Knižní tipy: TENKRÁT V HOLLYWOODU od Quentina Tarantina a TÉMĚR NESMRTELNÁ LÁSKA od Andrey Sedláčkové

Quentin Tarantino vloni prohlásil, že v 70. letech vyrůstal na filmových novelizacích, k nimž dodnes chová náklonnost. A jako by chtěl dokázat, že nemluví do větru, vyrukoval letos v létě s románovou adaptací svého kasovního trháku TENKRÁT V HOLLYWOODU. 

Propojené příběhy vyhořelého herce Ricka Daltona, jeho kaskadéra Cliffa Bootha, herečky Sharon Tateové a Charlese Mansona přivádějí čtenáře (stejně jako diváka) do Los Angeles konce 60. let a vytvářejí alternativní historii i budoucnost. Paperbackové vydání Tarantinova debutu, ideální pro prodej v lékárnách a na autobusových nádražích, působilo autenticky jako popový román z počátku 70. let, od designu obálky až po reklamy na zadní straně (včetně reklamy na knihy Serpico a Oliverův příběh, pokračování Love Story). Zkrátka dokonalý dobový kousek. 

Kniha záhy obsadila první místa v žebříčku bestsellerů The New York Times, Amazonu, The Irish Times a dalších. Práva na vydání byla prodána do více než dvaceti zemí. Překladu do češtiny se ujal Rani Tolimat, který v rekordním čase přeložil 370 stran: „Kdo rád hledá v Tarantinových filmech popkulturní odkazy všeho druhu, ten se na jeho prvním románu opravdu vyřádí. Smyšlené hrdiny obsazuje do reálných filmů, splétá příběhy fiktivních postav se skutečnými herci, filmaři či muzikanty, některé kapitoly působí spíš jako eseje o význačných milnících hollywoodských dějin. Pro překladatele je to samozřejmě hodně těžká práce, protože musí málem v každé větě ověřovat, jestli si autor reálie vymýšlí, či používá skutečné kulisy. Co se děje týče, je to trochu jiný příběh než film – nechci nic prozrazovat, ale čtenáře patrně čeká pár velkých překvapení. Ze čtení se tak stává zážitek s více vrstvami – kdo chce, může se prostě bavit nově pojatým a pozměněným příběhem oblíbených postav (a třeba o Cliffovi se dozví mnohem víc než z filmu), Tenkrát v Hollywoodu se ale dá také číst jako pozoruhodná učebnice dějin popkultury, která v USA do značné míry nahrazuje národní mytologii a z toho plyne i její význam pro americké dějiny a současnost.“ 

Známá režisérka a spisovatelka Andrea Sedláčková, žijící v Paříži, v nové knize TÉMĚR NESMRTELNÁ LÁSKA zpracovává téma nevěry. Úvodní citát Borise Viana naznačuje, že dílo může být autobiografické. K tomuto závěru ponouká i volba hlavní hrdinky – filmové střihačky pendlující mezi Prahou a Paříží. Dalším motivem je práce na filmu o životě Milana Kundery. A jak to spolu souvisí? „Celou knihou se prolíná téma autobiografičnosti v literatuře, kterou zkoumám jako fenomén v souvislosti s dílem Milana Kundery,“ vysvětluje Sedláčková, „Žádný autor nemůže sám sobě uniknout, vychází z prožitků vlastních nebo svého okolí, které přetavuje v román s větší či menší mírou upřímnosti. Takto je to i s mojí knihou, která je ve výsledku především románem o lásce a zradě a v druhé řadě subjektivní biografií Milana Kundery.“ 

Pochopitelně se nabízí srovnání s životopisem Kundera: Český život a doba z pera Jana Nováka, jenž vloni vzbudil vášnivé reakce. „Zabývám se často identickými momenty jako Jan Novák, ale ze svého úhlu pohledu, a vysvětluji je v jiných souvislostech, přičemž jsem ve svých bádáních objevila pár životních momentů, které Jan Novák nezpracoval,“ konstatuje Sedláčková. 

