Film roku? Moonage Daydream

12 září, 2022
Jana Kománková
film, hudba

Samozřejmě že se ještě letos vynoří několik skvělých filmů.

Ale snímek o Bowiem je natolik výjimečný a tak dobře vypráví o tak zásadní osobnosti, že může být klidně vrcholem.

Moonage Daydream je dokument, který trvá dvě a čtvrt hodiny. Během kterých se nebudete nudit a možná naopak budete chtít vidět a slyšet ještě víc.

Nejsou tu žádní herci, film je jen z archivních záběrů: koncerty, rozhovory v televizi, záběry z cest, rodinné fotky.

Hudební složka tady přitom, i když je to trochu troufalé tvrzení, není až tak nejzásadnější.

Protože přes to, že záběry z koncertů jsou okouzlující, písničky důležité a texty provokativní, to důležité tu je Bowieho výpověď, jeho názory, životní filozofie, hledání sebe sama. Nejistoty. Změny pohledů na svět, vývoj, kreativita.

A tohle je to, v čem tvůrci filmu odvedli fantastickou práci. To přihlížení jeho neobvykle otevřeným rozhovorům s často ne zcela chápajícími televizními moderátory nebo zamýšlení se nad tím, jak komentuje vnitřní i vnější vesmíry, dělá z opuletntní podívané o rockové hvězdě film, který má hloubku a který inspiruje.

Zdráhám se zabývat jednotlivostmi: to, co funguje, je celý jeho příběh dohromady, i s vědomím toho, že životní pouť Davida Bowieho se už uzavřela.

Je možné, že po zhlédnutí filmu budete chtít být lepšími lidmi. Nebo že doděláte rozdělaný kreativní projekt, otevřete Kerouaka, vydáte se do Asie, přihlásíte se na uměleckou školu, nebo nic z toho. Ale dostáváte možnost být okouzleni a hledat dál.