Genesis Breyer P-Orridge v DOXu – výstava se blíží. Co nám řekli dcera a kurátor?

Foto Serena Jara
Foto Serena Jara

Centrum současného umění DOX představí výstavní projekt It Is a Painful Thing to Be Alone: We Are But One, který přiblíží výtvarnou tvorbu britského umělce, hudebníka, okultisty a zvukového mága Genesise Breyera P-Orridge (1950–2020), který se se svou manželkou Lady Jaye Breyer (1967–2007) rozhodli změnit koncept vlastní identity, genderu a fyzického těla. Skrze chirurgické a estetické úpravy spojili své tělesné rysy a vytvořili tak novou entitu Breyer P-Orridge známou pod uměleckým označením Projekt Pandrogyne.

Genesse P-Orridge a Benjamin Tischer, foto Jana Kománková

“Byla skvělá táta,” říká o GPO dcera Genesse. Kromě působení v kapelách Psychic TV a Throbbing Gristle a výtvarné tvorby, kzerá na vás čeká v DOXu, bral/a Genesis velice vážně i rodičovskou roli. Strávila jsem v Doxu mezi ještě nerozvěšenými díly odpoledne společně s Genesse a kurárorem Benjaminem Tischerem. Ten se mimochodem stará i o odkaz Alana Vegy, muzikanta z kapely Suicide. Oba o lidském rozměru existence GPO mluvili se zaujetím, radostí a expresí. „Když jsem chystal výstavu GPO, přišel ještě před zahájením takový úhledný pán, jestli by se na dála mohl podívat. Myslel jsem si, že je to nějaký fanoušek jeho kapela, ale ukázalo se, že h slyšel někde přednášet a dostal od něj prý nejlepší rady pro rodiče, co kdy slyše.“ Jaké? Benjamin neví, ale podle dcery Genesse šlo nejeůíš o to, že si nechával děti hrát, s čím samy chtěly, a netlačil je do předem daných rolí.

kurátor Benjamin Tischer, foto Jana Kománková

Jaký byl otec, jak vzpomíná na společně strávený čas? „Strašně hezky. Vždycky jsme spolu trávili léto a během něj jsme dělali nějaký společný projekt Třeba jsme zdovili dveře a nebo budovali domeček pro panenky ze spousty věcí,“ zasní se Genesse. Koláže, které na výsva ě vidíme, jsou ze spousty nalezených věcí, jak vypadala jeho dílna, kde tvořil? „Pracoval doma, ale nebyl tam žádný nepořádek. Měl na míru vyrobený obrovský stůl a pracoval hlavně na něm, materiály měl utříděné,“ vzpomíná Genesse, která se nyní spolu s Tischerem stará o díla, která po GPO zbyla.

Kurátora nelze šokovat

Nedá mi to a zkuším se zeptat na projekt Pandrogyne očima dítěte. Jak vnímala přerod svého otce v ženu, pokud to není příliš intimní otázka? „Ne, není to příliš! Musím říct že mě to tedy nijak nepřekvapilo. Do ženských šatů se oblékala už dávno, chodila mě tak vyzvedáva do školy a bylo to celé velmi zábavné. Jako na zábavnou vzpomínám i na tu proměnu. Byla tam spousta věcí, co člověk předem nečeká, jako třeba když jsem jí řekla že když má prsa, tak by asi neměla chodit po domě do půl těla, tak jsme vyrazily nakupovat podprsenky,“ směje se Genesse. „Byla to spousta srandy.“

S úsměvem vzpomíná na svůj díl interakcí s GPO i kurátor. „Jak si mě vybrala? No ona dělala takové pohovory spočívající v tom, že lidem předkládal šokující onrázky. Třeba porno nebo plastické operace, co si chce nechat udělat. No a já jsem nešokovatelný, mně ukážeš něco šílenéhoa já řeknu OK, a co tam máš dalšího. Tak jsem byl přijat.“ Podle Tischera se nyní zvedá velká vlna zájmu o osobnost a dílo GPO, hodně oslovuje osoby procházející tranzicí nebo i hudební fanoušky, kteří nyní objevují Throbbing Gristle.

 

Genesse P-Orridge ve výstavě v DOXu, foto Jana Kománková

 

Výstava It Is a Painful Thing to Be Alone potrvá do února. Najdete tu jak koláže, tak alba kapel GPO, notýsky, malou svatyni nebo třeba poněkud šokující směsi vlasů GPO a jeho ženy. Je tu hodně nahoty, zubů a prazváštních věcí, nic pro konzervativní povahy. Přesto má v sobě spousta děl něco milého, lidského a známého.

 

It Is a Painful Thing to Be Alone: We Are But One

26. 10. 2023 – 3. 3. 2024

Centrum současného umění DOX

https://www.dox.cz/program/it-is-a-painful-thing-to-be-alone-we-are-but-one

Comments

comments

Vyhledat