A proč zvolila název Téměř nesmrtelná láska? „Hlavní hrdinka interpretuje život Kundery jako permanentní hledání nesmrtelnosti, a nakonec se její vlastní život stane bojem za uchování nesmrtelnosti lásky.“

Obě knihy vydal PROSTOR 14. října 2021 v rámci Velkého knižního čtvrtka.

Quentin Tarantino: Tenkrát v Hollywoodu

Tenkrát v Hollywoodu je dlouho očekávaná románová prvotina Quentina Tarantina, alchymisty, jenž dokázal proměnit filmový brak ve zlato. Proslulý americký režisér v ní vychází ze svého stejnojmenného oscarového filmu a s ohromujícím elánem rozvíjí jeho témata.

Stejně jako na plátně sledujeme také zde herce Ricka Daltona, který s rostoucím zoufalstvím vnímá úpadek své kariéry, a jeho dubléra, šoféra a přítele Cliffa Bootha. Oba se musejí vyrovnat s vlastním stárnutím a proměnou filmové kultury, v níž už jen obtížně hledají své místo. Rickovi toto vědomí hořkne o to víc, že jeho nejbližšími sousedy na Cielo Drive jsou Roman Polanski a Sharon Tateová, hollywoodský hvězdný pár na vrcholu slávy. A okolo krouží Charles Manson se svou „rodinou“ oblouzených hippies, kteří chtějí nastartovat společenskou revoluci prostřednictvím masakru.

O osudech těchto lidí a o filmovém a televizním Hollywoodu zlaté éry konce šedesátých let se však dozvídáme daleko více, než bylo možné zachytit ve filmu. Autor využil šanci vylíčit předchozí životy svých protagonistů do větších podrobností včetně několika šokujících odhalení, fikce se proplétá s realitou a dobrodružství Ricka a Cliffa se prolínají s temnějšími historkami ze skutečných dějin Hollywoodu. V několika pasážích Tarantino mění úhel pohledu a poskytuje též mnohem významnější prostor postavám, které ve filmu zůstávaly trochu stranou, především Sharon Tateové a mladičké Trudi Fraserové.

Román Tenkrát v Hollywoodu jasně dokazuje, že jako je Tarantino vynikající režisér, je stejně tak i skvělý spisovatel. Na stránky knihy se mu podařilo přenést tarantinovský černý humor, smysl pro groteskní situace, překvapivé zvraty a sklon provokovat. Z příběhu čiší jeho nostalgický vztah ke starému Hollywoodu, láska k filmařině a nakažlivá radost z vyprávění.

Román se hned po vydání objevil na žebříčcích bestsellerů – čtenářům, kteří film neznají, nabízí plnohodnotný literární zážitek z Hollywoodu v divokých šedesátých letech, a filmovým fanouškům zase spoustu doplňujících informací, nečekaných odhalení a odchylek od scénáře.

Z anglického originálu Once Upon a Time in Hollywood, vydaného nakladatelstvím HarperCollins Publishers v New Yorku v roce 2021, přeložil Rani Tolimat.

Odpovědná redaktorka Petra Diestlerová

368 stran, cena 397 Kč 

Quentin Tarantino (1963) je jedním z nejproslulejších filmařů své generace především díky mimořádné představivosti a schopnosti vyprávět mnohovrstevnaté příběhy. Jako režisér debutoval v roce 1992 filmem Gangsteři a poté se jako spoluautor scénáře ujal režie snímku Pulp Fiction: Historky z podsvětí, v němž si také zahrál a který v jeho filmografii patří dodnes k nejoblíbenějším. Akční černá komedie mu přinesla prvního Oscara za nejlepší scénář. Následovaly vysoce ceněné filmy Jackie Brown, Kill Bill 1, Kill Bill 2 a Auto zabiják. Poté Tarantino uvedl výpravné akční drama z druhé světové války Hanebný pancharti, nominované na Zlatou palmu, jižanské drama Nespoutaný Django, za něž získal svého druhého Oscara za nejlepší scénář, a western Osm hrozných. Tarantinův poslední film Tenkrát v Hollywoodu byl nominován na pět Zlatých glóbů, deset cen BAFTA a získal deset nominací na Oscara, z nichž dvě proměnil. Ve stejnojmenném románovém debutu rozvíjí kultovní režisér příběhy filmových postav a dokazuje, že je skvělým spisovatelem.

