Kavárna Slavia se po rekonstrukci vrací k literatuře
Kavárna Slavia Foto©AndreaPechanova
Na slavnou historii kavárny Slavia, která se píše už od roku 1881, chtějí navázat noví provozovatelé Petra Onderková a její syn Jozef Onderka. Kavárnu v září otevřeli po roční uzavírce, během které proběhla citlivá rekonstrukce interiéru a úprava konceptu. Onderkovi kavárně vracejí českou tradici a mají úmysl navázat na léta, kdy byla epicentrem české kultury. Nyní organizují večery na počest slavných osobností, které Slavii navštěvovaly. První z nich věnovali 120. výročí narození Jaroslava Seiferta ve spojení s 26. ročníkem Festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy.
„Tajnými dveřmi z nábřeží, které byly z tak průzračného skla, že jsou téměř neviditelné, a jejich závěsy jsou namazány olejem z růží přicházel někdy Guillaume Apollinaire,“ zní úryvek básně Kavárna Slávie souboru Halleyova kometa českého básníka, spisovatele, novináře a překladatele Jaroslava Seiferta, jemuž byl věnován první tematický kulturní večer. Jeho verše četla Valerie Zawadská, kterou na kytaře doprovázel Jan-Matěj Rak. Večerem provázel Alexander Hemala a mezi diváky nechyběli jak organizátoři 26. ročníku Festivalu poezie a přednesu Seifertovy Kralupy, tak členové Seifertovy rodiny.
Kavárna Slavia je jednou z nejstarších a nejznámějších uměleckých kaváren na světě. Zpočátku do ní chodili hlavně herci, tanečníci, operní zpěváci a režiséři z Národního divadla. Později si ji oblíbili i spisovatelé a malíři z různých tvůrčích skupin jako Devětsil, Skupina 42 a další. Kavárna také přitahovala i levicové spisovatele z celého světa, kteří přijížděli v padesátých a šedesátých letech na pozvání Svazu československých spisovatelů. Zvláštní oblibě se kavárna těšila i u disentu z let 1968–1989. „Pokud se dá říci, že se někde pravidelně a dlouhodobě koncentrovalo české myšlení, bylo to právě zde,“ říká Jozef Onderka a dodává: „Chceme Slavii navrátit její tradici, lesk a národní hrdost. I proto se zaměřujeme spíše na českou než zahraniční klientelu a plánujeme kulturní večery, které budou oslavovat především české autory např. Vladimíra Holana, Vitězslava Nezvala, Jiřího Wolkera nebo Františka Halase, ale nezapomene ani na zahraniční tvůrce, jako např. Nazima Hikmeta, Pabla Nerudu a Jorge Amada.“
Na šetrné rekonstrukci kavárny spolupracoval architekt Jan Špaček, který se podílel i na její dřívější rekonstrukci v roce 1997. Zachovaly se tmavé stěny z mramoru a dřeva, velká zrcadla táhnoucí se od podlahy ke stropu a množství bytelných stolů. Naopak je nová podlaha a svítidla. Úplnou novinkou je bar u vstupu.
Onderkovi se do detailu zabývají i její samotnou historií a objevují řadu zajímavostí. Do Slavie například chodila i slavná ruská spisovatelka Marina Cvetajevová. Naopak není pravdou, že v kavárně tvořil Rainer Maria Rilke. V Praze trávil velmi krátké období na studiích a psát začal teprve až za jeho života v zahraničí.
O nadcházejících literárních večerech bude kavárna Slavia informovat prostřednictvím webových stránek, sociálních sítí a instalacích umístěných před budovou.
––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––
O KAVÁRNĚ SLAVIA
Kavárna Slavia je známá pražská kavárna, která se nachází na pravém břehu Vltavy naproti Národnímu divadlu na nároží Národní třídy a Smetanova nábřeží v Paláci Lažanských na Starém Městě v městské části Praha 1. Z jejích velkých oken je výhled na Pražský hrad, Vltavu, Petřínskou rozhlednu a Malou Stranu.
Více informací je možné najít na: https://www.cafeslavia.cz/cs/
Comments
