Demikian beberapa agen togel hongkong ancang-ancang bintangfilm tukangjudi online episode pengembalian bayang-bayang keharusan dilihat dengan Kebijakan Disegala prefiks kamisol permainan penjudi membesit merangkusgasakan keberhasilan bajudalam mengamalkan permainan!

sekarang kita mulai memahami arti hidup dalam memainkan semua judi slot yang kita inginkan, dimana kita bisa menjadikan diri kita sultan yang memiliki kekayanaan yang tak terhingga banyak nya.

kau tahu apa yang ku pikirkan dan kubayangkan semua permainan yang ingin kita rencanakan sebesar mungkin agar kau bisa menjadi orang orang yang hebat agen togel terpercaya seperti mereka, maka jadilah diri sendiri dengan segala keberhasilan dan semua keingintahuan kamu sekarang.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Marie Tomanová: výstava It Was Once My Universe

Marie Tomanova Mom's And Stepfather's Chair
Marie Tomanova Mom's And Stepfather's Chair

John Berger napsal: „Emigrovat vždy znamená zbořit střed světa a přemístit se do jiného – zbloudilého, dezorientovaného a plného úlomků.“ Jako pro mnoho dalších, rozhodnutí emigrovat do Spojených států bylo v životě Marie Tomanové jedním z nejdůležitějších. Myšlenka místa, které přijímá, zejména v kontextu sounáležitosti, je zásadní k pochopení Mariiných děl. Vysídlení, místo, komunita, identita a vzpomínky jsou stěžejními tématy jejích fotografií a videí, poprvé se objevují v pokračující sérii autoportrétů (2014-), poté v portrétech pod názvem Young American (2015-), které jí umožnily navázat vztah s ostatními a vidět sebe samu v kontextu nového prostředí a americké společnosti, a konečně v jejím posledním sborníku prací It Was Once My Universe (2018-), což je stále živý projekt o jejím návratu domů do České republiky.

 

Tomanová v 35m2 uvádí zcela novou sbírku prací, It Was Once My Universe, kterou vytvořila během svého prvního návratu domů na rodinnou farmu na severní Moravě po osmi letech. Zde je prezentována jako videoinstalace, zároveň ale existuje i jako série fotografií. V galerii vytváří napětí a kontrast díky druhému videu k fotografické sérii z roku 2017, Live For the Weather (2017), kterou tvoří deníkové snímky autorčina života v českém Mikulově mezi lety 2005-2010. Fotografie byly pořizovány téměř denně, jediným mobilním telefonem s fotoaparátem v jejím okruhu přátel, a Tomanová zaznamenávala okamžiky a vztahy v rámci této hluboce osobní a citové fotografické stopy, roky předtím, než se fotografie stala jejím primárním médiem. „Live for the Weather je zosobněním bezstarostného ducha mládí tváří v tvář nejasné budoucnosti. Její milenci, přátelé a členové rodiny se míhají v tomto bezčasém příběhu… o mládí,“ uvedla americká kunsthistorička Ksenia Nouril. To, co spisovatel Luc Sante napsal o fotografce Nan Goldin se dá velmi dobře vztáhnout i na Tomanovou: „Dívá se očima svých předloh a to oběma směry… Vidí v nich sama sebe; brána mezi jejím životem a dílem je doširoka otevřená.  A proto, když se podívám na její snímky… vidím svůj vlastní život, tenkrát i teď.“ Je to přesně tohle vidění života, minulého i současného, které je podstatou této výstavy, která svádí dohromady dvě díla s fotografiemi pořízenými s více než desetiletým odstupem.

 

Dohromady tvoří Live For the Weather (2017) a It Was Once My Universe (2019) střet dvou velmi odlišných existencí a zkušeností, dva soubory sebe sama, dvě identity, které nemusí být vždy minulostí, ale nikdy nejsou ani zcela přítomné. It Was Once My Universe (2019) je projekt, který je pro Tomanovou stále velmi citlivý díky silnému osobnímu významu díla. Vznikl v průběhu jejího prvního návratu domů po skoro jednom desetiletí. Zůstat tak dlouho daleko od domova nebylo její rozhodnutí, ale vrátit se nemohla. A odloučení ji velmi zraňovalo. Po dobu pobytu ve Spojených státech si v těžkých časech domov ve svých představách znovu prožívala a idealizovala a když se konečně skutečně vrátila do České republiky v zimě roku 2018, nebyla připravená na intenzivní zmatení a konflikt, které v sobě zastihla. Cítila, že se ve vlastním domově stala vetřelcem, ale zároveň… tam stále náležela – je to domov, ale to teď byla i Amerika. Právě o tom je toto dílo. Je o protichůdných pocitech a dezorientaci. Je o domově, rodině, vzpomínkách, vzdálenosti a čase. Časová stopa na fotografiích je důležitá, protože podtrhuje určitý čas, okamžik nebo chvilku. I přesto něco není úplně v rovnováze, přesně jako Marie, když se vrátila domů – fotoaparát je nastavený na newyorské časové pásmo. Snímky nás díky svému bezčasí klamou sotva patrným, ale efektivním způsobem, jako nostalgie, jako vzpomínka, jako sen.

 

Výstava:                     Marie Tomanova: It Was Once My Universe

Galerie:                      35m2, Víta Nejedlého 23, Praha 3

Vernisáž:                    Pátek, 6. března 19:00

Výstava portvá:         7. března – 5. dubna 2020

 

Kurátoři: Thomas Beachdel a Frantisek Fekete

Comments

comments

Vyhledat