Andrea Sedláčková: Téměř nesmrtelná láska

Román o ženě, která nechtěla být směšná, a stínech Milana Kundery

Příběh lásky dvou lidí, kterým se vztah pod rukama proměnil v milostný zápas. Tomáš, šarmantní a uznávaný pražský intelektuál, se seznámí s režisérkou Martinou, která žije a pracuje zároveň v Paříži i Praze a píše scénář dokumentárního filmu o Milanu Kunderovi.

Vášnivá láska netrvá příliš dlouho, Martina postupně objevuje, že s partnerem není ve vztahu sama, až se z ní stane neúnavná rozkrývačka Tomášových dalších a dalších nevěr, přičemž Tomášovy milenky se postupně stávají jejími spiklenkami.

Práce na filmu o Milanu Kunderovi zavede Martinu na místa spojená se spisovatelovým životem i s jeho romány, do Prahy, Vídně, Paříže. V Martininých přípravách i fiktivních scénách z připravovaného snímku se objevují základní témata Kunderových románů: láska, sex, nevěra, kruté žerty osudu i život intelektuála zapleteného v osidlech velkých dějin. To vše v kontrastu s bídou policejního špiclování a zasahování do životů druhých. Upachtěné i sofistikované slídění agentů StB v Kunderově soukromí se Martině nečekaně protne s jejím vlastním osudem. Ona však může využít modernějších metod než někdejší tajná policie – internetu, facebooku a mobilního telefonu. Martinu masochistické hledání pravdy přivede téměř na pokraj sebezničení. Práce na filmu ji však naplňuje a autorka prostřednictvím své hrdinky Martiny přináší čtenáři nečekaně zajímavé detaily a souvislosti z Kunderova díla i života.

Jelikož někdejší emigrantka Martina tráví velkou část svého života v Paříži, jejím příběhem se prolínají i události posledních let, jakými byly uprchlická krize, problematika islamizace Francie, vraždění v redakci časopisu Charlie Hebdo nebo v klubu Bataclan či nástup Marine Le Penové a Emmanuela Macrona. Líčení francouzských reálií a zarputilé debaty „progresistky“ Martiny a „strážce tradičních hodnot“ Tomáše tvoří další poutavou linku tohoto napínavého milostného románu.

Odpovědný redaktor Radek Beneš

464 stran, cena 397 Kč 

Andrea Sedláčková se narodila v roce 1967 v Praze, vystudovala scenáristiku na FAMU. Po podpisu Několika vět byla předvolána k výslechu na StB, který se stal impulsem k její emigraci do Francie, kam odešla v létě 1989. V Paříži absolvovala katedru střihu na filmové škole.

Filmovým debutem Andrey Sedláčkové se stal thriller Oběti a vrazi (2000) s incestní tematikou, posléze natočila snímek Musím tě svést (2002), který kombinuje milostnou zápletku s politickými motivy. V roce 2014 měl premiéru její celovečerní hraný film Fair Play o státem organizovaném dopingu v osmdesátých letech v komunistickém Československu. Je též autorkou celovečerních dokumentárních filmů Život podle Václava Havla či Můj otec Antonín Kratochvíl a mnoha dalších dokumentárních a hraných televizních filmů.

V nakladatelství PROSTOR debutovala literárním dokumentem Moje pařížská revoluce (2014), po kterém následoval román Každý něco tají (2017). V současnosti žije mezi Prahou a Paříží, kde se věnuje střihu celovečerních filmů. V roce 2021 byla ve Francii vyznamenána Řádem umění a literatury v hodnosti rytířky.

Comments

comments