Mladá slovenská autorka Kristína Bukovčáková vystavuje v Karpuchina Gallery
EKOLOGICKÝ ŽAL – KRAJINA – ŠKŮDCE a STRUKTURY – jsou klíčová slova výstavy slovenské autorky Kristíny Bukovčákové.
Kristína Bukovčáková
Parallel Paralyzed Places Tour
Kurátorka výstavy Mariana Pecháčková
- 8. 2021 – 16. 9. 2021
“Vo svojej práci predstavujem moment prehodnocovania. Po tom, čo som si v začiatkoch tvorby prešla hľadaním romantického vzťahu človeka a krajiny, som sa prirodzene ocitla v dobe bezčasia a bezmocnosti; východisko hľadám v obraze bez ľudstva. “ – vysvětluje náměty svých obrazů Kristína Bukovčáková
Na výstavě Parallel Paralyzed Places Tour v Karpuchina Gallery představuje mladá slovenská autorka Kristína Bukovčáková (*1991), mimo jiné absolventka Ateliéru intermediální konfrontace na pražské UMPRUM, kurátorský výběr nejnovější obrazů, v nichž se jako hlavní téma objevuje motiv škůdců parazitujích na rostlinách, ovoci a zelenině. Ekologický žal spolu se strachem z možné i nemožné budoucnosti nutí autorku přehodnotit její dosavadní tvorbu a přesměrovat svůj zájem o romantický vztah člověka s krajinou ke krajině samotné. Bukovčáková se vymaňuje z předchozího zaměření na figurální malbu a skrze techniku airbrushe a otisků vytváří přírodní struktury, často kopírující odborné ilustrace ze starých atlasů chorob a škůdců. Napadeným organickým složkám však ponechává lidské tváře, stažené do komicky agresivních grimas, které mají jen zdůraznit všudypřítomnou zoufalost z nedostačující ráznosti bitvy proti klimatické krizi.
Organický charakter své tvorbě Bukovčáková dodává i skrze ignoranci plátna jako jediného vymezeného místa pro sebevyjádření a přesahuje malbou na zdi a podlahu galerie. Toxické barvy neduživého ovoce a zeleniny se volně přelévají do výstavního prostoru a pohlcují poslední vzduch, jen aby se mohly znovu narodit v podobě autonomních objektů ze dřeva, dalšího zástupného symbolu paralelně paralyzovaných míst. – Napsala o výstavě její kurátorka Mariana Pecháčková
“Súbor predstavuje živé, aj neživé štruktúry, oživenú flóru a biodiverzitu nášho sveta. Prirovnávam škodcov a patogény napádajúce rastlinstvo k súčasnému stavu krajiny a prírody, ktoré nemožno vnímať inak, ako dedičstvo, pričom nie sme schopní uchopiť a ani zvrátiť následky škodlivého činiteľa, keďže sme ním my sami. “ – dodává autorka.
Comments
