Které české firmy jdou ostatním příkladem v udržitelnosti? Zjistil to první nezávislý ESG Rating
Český byznys i veřejnost má poprvé k dispozici nezávislý ESG Rating. Ten porovnal, do jaké míry tuzemské firmy sledují a komunikují svůj vliv na životní prostředí, společnost a řízení firmy. ESG Rating vychází ze zhruba půl roku trvajícího kombinovaného výzkumu a jako součást Cen SDGs ho společně s Asociací společenské odpovědnosti sestavil mezinárodně oceňovaný studijní program CEMS z Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze. Součástí výsledků ESG v tuzemských firmách je také výběr top českých firem, které se v letošním Ratingu umístily nejlépe.
Výzkumníci pod vedením odborníka na podnikové strategie Fakulty podnikohospodářské a akademického ředitele programu CEMS Ladislava Tylla v ESG Ratingu hodnotili hlavně to, jak podrobně se firmy jednotlivým tématům v rámci ESG věnují a jak transparentně je jsou schopné komunikovat. „Plno firem k ESG přistupuje jako k marketingovému prostředku a komunikují pouze to hezké či dávají vágní sliby a fráze, jak jsou udržitelné a společensky odpovědné. To jim ale v našem Ratingu nijak nepomůže. My udržitelnost spatřujeme v tom, že jsou si firmy vědomy svých dopadů na životní prostředí, zaměstnance a společnost, že tyto informace měří, zveřejňují je a zároveň udávají konkrétní informace, jak své negativní vlivy hodlají řešit,” vysvětluje Tyll.
Pro pilotní ročník ESG Ratingu bylo osloveno 762 společností od malých podniků po nadnárodní korporace. „Do hodnocení se nakonec zapojilo 87 firem z 23 různých odvětví, jejichž celkový obrat v roce 2021 dosáhl 1,36 bilionu korun, což představuje celkem 22 % na tvorbě HDP České republiky za loňský rok. Tak vysoká účast nás těší. A jsme přesvědčeni, že firem, které se do budoucna do ESG Ratingu zapojí, bude stále přibývat,” říká Lucie Mádlová, ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. ESG Rating se letos stal novou kategorií prestižního ocenění v udržitelnosti – Cen SDGs, které Asociace v Česku od roku 2017 vyhlašuje.
TOP 10 největších českých firem v ESG (řazeno abecedně):
Albert Česká republika, Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, ČSOB, DPD, Komerční banka, MONETA Money Bank, Skupina ČEZ, ŠKODA AUTO, TATRA TRUCKS, Vodafone Czech Republic
TOP 5 tuzemských malých a středních podniků v ESG (řazeno abecedně):
ELCOM, CHEP CZ, Trenýrkárna, USSPA, VISIBILITY DIGITAL
ESG v českých firmách v číslech
Výrazná většina (78 %) velkých firem se zabývá výpočtem a odhadem emisí na různých úrovních. Firmy se ale liší v tom, jak podrobně emise sledují. „Stejně jako je tomu v zahraničí, tak většina českých firem je schopna detailně měřit přímé emise a nepřímé emise z produkce koupených energií (Úroveň 1 a 2, pozn. red), hůře na tom jsou ve sledování ostatních nepřímých emisí (Úroveň 3 pozn. red). Zřejmě je to pro firmy komplikované z důvodu náročnosti výpočtu a sběru dat za celý dodavatelský řetězec. Částečným výpočtem a odhadem ostatních nepřímých emisí se nicméně v ČR zabývá alespoň 36 % velkých firem zapojených do našeho ESG Ratingu,” říká Ivan Balogh, absolvent programu CEMS a člen Tyllova výzkumného týmu. Podle další členky z Tyllova výzkumného týmu a absolventky CEMS Natálie Badie ESG Rating znovu poukázal na to, že české firmy zaostávají v podílu žen ve svém vedení. „Ze studie z poloviny letošního roku víme, že mezi stovkou největších českých firem je ve vedení firmy v průměru pouze 9 % žen, tedy téměř třikrát méně než u velkých podniků v rámci průměrných hodnot OECD zemí,” vysvětluje Badie. „Ve velkých firmách, které se v ESG Ratingu umístily v top desítce, je zastoupení žen mezi jednateli a členy představenstva 14 %,” dodává Badie.
