Mistři klasické hudby: Bedřich Smetana
Kdo byli největší mistři klasiky? Jak žili, s čím bojovali? Jak souvisela hudební tvorba a historické milníky? Přečtěte si každý týden o jednom ze slavných skladatelů od renesance po 20. století. Díky spolupráci s nakladatelstvím Muzikus se celý následující rok (a ještě kousek navíc) můžete těšit na sérii profilů těch nejzásadnějších mistrů klasické hudby.
–
K životnímu stylu 19. století patřilo vést si deník. Pisatelé do něj nejen zaznamenávali fakta, ale vyznávali se mu ze svých citů, představ i názorů. A pokud se deníky zachovaly, staly se samozřejmě pastvou pro historiky. Také Bedřich Smetana zanechal množství deníkových záznamů. Třeba víme přesně, že se v Litomyšli narodil v úterý 2. března 1824 o desáté hodině. Alespoň to stojí v jeho životopise, který si vepsal do čela prvního deníku z roku 1840. Jeho otec byl celkem zámožný člověk, do jeho kulturního rozhledu patřilo i domácí muzicírování a podle Smetany to byl on, kdo ho ve věku čtyř let zasvětil do elementárních hudebních základů. Brzy ale syna svěřil do péče obchodníka Jana Chmelíka. Ten řídíval hudební produkce pro majitele panství hraběte Valdštejna, od nějž měl Smetanův otec najatý místní pivovar.
Smetana se učil na housle, zvítězil však klavír. Svůj talent prvně veřejně předvedl v šesti letech na studentské akademii v Litomyšli, kde hrál předehru k Auberově Němé z Portici. Otec však měl se synem jiné plány než připravovat ho na hudební dráhu. A tak Smetana po dokončení hlavní školy pokračoval ve studiu na gymnáziu. Vystřídal jich několik v různých městech až skončil 1839/40 v Praze. Svá nepříliš úspěšná studia zde završil tím, že přestal do školy docházet vůbec – tak ho zaujala Praha společenským a kulturním životem. Vážnost, již už tehdy přikládal své hudební činnosti, dosvědčuje první soupis skladeb, který si v roce 1841 zanesl do deníku. dochovala se z nich ale jen jedna skladba v úplnosti, Louisina polka pro klavír. Po roztržce s otcem, která nutně přišla, zachránil Smetanu před úřednickou kariérou jeho starší bratranec, Josef František Smetana, profesor na premonstrátském gymnáziu v Plzni. Pod jeho dohledem tu Smetana studia dokončil. Horlivý tanečník, který rád bavil celou společnost, komponoval v této době taneční a salonní kusy „v úplné temnotě duševního hudebního vzdělání“, jak to později ohodnotil. V lednu 1843 si ale také zapsal svůj cíl: „S pomocí a milostí Boží budu jednou v technice Lisztem, v komponování Mozartem.“ Po dohodě s otcem se vrátil v říjnu téhož roku do Prahy, rozhodnut věnovat se pouze hudbě.
Více čtěte na webu nakladatelství Muzikus.
Comments
