zásadní díla české hudby        v podání České filharmonie pod taktovkou Davida Robertsona a s Josefem Špačkem jako sólistou. V evropské premiéře zde zazní Superorganisms Miroslava Srnky, skladba                 na objednávku Berlínských filharmoniků, Losangeleské filharmonie, NHK Symphony Orchestra, České filharmonie a Orchestre de Paris. Ten ji v čele s Klausem Mäkelä zanedlouho představí také v Paříži. Skladbu tvoří téměř výhradně sólové hlasy zcela individuálně rozděleného orchestru, ale přesto lze jednotlivé hlasy jen těžko od sebe rozpoznat. „Hudba v nich vzniká až z vlnění společné energie,” dodává Srnka s tím,                  že vznikla v době, která svoje problémy nebude moci bez semknutí lidského superorganismu vyřešit.

O festivalu Pražské jaro 

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro se za téměř osmdesát let (založen na jaře 1946) etabloval v jeden z nejrespektovanějších světových festivalů klasické hudby. O zrod festivalu se zasloužil Rafael Kubelík, jedna z nejvýznamnějších dirigentských osobností klasické hudby 20. století. Hned na prvním ročníku se odehrál mezinárodní debut později věhlasného dirigenta Leonarda Bernsteina. Od roku 1947 se pevnou součástí festivalu stala rovněž Mezinárodní hudební soutěž Pražské jaro. Každoročně festival přináší na pět desítek koncertů – hostování zahraničních umělců a orchestrů, nejlepší interprety domácí scény, umělecké legendy i význačné talenty na začátku jejich umělecké dráhy.  

 

Důležitým prvkem festivalu je šíře dramaturgického záběru – nabídka koncertů sahá                 od středověké hudby až po tvorbu žijících autorů. Pražské jaro je platformou, na které              se česká klasická hudba a české interpretační umění stýkají pravidelně, ve velkém rozsahu            a na vysoké úrovni se zahraniční scénou, čímž se vymaňuje ze sevření lokálnosti a podrobují se přísným měřítkům skutečné světovosti. Neméně důležité je to, že z této synergie profituje především český posluchač a divák, který se stává orientovaným, znalým a náročným kulturním zákazníkem. Zahraniční umělci se díky festivalové účasti setkávají s hudbou českých autorů, ve velké míře i soudobých, jejichž prostřednictvím se tato díla šíří dále             po světě.  

__

VSTUPENKY:  www.festival.cz

Zvýhodněnou permanentku na koncertní řadu Prague Offspring lze zakoupit zde: https://festival.cz/vse-o-vstupenkach/permanentka-prague-offspring/

 

WEB | www.festival.cz  

KOMPLETNÍ PROGRAM FESTIVALU 

FACEBOOK | facebook.com/PrazskeJaro 

INSTAGRAM | instagram.com/prazskejaro 

YOUTUBE | https://www.youtube.com/user/PragueSpringFestival  

 

Comments

comments

Vyhledat