Henry Moor, loutky, horský potok a pomník konzumerismu v GMU
Vítěslav Jungbauer: Milenci
Čtyři nové výstavy, včetně dlouho očekávané expozice britského sochaře Henryho Moora, jehož díla se v Česku objevují po více než 30 letech. K vidění je i tvorba loutkářů Vítkových a artefakty současných výtvarníků Juliany Höschlové a Petra Stibrala.
Galerie moderního umění v Hradci Králové (GMU) zahájila 20. června čtyři nové výstavy, z nichž nejvýznamnější je dlouho očekávaná expozice britského sochaře modernismu Henryho Moora (1898–1986). Výstava s názvem „Henry Moore a československé umění po roce 1945“ představuje soubor ikonických děl tohoto modernistického mistra, jehož vliv na československé sochařství je nepopiratelný. Výstava byla připravena kurátorkami Pavlínou Morganovou a Lujzou Kotočovou, které sestavily díla od umělců inspirovaných Moorovou tvorbou, jako jsou Ladislav Zívr, Vítězslav Jungbauer, Vladimír Janoušek a Sylva Lacinová.
Expozice je výsledkem mnohaletého výzkumu, který zahrnoval jak československé, tak zahraniční archivní zdroje. Mezi vystavenými díly jsou originály z Muzea Folkwang v Essenu, Hamburger Kunsthalle a drážďanské Státní umělecké sbírky. Výstava je doprovázena stejnojmennou publikací, která zkoumá vliv Moorova díla na československé sochařství a reflektuje kulturní kontext studené války a státního socialismu. Návštěvníci si ji mohou expozici prohlédnout až do poloviny ledna 2025.
Věra Říčařová Vítková a František Vítek
Další výstava v Bílé kostce s názvem „Loutky & židle“ představuje tvorbu významné dvojice českých loutkářů Věry Říčařové Vítkové a Františka Vítka, kteří získali cenu Thálie za celoživotní loutkářské mistrovství. Instalace nabízí průřez jejich společnou prací, zahrnující divadelní artefakty, mechanické konstrukce a sbírku starých židlí.
V Černé kostce je připravena samostatná výstava současné umělkyně Juliany Höschlové nazvaná „Tears for Fears“. Instalace zahrnuje skleněný objekt ve tvaru řečiště potoka z Krkonoš, zářivě barevné malby ohrožených květin a videoesej inspirovanou písní „Everybody Wants to Rule the World“. Tereza Špinková, kurátorka výstavy, zdůrazňuje, že díla reflektují autorčin vztah k přírodě a klimatickým změnám.
Juliana Höschlová: Tears for Fears
Veřejný prostor před galerií obohatilo dílo Petra Stibrala „Pomník konzumerismu“, které ironicky komentuje spotřební kulturu a budoucí nostalgii po období konzumu. Text doprovázející monumentální objekt napsal sochař a pedagog Pavel Karous. Výstavy v Bílé a Černé kostce a intervence ve veřejném prostoru budou k vidění do začátku října 2024.
Petr Stibral: Pomník konzumerismu
Do 1. září 2024 uvidíte v Galerii moderního umění v Hradci Králové také tvorbu Martina Jecha a Naděždy Plíškové. Naturalistická poetika Naděždy Plíškové vychází z učení „pivně-hospodské“ Křížovnické školy čistého humoru bez vtipu, jejíž byla členkou a zároveň jedinou výtvarnicí v jinak mužské společnosti. Umělkyně ve svých leptech a suchých jehlách spojuje realisticky pojaté detaily předmětů a životních situací do neo-surrealistických výjevů. Před očima nám vykresluje svět „ideální“ ženy – uvařená večeře, šití a přešívání nejen oděvů, ale i vlastního těla, tak aby byla zachována dokonalá krása právě zrozené Botticelliho Venuše. Martin Jech se narodil v Dobrušce. Výtvarné činnosti se věnoval již v dětství ve formě graffiti. Autor tvoří především malby s kresebným základem a prostorové objekty. Ve svých dílech se zabývá otázkou vlastní identity – svým rozvojem a selháním.
Martin Jech
Naděžda Plíšková
Comments
