NASA rozhodne o termínu startu prvního českého astronauta
Před 66 lety vznikla NASA. Kvůli Sovětům. Teď rozhodne i o termínu startu prvního českého astronauta – Aleše Svobody.
Vesmírná agentura NASA vznikla před 66 lety v reakci na úspěchy Sovětů, kteří měli při dobývání kosmu náskok před Američany. Přestože tehdejší americký raketový výzkum byl v pokročilém stadiu, scházelo mu jednotné vedení, což ho zpomalovalo právě ve prospěch sovětské konkurence. Sovětský svaz vyslal svou první družici na oběžnou dráhu už v říjnu 1957; americký Kongres proto v červenci 1958 přijal zákon o vesmírném výzkumu a schválil vytvoření NASA.
NASA dostala před 55 lety člověka na Měsíc; vyvinula a používala několikanásobně použitelnou kosmickou loď, a sondy z jejích laboratoří prozkoumaly i ty nejvzdálenější kouty sluneční soustavy. Řešila ale i mnoho problémů – selhávající techniku, tragické nehody i neustálý boj o finance.
Harmonogram NASA teď rozhodne také o termínu startu prvního českého astronauta v historii samostatné ČR, Aleše Svobody. Jakmile bude jasno, ihned začne i jeho intenzivní příprava na vesmírnou misi na ISS (Mezinárodní vesmírná stanice), kterou v červnu potvrdila vláda. Na vlastní kůži si praktickou část výcviku astronautů mohou aktuálně vyzkoušet i návštěvníci světové výstavy kosmonautiky Space Mission. Na brněnském výstavišti je otevřena už jen do konce prázdnin, a kromě originálních exponátů NASA nabízí i zážitek simulovaného přistání na Měsíci, průchod obrovským modelem orbitální stanice MIR nebo zkoušku odolnosti na skutečném trenažéru bojových pilotů a astronautů – gyroskopu.
Space Mission – Výstaviště Brno, Pavilon C, otevřeno denně od 10 do 19 hod.
Více informací a vstupenky od 190 Kč na www.spacemission.cz
Aleš Svoboda nám odpověděl na to, co ho čeká a jak se cítí:
Co je cílem Vaší mise a kdo je jejím iniciátorem?
Iniciátorem projektu Česko do vesmíru je ministr dopravy Martin Kupka, do jehož kompetence vesmírný program v Česku spadá. Koordinátorem projektu je pak Václav Kobera, ředitel odboru kosmických aktivit. Cílů mise je hned několik. V prvé řadě se jedná o provedení vědeckých a technologických experimentů na Mezinárodní kosmické stanici (ISS). Za tímto účelem byla spuštěna začátkem roku výzva k předložení návrhů jednotlivých projektů. Těch se sešlo okolo 60 a v následujícím období bude probíhat jejich vyhodnocení a užší výběr. Dalším cílem je zapojení žáků, studentů a učitelů, ať už přímo do některých projektů na ISS, či do doprovodných aktivit, které budou představeny první školní den, tj. 2. září. V neposlední řadě je cílem strategická propagace ČR a našeho aerokosmického průmyslu, který má u nás vysokou úroveň a velký potenciál. Vesmírné technologie hrají v evropském prostoru zásadní roli a podílejí se nemalou měrou na evropském HDP. Proto je důležité zvýšit naše zapojení v kosmickém programu – podobně jako to vidíme i u ostatních evropských zemí.
Česká stopa je ve vesmíru patrná už teď, vyplácí se?
Česká republika má ve vesmírných technologiích poměrně dlouhou tradici. Nejedná se jen o výzkum. Na stovkách projektů ESA již spolupracovalo několik desítek českých firem, část hardwaru rakety Ariane 6 třeba pochází z Klatov a díky tomu je nejen vidět česká vlajka na plášti této rakety, ale také to přináší zpět do ČR zkušenosti a technologické know-how, i nemalé peníze. Díky technologicky vyspělým projektům a zapojení průmyslu se daří dosahovat až osminásobné návratnosti investovaných prostředků. Současnou snahou je tento potenciál dále rozvíjet.
Co udělat pro to, aby se do vesmíru dostali i další Češi?
Účast na pilotovaných kosmických letech je možná z velké části díky našemu členství v Evropské kosmické agentuře (ESA) a od roku 2022 také díky zastoupení v oddílu astronautů. Výběr nových astronautů probíhá s poměrně dlouhou periodou, zhruba jednou za deset let. Takže základním předpokladem je přihlásit se a pokud možno uspět.
Na co z toho, co Vás čeká, se těšíte nejvíc a z čeho máte největší obavy?
Nejzajímavější je pro mne samozřejmě samotný výcvik a provedení letu. Vnímám to ale v mnohem širších souvislostech a uvědomuji si obrovský přesah pro postavení České republiky a velký motivační potenciál pro mladou generaci – vidím to vždy, když mám možnost vystoupit před publikem mladých lidí, zejména ve školním věku. Nemyslím, že by bylo něco, z čeho bych měl strach.
Jsou pro organismus náročnější častá přetížení, kterým jste vystaven v Gripenu nebo bude větší zátěží pobyt ve vesmíru? A v čem?
Každé je trochu jiné. Z hlediska fyzické náročnosti je horší létání v Gripenu. Beztížný stav je naopak zcela nový vjem a každý na něj reaguje jinak.
Co na to vše říká Vaše manželka, bojí se o Vás?
Vzhledem k mojí profesi nemyslím, že by se bála, jakkoliv víc nebo míň, než se bojí normálně.
Součástí tréninku a příprav před letem je i poměrně dlouhé odloučení, už jste podobný režim zažil, jaké to pro Vás je?
Harmonogram příprav je především dost členitý, zejména co se týče dislokace – probíhá na různých místech, většina je ale ve Spojených státech v různých zařízeních, dále pak v Německu. Pokud dojde k realizaci mise a s tím související přípravy, náročné to samozřejmě bude.
Americký astronaut s českými kořeny, Andrew Feustel, vzal před lety do vesmíru Krtečka a Nerudovy Písně kosmické, máte rozmyšlený svůj talisman?
Na výstavě Space Mission jsem se v rámci oslav výročí 55 let od přistání na Měsíci potkal s Dominikem Haškem, tak jsem si říkal, že bych s sebou mohl vzít hokejový puk, kdyby mi ho podepsal
Děkujeme za rozhovor.
Comments
