Karlovarský festival: ocenění Daniely Kovářové, íránský film a Evald Schorm

Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary převezme na slavnostním zakončení 57. ročníku karlovarského festivalu herečka Daniela Kolářová.

Daniela Kolářová patří k nejvýraznějším českým hereckým osobnostem posledních desetiletí. Před filmovou kamerou se poprvé objevila již v době studií na pražské DAMU v adaptaci románu Vladimíra Párala Soukromá vichřice (r. Hynek Bočan, 1967). V roce 1969 se poprvé na filmovém plátně setkává s dlouholetým hereckým partnerem Jaromírem Hanzlíkem ve filmu Slasti otce vlasti (r. Karel Steklý). V roce 1971 vytvořili manželský pár v legendárním českém sitcomu Taková normální rodinka (r. Jaroslav Dudek), v průběhu následujících let se společně objevili v divácky oblíbených filmech – muzikálu Noc na Karlštejně (r. Zdeněk Podskalský, 1973), komedii Léto s kovbojem (r. Ivo Novák, 1976) nebo televizních filmech Otec nebo bratr a Dopis psaný španělsky (r. František Filip, 1978, 1980). V roce 1976 započala i její další mnohaletá tvůrčí spolupráce – s hercem a scenáristou Zdeňkem Svěrákem. Manželský pár hráli v komedii Jiřího Menzela Na samotě u lesa (1976), v roce 1978 vytvořila po boku Josefa Abrháma jednu z hlavních rolí ve Svěrákově a Smoljakově komedii Kulový blesk (r. Ladislav Smoljak, Zdeněk Podskalský). Manželskou dvojici se Zdeňkem Svěrákem si zopakovali ještě dvakrát ve filmech Jana Svěráka Vratné lahve (2007) a Betlémské světlo (2022). Ve filmech Jana Svěráka má ostatně Daniela Kolářová stálé místo, byť v menších rolích, ať šlo o Obecnou školu (1991), Akumulátor 1 (1994) nebo Tmavomodrý svět (2001).

V roce 2009 získala Daniela Kolářová Českého lva za nejlepší ženský herecký výkon ve vedlejší roli v dramatu Jana Hřebejka Kawasakiho růže, mezi výrazné role posledních let patří například postava v mysteriózním přepracování známé balady Polednice (r. Jiří Sádek, 2016) nebo role ironické maminky jednoho z hrdinů komedie Patrika Hartla Prvok, Šampón, Tečka a Karel (2021).

Stejně pevné místo jako v českém filmu má Daniela Kolářová mnoho let i na televizních obrazovkách, především v úspěšných seriálech – Nemocnice na kraji města, My všichni školou povinní, Život je ples, Život a doba soudce A. K., Ulice, Sestřičky Modrý kód nebo aktuálně Zlatá labuť a v řadě dalších.

Po absolvování DAMU byla Daniela Kolářová nejprve členkou souboru Divadla S. K. Neumanna, od roku 1971 pak mnoho let v angažmá v Divadle na Vinohradech, kde vytvořila nezapomenutelné role například v inscenacích Loupežník, Hamlet, Drobečky z perníku nebo Hořké slzy Petry von Kantové. Za herecký výkon v inscenaci U cíle v Divadle Komedie Praha získala Cenu Alfréda Radoka 2004. V současné době ji můžeme vidět v představeních různých pražských scén – Studia Dva, Vršovického divadla MANA nebo ve Viole. Karlovarský festival uvede jako poctu Daniele Kolářové film Kulový blesk.

MFF KV PŘIPOMENE TVORBU JAPONSKÉHO REŽISÉRA JASUZO MASUMURY (1924 – 1986)

Osobitý filmař, z jehož rozsáhlé tvorby festival uvede jedenáct snímků, proslul sebevědomým bořením hranic mezi uměním a komercí. Dokázal, že mainstreamová kinematografie může být stejně odvážná a politická jako její artový protějšek.

