Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Kunsthalle Praha se veřejnosti otevře 22. 2. 2022 s výstavou Kinetismus

Refik Anadol, Infinity Room, 2015
Refik Anadol, Infinity Room, 2015

Kunsthalle Praha, nový prostor pro umění na pražském Klárově, se veřejnosti otevře přesně v úterý 22. 2. 2022. Svůj provoz zahájí velkou multimediální výstavou Kinetismus: 100 let elektřiny v umění (22. 2. – 20. 6. 2022), na níž se představí více než devadesát děl od umělkyň a umělců napříč několika generacemi z celého světa. Návštěvníci se dočkají imerzivního zážitku pohlcujícího dvě ze tří galerií na 840 metrech čtverečních nového prostoru, který vznikl památkově ošetřenou konverzí historické Zengerovy transformační stanice. Právě původní funkci budovy se bude detailně věnovat i druhá výstava s názvem Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě (22. 2. – 22. 5. 2022) – nejenomže vzdá hold českému avantgardnímu umělci a průkopníkovi kinetického umění Zdeňkovi Pešánkovi, ale také prozkoumá fascinující dějiny eletrifikace Prahy. 

 

„Skrze obě zahajovací výstavy představujeme filozofii a přístupy, jimiž se budeme řídit i v rámci budoucího programu Kunsthalle Praha. Odhalujeme identitu nového prostoru pro umění prostoru, kde se vědomosti setkávají s kreativitou, minulost s přítomností i budoucností a lokální s mezinárodním,“ přibližuje záměr Christelle Havranek, hlavní kurátorka Kunsthalle Praha, jež výstavu Kinetismus koncipovala a připravovala ve spolupráci s kurátorem, teoretikem a umělcem Peterem Weibelem, ředitelem ZKM Centra pro umění a média v německém Karlsruhe, a stejně tak s kurátorkou a vědeckou pracovnicí Lívií Nolasco-Rózsás. Celý projekt mohl být realizován i díky význačným výpůjčkám od více než šedesáti soukromých osob a  významných institucí včetně německého ZKM, britské Tate nebo francouzského Centre Pompidou.

 

Umění v pohybu

Kinetismus: 100 let elektřiny v umění bude výstavou, která prozkoumá způsob, jakým elektřina proměnila uměleckou praxi od počátků 20. století do dnešních dnů. Zachytí vývoj umění od prvního uměleckého využití motorizovaného pohybu a umělého světla až po informační technologie a digitální umění současnosti. Jejími čtyřmi klíčovými oblastmi budou kinematografie a umění kinetické, kybernetické a počítačové. K vidění bude bezmála devadesát uměleckých děl hned od několika generací umělců z celého světa včetně jednotlivců a členů význačných skupin jako Bauhaus, GRAV, Dvizhenie, ZERO a teamLab.

 

Expozice představí díla skutečných průkopníků, jakými byli Mary Ellen Bute, László Moholy-Nagy, Marcel Duchamp nebo Zdeněk Pešánek. Byl to ostatně právě Pešánek, významný avantgardní umělec a průkopník světelně-kinetického umění, kdo v roce 1941 vydal zásadní publikaci s názvem Kinetismus (samotný termín pochází ze starořeckého slovesa κῑνέω (kīnéō), což znamená „pohybovat se“), kterou Kunsthalle Praha ve spolupráci s Nakladatelstvím AMU znovu vydá v češtině a vůbec poprvé také v angličtině.

Na výstavě se dále objeví další uznávaná jména, jakými jsou Julio Le Parc, Yaacov Agam, Woody a Steina Vašulka, dále François Morellet, Adéla Matasová a William Kentridge. Nebudou chybět ani zástupci mladších generací, mezi něž patří např. Refik Anadol, Žilvinas Kempinas, Shilpa Gupta, Olafur Eliasson, Michael Bielický, Krištof Kintera & Kamila B. Richter.

 

Cesta k otevření Kunsthalle 

„Po více než šesti náročných, ale úžasných letech plných plánování, rekonstrukce a vytváření programu jsme nadšeni, že konečně můžeme otevřít dveře Kunsthalle Praha veřejnosti. Zahájit s tak ambiciózní mezinárodní výstavou, jakou je Kinetismus, by nikdy nebylo možné bez našeho týmů a celé řady spolupracovníků, od kurátorů, umělců, institucí až po vypůjčitele uměleckých děl. Důvěřovali nám a našemu potenciálu ještě v době, kdy jsme byli teprve na začátku kdy jsme měli jen chátrající dům, v rukou pár architektonických výkresů a v očích jiskru. Jsem jim za to nesmírně vděčná,“ ohlíží se Ivana Goossen, ředitelka Kunsthalle Praha, za spletitou genezí projektu, jehož hlavní misí je vedle propojování české a zahraniční umělecké scény i snaha přispět k hlubšímu porozumění českého a mezinárodního umění 20. a 21. století.

