Krása z rozmlácených odpadků: Mořské sklo
foto: pixabay
Vyhazovat odpadky do moře je ošklivé. Ale může to zplodit něco hezkého.
To něco se jmenuje mořské sklo a v USA i dalších zemích je „sea glass“ stále oblíbenější věc. Oč jde? O zcela obyčejné kousky skla, které moře ohladiko do podoby matných oblázků. Nejčastějí jsou bílé, poloprůhledné, a nebo zelené, z lahví od piva, mléka, z okenních tabulek… Podle toho, kde se jaké sklo nejvíc používá, najdete v některých oblastech světa často i modrá sklíčka. Sklo najdete i na březích jezer nebo v potoce, nemusíte jezdit k moři – nebude vypadat úplně stejně, protože půvab mořského skla dělají i usazeniny mořských minerálů, ale bude hezké jinak.
KAM NA NĚJ
Naplavené skleněné střepy sbírají nadšenci a hobbisti na plážích několika kontinentů. Najdete je mezi mušlemi a kamínky skoro kdekoliv, přičemž často jich je spousta na obyčejných plážích – pro tuhle z tržního hlediska většinou bezcennou komoditu netřeba podnikat komplikované cesty. Pro některé lidi jde o vážnější hobby, opravdoví nadšenci mají svoje místečka, kam na něj, a podobně jako houbaři se o ně nedělí. Nejlepší úlovky vydává moře po bouři, obyvatelé pobřežních oblastí jezdívají pro sklo na loďkách na opuštěné pláže. V oblastech s tradicí sklářské výroby se najdou vzácnější kousky – třeba fragmenty lahví, které někdo zahodil před sto lety. Hobbisté někdy i docela složitě pátrají po původu toho kterého nálezu, vyměňují si poznatky na netu, a o mořském skle existuje i několik publikací.
Mořské sklo se i prodává, obvykle na váhu – obyčejné kousky, jaké vidíte na fotce, koupíte třeba na etsy.com, ceny se pohybují zhruba v relacích 10 dolarů za 200 gramů.
CO S NÍM
Nalezená sklíčka si lidé často vystavují do skleněných nádoby a jako dekoraci je umisťují třeba na krbovou římsu, podobně jako jiné suvenýry z dovolené. Na vzestupu je výroba bižuterie, kde mořské sklo doplňují různé kovové spoje a propriety – sklíčka se vrtají a navlékají na šňůry jako náhrdelníky, zabudovávají do prstenů, nebo omotávají drátky a používají jako přívěšky. Někdy je prodeci i obrušují do kulovitého tvaru a prodávají jako korálky. Dají se koupit hlavně na webu – hodně jich je na etsy.com (podívejte se třeba sem), občas na nějaké narazíte i na českém Fleru, kde bývá výtvarná kvalita výrobků někdy pravda dosti sporná.
V interiérech nacházejí sklíčka využití i jako součást mozaiek – pro leckoho není těžké nashromáždit mnoho set kousků a dát si je třeba do koupelny nebo jimi upgradovat třeba nějakou lampu z IKEA. Dávají se i na povrch zeminy v květináči nebo do akvária. A další možností je nedělat s tím prostě nic a jen si sklíčka dát někam na tácek nebo do šuplete.
FALEŠNÉ ODPADKY
Díky svému původu, který spojuje tušený příběh, ‚vintage‘ atributy a romantičnost mořských vln, budí mořské sklo ve spoustě lidí vyloženě něžné reakce a snadno splnitelnou touhu mít kousek pro sebe. Poptávka tak velká, že se tento původně odpadní materiál i falšuje. Někteří výrobci uměle obrušují hrany skleněných kousků tak, aby se výsledek podobal tomu, co se koupe v moři často desítky let. Zdálky rozdíl nepoznáte, ale falšovatele prozradí fotografie pod mikroskopem. Mořského skla bude, zejména ve státech, kde se více dbá na čistotu prostředí, ubývat: házet odpad do vody už je leckde absolutně nepřijatelné. Extrémně drahé jen tak nebude, kromě historicky cenných fragmentů, i když kdo ví, co bude za sto let. Rozhodně se ale jedná o mile vypadající záležitost, která se dá snadno opatřit a s trochou citu případně i využít pro další zpracování. Na příští dovolené se zkuste projít po pláži a místo po mušlích pokukovat po sklíčkách, je to fajn.
Comments
