Jeden projekt, pět výstav, pět intervencí, jedno téma!

V září se v hlavní budově Muzea umění a designu v Benešově otevře velký výstavní projekt KRAJINOW. Každá z výstavních prostor představí jiný pohled na téma krajiny ve výtvarném umění. Motiv se objeví i na výstavě v Městské výstavní síni a také v souboru intervencí, které budou v Benešově probíhat během října. Na zahájení ojedinělých výstav zve muzeum ve středu 18. září od 18 hodin.

Výstavní projekt KRAJINOW chce svými pěti výstavami zmapovat nejrůznější podoby krajiny s důrazem na současné umění. V rámci projektu proběhnou dvě autorské výstavy, kurátorský projekt konfrontující různé pohledy na krajinu a intervence mladé generace umělců, kteří přenesou téma krajiny do města. 

Krajina jako inspirace uměleckých děl je do jisté míry specifickým projevem českého umění. Krajina tvoří nejen naše okolí, ale stává se součástí identity jedince i celých měst a národů. V poslední době se často mluví o proměně krajiny, ať už způsobené vlivem přírodních procesů, nebo lidskou činností. 

„Proměňuje se fenomén krajiny ve výtvarném díle? Nachází v krajině mladá generace odlišná témata, nebo se mění pouze vnější podoba? Jakou identitu umělci svými krajinami vytváří? Na kolektivní výstavě KRAJINOW bude na tyto otázky svými díly odpovídat více než 30 umělců. Do výstavy jsme zařadili díla Antonína Slavíčka, Otakara Lebedy, Josefa Šímy, ale i Karla Malicha nebo Václava Boštíka. V konfrontaci s jejich díly bude vystavena také práce nejmladší generace, například tvorba Miroslava Polácha, Adama Kašpara, Lenky Faljušové nebo Zdeňka Daňka,“ říkají kurátorky Alena Bartková a Barbora Ficková.

Výstava Vyhořelá Země Patrika Hábla je umístěna v prvním sále MUD a nabízí hned několik interpretací a vrstev pohledů. Na jedné straně reaguje na současné téma globálního oteplování a změn klimatu, na straně druhé řeší dočasnost až pomíjivost lidského konání. Instalace nastavuje zrcadlo nejen dnešní globální klimatické proměně, ale také geopolitické situaci, migraci i samotnému divákovi. „Co zbude za několik staletí nejen z nás, naší krajiny, našich životů či z našeho kulturního dědictví?“ ptá se výstavou Patrik Hábl. Samotnou instalaci tvoří dvě protilehlé monumentální obrazové plochy, jejichž povrch se skládá z tisíců spálených a ohořelých struktur z vnější přírody.

Stropy prorostlé kořeny z jiných pater, abstraktní hmota expandující z dutin domu, sochařsky obrácený záznam proměny krajiny ve zděnou stěnu nebo energetická proměna elektrických kabeláží v prostorách sklepa. „Muzeum a výstavní prostor, v němž se výstava koná, je jen určitým přetavením okolní hmotné reality do samostatného světa, který je ale proměnný. Je to proměna krajiny na několika úrovních – materiální, energetické, sociální, ale také kreativní a mentální.“ Přibližuje svou instalaci další z autorů Patrik Proško. Výstava Prorost je založena na propojování a vrstvení proměn formou site-specific intervence v celém prostoru sklepa. 

V secesním sále Šímovy síně dále proběhne výstava Krajina z obýváku. Muzeum oslovilo obyvatele Benešova a ti pak obrazy na tuto výstavu zapůjčili. Objeví se zde jak benešovští klasici jako Vladimír Cidlinský či Vladimír Antušek, tak i skryté rodinné poklady, které na výstavě zatím nikdo neviděl.

Město není jen jedno. Každý ho vidí jinak. Jinak ho vidí děti a jinak dospělí. Jinak maminka s dětmi a jinak důchodce. Jinak turisté a jinak stálí obyvatelé. Každý hledá své místo na slunci. A každý vidí místa, která mu stíní. Lze vůbec dosáhnout stavu, kdy v městě budou všichni spokojeni? Mapovat městskou krajinu a hledat prostory, kde se z anonymního města stává osobní místo, bude série intervencí, která proběhne během víkendu jako součást projektu KRAJINOW.

Hlavní kurátorský projekt Aleny Bártkové a Barbory Fickové KRAJINOW je umístěn do hlavního sálu Muzea umění a designu. Názory starší generace se zde potkávají s pohledem nejmladších umělců, kteří svůj vztah ke krajině – obzvláště vzhledem k situaci poslední doby – razantně přehodnocují. Výstava nesleduje stylistický či umělecký vývoj krajinomalby, zaměřuje se pouze na samotnou krajinu a témata, jež do výtvarného umění přináší. Ve čtyřech hlavních sálech MUD se výstava rozděluje na několik tematických okruhů – krajina duchovní, dramatická, divoká, krajina mého srdce a další. Ke každému tématu jsou vybrána díla jak ze sbírek MUD, tak ze zápůjček spřátelených institucí. Témata jsou doplněna literárními texty.

Comments

comments