GHMP: 김치 – Alchymie – kvašení – kimčchi v Troji

Procesy kvašení nebo fermentace jsou přítomny všude, bez nich by svět přírody i lidí brzy zkolaboval. Umění fermentace se začalo rozvíjet již v počátcích lidských kultur a dodnes je podstatnou součástí potravinářství, chemického nebo farmaceutického průmyslu. Chemicky fermentace spočívá v tom, že některé organické látky jsou působením mikrobiálních enzymů – fermentů, případně působením hub postupně přeměňovány na prvky jiné. Bez kvašení bychom nemohli pít pivo, víno, ayauhasku a další alkoholické nápoje, neměli bychom ocet, droždí, kysané mléčné potraviny jako tvaroh, máslo, kefír nebo zrající sýry. Kvašení je nezbytné pro přípravu chleba, kynutí těsta, konzervování (kvašení) zeleniny, okurek, zelí. Je nepostradatelné pro výrobu škrobu, organických kyselin, aminokyselin a některých léků. Fermentace má silný ekologický potenciál a využíváme ji při čištění odpadních vod a ropných skvrn, pro silážování krmiv, měkčení lnu. Kvašení a kompostování je primárně biologický, ale vlastně také kulturní, sociální jev.

Kimčchi je původně korejský pokrm vyráběný z čínského zelí a jiných druhů zeleniny, k nimž se přidává speciální pasta. Kvašením pak dochází k substanciální přeměně použitých surovin: vzniklé kvasinky se živí sacharidy a při tom produkují oxid uhličitý a alkohol. Ten nakonec – jakmile dosáhne směs určité koncentrace – kvasinky usmrtí, proces přeměny zastaví a biotický materiál je na určitou dobu konzervován.

Podobně jako v ostatních oblastech asijských umění je pro kimčchi důležité zvládnout schopnost kontemplace a přijmout filosofii pomalého plynutí času a života. Můžete sami sledovat, jak se suroviny skoro neznatelně proměňují, transmutují a vydávají se k nečekaným krajinám chutí a vůní. Jejich prostřednictvím a pod supervizí dvou zkušených mistrů se pak můžete vydat i sami do jiných rovin bytí.
Součástí programu je společná příprava vynikajícího kysaného pokrmu a uvedení do dalšího druhu umění, které pocházejí z Dálného Východu – umění japonské flétny shakuhachi [šakuhači] s hudebníkem Markem Matvijou.

George Bagdasarov (Գեվորգ Բագդասարով) se narodil v roce 1975 v Kazachstánu do arménské rodiny. Studoval kybernetiku na Technické univerzitě v Kaluze, kompozici na Hudební akademii v Moskvě a film na Filmové škole v Petrohradě. Uměleckou kariéru začal jako kytarista v psychedelické kapele, později hrál v mnoha zemích hudební žánry jako je jazz, noise, elektronická a improvizovaná hudba atd. Spolupracoval s hudebníky jako Richard Deutsch, Jerome Noetinger, Yoshio Mashida, Les Halmes, Dill, Yutaka Makino, DJ Sniff, Nikolay Rubanov, Fitz Ellarald nebo Pražský improvizační orchestr. Od roku 2005 žije a pracuje v Praze, kde absolvoval doktorát na FAMU a na katedře Centra audiovizuálních studií vyučuje zvuk a generativní umění. Paralelně působí také na UdK (Univerzität der Kunsten) v Berlíně. Hraje na saxofon, kytaru, gramofon, zabývá se experimentálním analogovým filmem, programováním a vařením.

Marek Kimei Matvija je filmař, hudební dramaturg a mistr hry na původně japonskou flétnu shakuhachi [šakuhači]. Japonskou tradiční hudbu studuje pod vedením mistra Mitsuhashiho Kifū, který mu udělil mistrovský titul a jméno Kimei (貴明). Marek se tak stal prvním Čechem, jenž dosáhl tohoto uznání. Vedle japonské hudby má Marek též vášeň pro improvizovanou a soudobou hudbu; je členem Topos Kolektivu, který vytváří hudbu pro konkrétní místo a prostor. Rovněž je uměleckým ředitelem a jedním ze zakladatelů International Shakuhachi Festival Prague a zakládajícím členem NEIRO Association for Expanding Arts z.s. Marek Matvija vystudoval na pražské FAMU a koncertoval napříč ČR a na Slovensku, v Německu, Portugalsku, Velké Británii, Nizozemí, Maďarsku, USA a Japonsku.

termín
13. 9. 2020
10:30–18:00

Zámek Troja

lektor
Georgij Bagdasarov

host
Marek Kimei Matvija

Comments

comments