V sekci velkých firem se rozdílností odměňování pro různá pohlaví zabývá 39 % firem. Podle Badie se najdou i takové, které sledují procentuální rozdíl mezi průměrným peněžním ohodnocením žen a mužů. „Zatím ale převládají ty, které se nevyjadřují příliš specificky a které kompletní data týkající se procentuálních rozdílů neposkytují nebo si myslí, že se jich tato metrika netýká. Přesto většina zúčastněných firem uvedla strategie, jak chce gender-pay gap adresovat,” dodává. České firmy samy sebe vnímají velmi pozitivně. Velké firmy se sebehodnotily v průměru známkou 8 z 10, malé a střední podniky si průměrně udělily 7 z 10 bodů. Průměrné skóre všech firem zapojených do Ratingu přitom dosáhlo nižších hodnot. „Vidíme slabou pozitivní korelaci mezi sebehodnocením a skóre v ESG Ratingu. Mnoha velkým firmám, které se sebehodnotily nejvyšším počtem bodů, vyšlo v porovnání s ostatními firmami v Ratingu skóre průměrné. Lze se tedy domnívat, že mnoho firem nestihlo zareagovat na zvyšující se požadavky trhu, a proto už nejsou na úrovni lídrů v oblasti udržitelnosti tak, jak tomu mohlo být před časem,” vysvětluje akademický ředitel Tyll.
ESG Rating se bude každý rok aktualizovat a rozšiřovat
„Pro veřejnost i byznysový svět je každoroční představení ESG nejpoctivějších firem cennou informací a pro firmy samotné jde o skvělou motivaci k tomu, aby svou ESG politiku a reporty zlepšovaly,“ věří ředitelka Asociace společenské odpovědnosti Mádlová. „Všem firmám, které se ESG Ratingu zúčastnily, poskytneme zpětnou vazbu, včetně informací, v čem měly mezery. Řada z nich nám už stačila dát vědět, že si tyto podněty vezmou k srdci a budou se o umístění v top výběru ucházet i v příštích letech,“ dodává Tyll s tím, že v budoucnu by si autoři Ratingu přáli sledovat také ESG ve státních a veřejných institucích.
K analýze výkonnosti společností z pohledu jednotlivých pilířů ESG sloužil jako základ rozsáhlý dotazník, který měřil vybrané ukazatele v rámci jednotlivých částí ESG a kombinoval kvantitativní a kvalitativní otázky. V rámci oblasti životního prostředí (E) se například hodnotilo, jak daná firma přistupuje k jeho znečištění, spotřebě elektrické energie nebo k odpadovému a vodnímu hospodářství. V kategorii společnost (S) pak hodnotitelé sledovali například přístup firmy k diverzitě mezi zaměstnanci, jejich právům a podpoře komunit uvnitř i vně firmy. U správy a řízení společnosti (G) se průzkum zaměřil hlavně na to, jak transparentně firma komunikuje svůj byznys model, vlastnickou strukturu či jak efektivně monitoruje rizika spojená s ESG.
O ESG uslyšíme stále častěji
Informovat o aktivitách souvisejících s udržitelností a společenskou odpovědností musejí veřejně obchodované firmy nad 500 zaměstnanců na základě direktivy NFRD z roku 2014. Připravená je ale nová evropská směrnice Corporate Social Responsibility Directive (CSRD), která nařídí nefinanční výsledky reportovat všem veřejně obchodovatelným firmám a všem ostatním firmám, které mají nad 250 zaměstnanců a obrat nejméně 40 milionů EUR nebo aktiva více jak 20 milionů EUR, a to i těm, které nejsou veřejně obchodovatelné. Nová směrnice počítá i se zavedením reportování pro malé a střední podniky v delším časovém horizontu. Vedle toho nová směrnice zavede přísnější pravidla pro audit nefinančních informací. Povinnost na základě této direktivy je velice aktuální, neboť první zprávy budou muset být zveřejněny v roce 2025 na základě dat posbíraných v roce 2024.
Comments
