Jak se dělá PR. Rozhovor s agenturou nedori
foto Petr Hoffelner
PR je věc, která hýbe mediálním světem, dnes víc než kdy dřív. Jak se vlastně dělá? Máme pro vás malý rozhovor s úspěšnou pražskou agenturou nedori, které to jde už spoustu let velmi dobře.
Děláte PR. Jak bys tu práci popsal jednou větou?
Pavel Eichler: Novinařina z druhé strany.
Pořádáte akce, a to nejen tiskové konference, což u PR agentur není až tak nezvyklé, ale i turné známých muzikantů. Jak jste se pro tuhle aktivitu rozhodovali? Co na tom bylo těžší a co super?
Baví nás propojovat světy, klienty, aktivity. Takže když se naskytla možnost uspořádat turné Davida Kollera nebo Chaozzu, kterým jsme dělali i management, řekli jsme si, že to je super příležitost pro naše klienty a k získání těch nových. Na organizaci bylo těžké všechno, ale mohli jsme se spolehnout na nejlepší eventovku v Česku JCHP našeho kamaráda Jakuba Choutky.
Netlačit na pilu
Jak se díváte na propojení byznysu a obsahu v médiích? Nemá to až moc velký vliv na nezávislost redakcí, když je teď těch PR agentur i jednotlivců tolik?
Naše pravidlo je netlačit na pilu. Máme štěstí, že naši klienti to chápou. Nezávislost redakce je strašně důležitá a ctíme ji. To platí pro náš profesní i osobní život. Pomáhá nám, že řada z nás jsou bývalí novináři, a dobře víme, že lámat něco přes koleno a hledat cestu oknem, když nás před tím vyhodili dveřmi, se nevyplatí.
Jak se vyvíjelo vaše zaměření a váš tým?
Začínal jsem v roce 2001 jako freelancer u Aleše Burgera z agentury Next Level, který pořádal taneční festival Cosmic Trip. Postupně jsem se dostal do časopisu XMAG, kde jsem kromě redaktorské práce měl na starost propagaci, a v té době jsme pořádali řadu klubovek v Roxy až po velké festivaly jako Carl Cox & Friends. Dal jsem se do kupy s Indy a Wich, SuperCrooo nebo Orionem, kterým jsem dělal PR, a už to jelo. Pak jsem byl u zrodu Radia Wave a dlouho na iDNES.cz. V roce 2009 mi zavolal Jedi z Red Bullu, že by potřeboval píchnout s PR kulturních aktivit, a už to jelo. Hlavně díky němu jsem tam, kde jsem, a existuje nedori. Za hodně vděčím i Jägermeisteru a Reeboku. Dnes je nás od šesti do deseti, rosteme a zmenšujeme se podle potřeby klientů. S Alešem Burgerem mimochodem pracuju pořád a máme spolu firmu Hithit.cz.
Jak se proměnil svět PR za dobu, co se mu věnujete?
Nejvíc to změnily sociální sítě. Dnes se na téma, které se snažíme dostat do médií, díváme i z toho úhlu pohledu. Pokládáme si otázku: má to potenciál rozproudit diskuzi na sockách? Nebo budeme vůbec plýtvat energií a časem, abychom z tématu udělali články, nepošleme to rovnou jen na sociální sítě? Druhá věc, a pro nás příjemnější, je content marketing, tedy firemní časopisy, blogy, on-line magazíny. Čím dál víc firem si uvědomuje jejich sílu a výhodu. V tuto chvíli děláme tři takové projekty, další jeden až dva chystáme.
foto Petr Hoffelner
Hledání příběhu
Co stále funguje v médiích?
Příběh a skvělá fotka. Vidíme to například na pilotu Petru Kopfsteinovi, designérce Andree Hylmarové nebo strojích firmy Zeppelin. Nemusíte být mistr světa, mít za sebou realizaci interiéru muzea moderního umění v Londýně nebo se podílet na stavbě transsibiřské magistrály, ale když najdeme HLP (hluboký lidský příběh, novinářský terminus technicus), máme vyhráno.
Jaké kampaně a projekty vás hodně bavily a jaké jsou ty NEJ, na které jste fakt pyšní?
Loni byla hodně vidět vzducholoď firmy Zeppelin, vždycky nás hodně baví práce na Red Bull Music Academy, myslíme, že máme podíl na úspěchu cukrářky Ivety Fabešové. Povedlo se nám turné Chaozzu, jsme pyšní, že jsme znovu obstáli v tendru Jägermeisteru, obhájili svoji práci a pokračujeme společně už pátým rokem. Vynikající reference máme i z Reeboku, pro který jsme pracovali čtyři roky.
Jak zajišťujete, že pořád víte, co se děje? Jak sledujete trendy a zůstáváte relevantní?
Budu trochu vulgární, s prominutím: nemyslíme si, že jsme sežrali šalamounovo hovno.
Čím je vaše agentura jiná než ostatní?
Nebylo by seriózní, abych nás s někým porovnával, je řada skvělých agentur. Co definuje naši práci, jsou tyto hodnoty: preciznost, svoboda, odvaha, pokora. Od Aleše Burgera jsem se také naučil, že je klíčové chodit včas a dodržovat slovo.
Comments