V retrospektivě obsahující řadu kultovních kontroverzních titulů se odráží Masumurova mimořádná všestrannost i nadání experimentovat – od okouzlující prvotiny Polibky (1957) a nádherně nasnímaného sirkovského melodramatu Dívka modrého nebe (1957), přes kousavý noirový thriller ze světa automobilové špionáže Černé testovací auto (1962) a velmi odvážné lesbické drama Svastika (1964), až po jeho vizuálně nejpůsobivější dílo Tetování (1966), tajemné a brutální legendy z období Edo předjímající moderní žánr female revenge.

V Masumurově tvorbě stojí na prvním místě jeho protiválečný postoj, což je patrné z ostré satiry Jakuzák vojákem (1965) a především z kontroverzního Rudého anděla (1966), režisérova nejslavnějšího díla, které bylo nedávno opatřeno nově restaurovanou 4K verzí.

Nepředvídatelná a vizionářská estetika Masumurových filmů, které nepochybně snesou srovnání s tvorbou Nicholase Raye nebo Samuela Fullera, si nezadá s nadčasovostí témat, která zpracovával – ničivá přitažlivost konzumní kultury a světa celebrit, ženská sexualita jako nástroj dosažení cílů, dědictví japonského imperialismu atd.

Všechny tituly zařazené do této výjimečné retrospektivy byly natočeny v legendárním filmovém studiu Daiei, jehož nedocenitelné kinematografické dědictví dnes spravuje společnost Kadokawa. „Je pro nás mimořádnou ctí spolupracovat s MFF Karlovy Vary na programu věnovaném Jasuzovi Masumurovi,“ říkají zástupci společnosti. „Masumura byl prvním japonským tvůrcem, který studoval film v Římě a japonskou filmovou produkci obohatil o nový styl. Mezi jeho četné zahraniční fanoušky patřil mimo jiné i Michelangelo Antonioni, ovšem tato retrospektiva je ve 21. století vůbec první tak rozsáhlou přehlídkou Masumurova díla včetně titulů zrestaurovaných ve 4K. Považujeme ji za více než důstojné zahájení příprav na oslavy režisérova stého výročí narození v příštím roce a přehodnocení jeho postavení v rámci světové kinematografie.

DALŠÍ ZROZENÍ. ÍRÁNSKÝ FILM TADY A TEĎ

57. MFF KV představí kolekci íránských filmů z posledních čtyř let dokumentující výbušnou kreativitu navzdory komplikovaným životním i tvůrčím podmínkám. Devítka převážně mladých tvůrců navazuje na předcházející generace filmařů, ovšem prostřednictvím hlasů naléhavých, utajených i rozhořčených hledá originální způsob vyjádření se k aktuálnímu dění ve společnosti.

V kolekci jsou filmy melancholické, komické, válečné, vědeckofantastické, snímky o lásce, filmy ve filmu. Jedinečná a extrémně osobní svědectví tvoří dílky mozaiky, svého druhu kolektivního díla, a podstupují riziko, které souvisí s viditelně angažovaným chováním, riziko být morální.

Kafkovská noční můra BEZ KONCE, na jejímž scénáři i střihu spolupracoval Džafar Panahí poukazuje s přímočarým realismem na kontrolu a ponižování vybraných jedinců ze strany jakéhokoli autoritářského režimu. TRNOVNÍK, film ve filmu, komedie i drama, snímek hraný i dokumentární, druhá režie Kiarostamího žačky Faeze Azizkhani je tím vším, ale i něčím navíc s nevšedně autentickým ženským úhlem pohledu. ZAPATA, třetí film Daneše Eqbašaviho, strhující žánrový mix komedie, detektivky a mockumentu byl natočen s pomocí dvou iPhonů, malé příruční kamery, akční kamery GoPro a citelného vlivu Rogera Cormana.

