Hřbitov měsíce: Père Lachaise

15 listopadu, 2025
Jana Kománková
kultura, smrt

zde odpočívá Oscar Wilde, foto JK

Père Lachaise je jeden z nejslavnějších hřbitovů světa; nedávno proběhla světovými médii informace, že je možno vyhrát v loterii možnost nechat se tam pohřbít, respektive si tam za nemalé peníze koupit atraktivní hrobku. Což je nepochybně atraktivní, ostatně nebožtíky na celebrity lákali už ve Vídni před mnoha dekádami.

Věhlasný pařížský hřbitov, kde se dodnes pohřbívá (paříž má funkčních pohřebišť nyní 14 a toto je největší) nabízí dramatickou historii, bitvy a samozřejmě spoustu slavných jmen, která vábí turisty. Pojďme se podívat trochu víc na historii a zvláštnosti tohoto místa.

Ze zahrady hřbitovem

Jméno hřbitova vzniklo ze jména pátera Françoise d’Aix de Lachaise, z jehož zahrady byl na pokyn Napoleona Bonaparta v roce 1804 zřízen. Nyní je s rozlohou 43,93 největším hřbitovem v Paříži. Je zde zhruba 70 000 hrobů, některé ve špatném stavu – i proto s eostatně koná výše zmíněná loterie, pomocí které chce město financovat sanační práce.

nebožtíci nejprve přibývali pomalu, ale podobně jako ve Vídni pomohlo, že se zde octla slavná jména. Důvtipný správce Nicolas Frochot na místo enchal dovézt umělecká dála zkonfiskovaná během Velké francouzské revoluce. Proslulosti přidaly ostatky královny Marie Louisy, filozofa Abélarda a později ještě nepravé ostatky Molièra a La Fontaina – než se ukázalo, že jde o podvrh, byl už hřbitov slavný dostatečně.

Na hřbitově jsou stovky památek: soch, náhrobků, památníků. Mimochodem zde najdeme i pomník padlým československým legionářům od sochaře Karla Dvořáka.Ten zvítězil v roce 1924 v soutěži o podobu pomníku obětem první světové války a vytvořil horizontální sousoší čtyř figur z bronzu umístěné na pískovcový podstavec s nápisem „Národ československý svým synům padlým ve světové válce 1914–1918 za Francii a za svobodu své vlasti“. Výrazným prvkem díla je figura zraněného legionáře.

Dvořák studoval u Josefa Václava Myslbeka, během studií byl odveden do války a byl těžce raněn. Studium dokončil v letech 1917–1919 u Jana Štursy. Je i autorem sousoší sv. Cyrila a Metoděje na Karlově mostě v Praze, pohřben je na Olšanském hřbitově.

Vraťme se ale do Paříže.

Fernand Arbelot, by Adolfo Wildt.

Mezi památná díla, která tu najdeme, patří třeba výrazný hrob Fernanda Arbelota, který vytvořil symbolistický sochař Adolfo Wildt. Legenda praví, že se Arbelot chtěl až na věčnost dívat do tváře své milované ženy, a tak si ji nechal vytesat, zlé jazyky ale tvrdí, že práci objednala sama manželka…

Hrobka Oscara Wilda, kterou vidíte v samém úvodu článku, je vyfocena před více než 15 lety – tehdy ještě kolem ní enbylo ochranné plexisklo. Zběžným pohledme lze snadno odvodit, proč se tak stalo: lidé okouzlení Wildeovou poezií náhroběk líbali a památkáři usoudili, že všechny ty rtěnky ho poškozují a bude lepší dílo ochránit.

Autor: Pierre-Yves Beaudouin / Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=37514802

Mezi další slavné osobnosti, kzteré zde jsou pohřbeny, patří Federic Chopin, Molière, Marcel Proust, Colette, Jacques-Louis David, Eugène Delacroix, Georges Seurat, Édith Piaf, Sarah Bernhardt, Isadora Duncan, Yves Montand a Marcel Marceau. V kolumbáriu je umístěna urna Františka Kupky, který je zde uveden jako Francois Kupka.

Hrob zde má i zpěvák The Doors Jim Morrison (řecký nápis KATA TON DAIMONA EAYTOY, který je pod jeho jménem a letopočty, se překládá jako Podle svého démona nebo Podle svého ducha – slovo démon ve starším významu popisuje spíše ducha či vnitřní podstatu než strašidlo).

By Fab1 – de.wikipedia.org: 21:15, 15. Aug 2005 . . Fab1 . . 2560 x 1920 (1539045 Byte) (*Beschreibung: Jim Morrisons Grab auf dem Père Lachaise Friedhof in Paris *Quelle: selbst fotografiert *Fotograf: Fabian Müller *Datum: 14.8.2005 {{Bild-GFDL}}), CC BY-SA 3.0, https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=460109

PS: Bitvy mezi náhrobky

Zajímavostí na závěr budiž, že v 19. století se tu odehrály dvě bitvy nemalého významu. V roce 1814 se tu střetli francouzští kadeti a ruští vojáci, kteří zvítězili. Roku 1871 se zde zase opevnili komunardi a po čtyři dny vzdorovali vládnímu vojsku, ale i oni prohráli a 147 z nich zde bylo postříleno a následně i pohřbeno…

Tipy pro návštěvu

Vstup je volný, celý hřbitov je otevřen pro veřejnost.

Doporučují se bytelnější boty – řada z 15 km cest a cestiček je hůře schůdná.

Vzhledme k tomu, že jde o velký hřbitov (44 hektarů), který je místy uspořádán poměrně nepravidelně, vyplatí se vzít si u vchoidu mapku, zejména pokud hledáte hrob někoho konkrétního. Užitečné vám mohou být i Google Maps, kde je zanesena řada důležitých míst. Existuje i interaktivní mapa na pařížském webu.

Aktuální otvírací hodiny, mimořádné akce (vycházky za přírodou) a další novinky hledejte na oficiálních stránkách.