 

Samotná myšlenka Kunsthalle Praha se zrodila již v roce 2015, kdy manželé Petr a Pavlína Pudil v rámci své nadace The Pudil Family Foundation zakoupili chátrající Zengerovu transformační stanici na pražském Klárově s cílem transformovat ji v Kunsthalle Praha – moderní galerijní prostředí pro krátkodobé umělecké výstavy, kulturní eventy a kreativní edukační činnost. Mezioborový vzdělávací program se ostatně naplno projeví již v souvislosti se zahajovací výstavou Kinetismus, kdy se přímo v galerii návštěvníkům odhalí tzv. Art Wall (interaktivní stěna pro tvorbu světelného graffiti) včetně tvůrčího prostoru jménem Kidshalle.

  

Návrat do elektrizující minulosti

Elektřina a s ní související technologie proměňují a ovlivňují umění po více než sto let. Je tak přirozené, že původ a průmyslový charakter Zengerovy transformační stanice se staly tematickou inspirací pro samotný výstavní program Kunsthalle Praha. Vedle zahajovacího Kinetismu se návštěvníci navíc dočkají i druhé expozice s názvem Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě.

 

Zájemci budou mít šanci prozkoumat fascinující historii původní stavby z třicátých let 20. století v podání architekta Viléma Kvasničky. Český architekt tehdy důmyslně vsadil průmyslový provoz do přísně racionálního interiéru, navenek ovšem budovu koncipoval téměř jako městský palác, přirozeně splývající s historickou zástavbou Malé Strany. Středobodem expozice bude výpravný příběh o tom, jakou roli sehrály elektřina a moderní technologie nejen v rozvoji „Zengerovky“, ale rovněž v dějinách celé Prahy.

 

„Investorem stavby Zengerovy trafostanice tehdy byly Elektrické podniky hlavního města Prahy, které se razantně podílely na přerodu provinčního města v moderní metropoli. Progresivní městská firma zabezpečovala nejen výrobu a distribuci elektřiny, ale zajišťovala také veřejnou dopravu. Pro spolehlivý provoz tramvají a dodávky energie musela být po celém městě vytvořena síť transformačních a měnících stanic, které elektřinu rozváděly ke koncovým uživatelům v potřebném napětí. Novostavba na Klárově se stala uzlovým bodem pro rozsáhlou oblast historické Malé Strany a Hradčan, ale i pro dynamicky vznikající čtvrti na severozápadě Prahy,“ prozrazuje detaily kurátorka výstavy, historička architektury Vendula Hnídková.

 

Návštěvníci proniknou hlouběji do odkazu života a díla Zdeňka Pešánka, zmiňovaného vizionáře kinetického umění, který právě pro čelní fasádu Zengerovy trafostanice v letech 1932–1936 navrhl cyklus monumentálních světelně-kinetických plastik s názvem Sto let elektřiny.

 

Světelně pohyblivé sochy vyrobené z industriálních materiálů včetně neonu Pešánek koncipoval jako oslavu elektrického věku. V roce 1937 za ně sice získal mimořádné ocenění na Světové výstavě v Paříži, po návratu do Prahy se však jejich stopa vytrácí a na průčelí Zengerovy trafostanice nakonec nebyly nikdy osazeny. Nyní se do Kunsthalle Praha alespoň symbolicky vrátí prostřednictvím speciální velkoplošné projekce v rámci tohoto multimediálního výstavního projektu.

 

Neustále překvapující minulosti nynější Kunsthalle se nakonec dotýká i tzv. Kabinet elektrických kuriozit neboli unikátní site-specific instalace v podání Marka Diona. Americký umělec-archeolog sesbíral staré vypínače, žárovky, baterie a celou řadu dalších (nejen) elektrických relikvií pocházejících (nejen) z historie původní trafostanice, aby je uspořádal do pozoruhodného díla propojujícího industriální minulost budovy s jejím novým posláním. K vidění bude v Kunsthalle stále v třetím podlaží při kavárně s restaurovanou historickou terasou poskytující půvabný výhled na Petřín a Pražský hrad.

 


Kunsthalle Praha
je nové místo pro umění na pražském Klárově. Jako nestátní a neziskovou platformu k propojování české a zahraniční umělecké scény ji založila nadace The Pudil Family Foundation manželů Petra a Pavlíny Pudil. Kunsthalle Praha vznikla konverzí historické Zengerovy transformační stanice z třicátých let 20. století, v současnosti vytváří moderní galerijní prostředí pro krátkodobé umělecké výstavy, inovativní vzdělávací programy a kulturní eventy. Hlavní misí Kunsthalle je přispět k hlubšímu porozumění českého a mezinárodního umění 20. a 21. století. Disponuje vlastní uměleckou sbírkou, která se zaměřuje na moderní, poválečné a současné umění. Široké veřejnosti se Kunsthalle Praha oficiálně otevře 22. 2. 2022, svůj provoz zahájí výstavami Kinetismus: 100 let elektřiny v umění (22. 2.–20. 6. 2022) a Zengerova transformační stanice: Elektřina v architektuře, elektřina ve městě (22. 2.–22. 5. 2022). Na ploše 5 687 m2 nabídne tři rozsáhlé galerijní prostory, design shop, bistro i kavárnu s historickou terasou s výhledem na Petřín a Pražský hrad. Už nyní svým budoucím návštěvníkům nabízí šest variant výhodného členství, které držitelům umožní navštívit obě výstavy s několikadenním předstihem během speciálních únorových eventů.

 

Comments

comments

Vyhledat