KŮŽE, debut bratrů Arkových, netrpělivě očekávaný už od roku 2017, kdy s krátkometrážním snímkem AniMal získali cenu v canneské sekci Cinéfondation, je inovativní fantasy horor mísící prvky žánru s lokálními lidovými pověstmi. Negin Ahmadi, mladá režisérka a protagonistka své uhrančivé prvotiny BRÁNA SNŮ opouští Teherán, a míří s kamerou do syrského Kurdistánu za ženskou vojenskou jednotkou, jejímž nepřítelem je nejen Islámský stát, ale i předsudky patriarchální společnosti. Elektrizující debut Mohammadrezy Šajan- Nejada CESTA NA MĚSÍC vznikl v nezávislém filmařském uskupení Kamja Film a prostřednictvím tajnosnubné video eseje sleduje život muže, jehož partnerka odletěla na měsíc a svůj hlas mu zanechala uzavřený v láhvi. ČERNOBÍLÁ ŘEKA Farzina Mohammadího vypráví příběh tvůrčí krize mladého filmaře Amina, který se pokouší nalézt ztracený čas. STVOŘENÍ MEZI DVĚMA POVRCHY, druhý film fotografa a filmaře Hosseina Rajabiana je adrenalinovým kusem, který, inspirován Personou Ingmara Bergmana postupně mění filmovou realitu v psychiatrickou noční můru. K9, čtvrtý film Vahida Vakilifara je omamnou vizionářskou sci-fi, jež navzdory temnotě sžírající svět věří v sílu světla.

Credit: NFA

SVĚTOVÁ PREMIÉRA DIGITÁLNĚ RESTAUROVANÉHO FILMU KAŽDÝ DEN ODVAHU

V rámci dlouholetého projektu premiér digitálně restaurovaných kopií nejvýznamnějších děl české kinematografie uvede karlovarský festival v letošním roce oceňovaný snímek Evalda Schorma Každý den odvahu.

Celovečerní debut Evalda Schorma z roku 1964 patří k zásadním titulům československé nové vlny. Snímek podle scénáře Antonína Máši zcela nový způsobem nahlíží na morální krizi, jíž procházela generace lidí v období společenských změn, které nastaly po odsouzení stalinského kultu osobnosti.

Hlavní hrdina, strojírenský dělník Jarda patřil k mládežnickým úderníkům, kteří po vítězství komunistů v roce 1948 díky politické angažovanosti dosáhli významné kariéry. Změny politického kursu a nový vývoj společnosti však mladému muži přinášejí kruté vystřízlivění z falešných ideálů. Jarda není schopen se situaci přizpůsobit. Politická činnost, která znamenala ocenění a úspěch, a v níž spatřoval smysl života, se najednou stává zdrojem výsměchu a on se cítí zrazen. Společenská deziluze se propojuje s osobní „třicátnickou“ krizí, Jarda selhává jak v pracovním životě, tak partnerském vztahu s aranžérkou Věrou.

Provokativní dramatická studie člověka, jehož pokusy nalézt životní ukotvení končí fiaskem, se ve své době setkala se značnou nevolí establishmentu a dokonce přímým odsouzením tehdejšího komunistického prezidenta Novotného. Proto se snímek Každý den odvahu s Janem Kačerem a Janou Brejchovou v hlavních rolích dostal k divákům s ročním zpožděním. Dobová kritika je ale přijala nadšeně. Schormův snímek byl první, který se takto otevřeně dotkl hroutících se ideálů a roztrpčenosti generace, jež se cítila „podvedena historií“. Cena tuzemské kritiky však musela být pod tlakem oficiálních míst utajena.

Film, považovaný za jedno z nejrespektovanějších domácích děl 60. let, se následně dočkal vítězství na 19. MFF v Locarnu 1966 a získal cenu Zlatá ratolest na mezinárodní přehlídce nového filmu v italském Pesaru. Film Každý den odvahu je dalším z řady oceňovaných českých filmů, digitálně restaurovaných z finančních darů manželů Milady a Eduarda Kučerových. Doposud byly takto digitálně rekonstruovány již čtyři desítky českých filmových titulů. Obnovené premiéry snímků, jejichž digitální obnovu manželé Kučerovi pomohli realizovat, uvádí MFF Karlovy Vary pravidelně v oficiálním programu a také v rámci specializované přehlídky KVIFF Classics. Digitální restaurování filmu bylo realizováno ve společnostech UPP a Soundsquare a ve spolupráci s Národním filmovým archivem a Státním fondem kinematografie v roce 2023. Zdrojem pro digitalizaci byly originální negativ obrazu a originální negativ zvuku uložené v Národním filmovém archivu.

Podrobný program a aktualizované informace najdete na webu  festivalu www.kviff.com/

Comments

comments