David Klimeš

Doporučeno nezveřejňovat

Fungování propagandy, cenzury a médií v pozdně normalizačním Československu

Edice Šťastné zítřky

Jak fungovala propaganda a cenzura v mediálním prostředí pozdně normalizačního Československa? Kde si oficiální konsenzus v autoritativním státě vynucovala represe a kde se stačilo spolehnout na jemnější donucovací prostředky? Hlavní část práce je věnovaná analýze mediální produkce, která se ještě v roce 1989 neúspěšně snažila ve společnosti udržet silně erodující propagandistické koncepty, jako byly „boj za mír“, „klid na práci“ či ohrožení „nepřátelskými živly“. Výsledkem cenzurně a propagandisticky konformních mediálních textů v proměňující se společnosti byly čím dál nedůvěryhodnější „příběhy bez logiky“. Přestože se historie nikdy neopakuje, výzkum způsobů autoritativního opanování veřejné sféry a komunikace je relevantní nejen pro lepší pochopení historie, ale i vzhledem k aktuálním debatám o nástupu autoritativní komunikace v liberální demokracii. 
váz., 284 stran, cena 350 Kč, ISBN 978-80-200-3264-5

Vojtěch Čurda

Ladislav Štoll

Příběh komunistického ideologa a formování československé kultury ve 20. století

Edice Historie

Publikace se věnuje mapování vlivu novináře, literárního kritika, politika a komunistického ideologa Ladislava Štolla (1902–1981) na formování československé kultury ve 20. století. Život Ladislava Štolla zachycuje formou politické biografie, která ukazuje jeho činnost v kontextu diskusí, polemik a politického vývoje československé kulturní levice. Stěžejní kapitoly se věnují Štollovu politickému působení v kulturní politice 50. let, včetně vlivu jeho nejznámějšího referátu Třicet let bojů za českou socialistickou poezii. V knize je zachycen Štollův politický vzestup i období kritického zhodnocení jeho politicko-estetických konceptů v období destalinizace druhé poloviny 50. let, mocenského pádu v době pražského jara 1968 i jeho návratu a činnosti v 70. letech.
brož., 480 stran, cena 595 Kč, ISBN 978-80-200-3271-3

Matthias Gafke

Heydrichovi „muži z Východní marky“

Rakouský vedoucí personál bezpečnostní policie a SD 1939-1945

Edice Historie

Dne 15. března 1938 oslavovali Vídeňané po anšlusu Rakouska na náměstí Hrdinů (Heldenplatz) Adolfa Hitlera. Po válce se Rakousku podařilo stylizovat se jako „první oběť Hitlerovy dobyvačné politiky“ a nacionální socialismus představit jako čistě „německý“ problém. Zatímco výzkum pachatelů ve Spolkové republice Německo od 90. let zásadně změnil představu o osobách zodpovědných za válečné zločiny, Rakousko na to dosud stále čeká. V historické vědě bylo přitom již delší dobu známo, že například tři čtvrtiny všech velitelů vyhlazovacích táborů pocházely z bývalé rakousko-uherské monarchie. Tato reprezentativní a široce pojatá studie poprvé analyzuje 51 vedoucích pracovníků bezpečnostní policie (Sipo) a SD, což je počin, který poskytuje zcela nový pohled na ‚Ostmark‘ (Východní marku), na historii Rakouska v rámci nacionálního socialismu.
Z němčiny přeložila Nina Fojtů, brož., 412 stran, cena 595 Kč, ISBN 978-80-200-3269-0

Petr Prokš

Československo a nová Evropa

Mezinárodní souvislosti vzniku a formování samostatného Československa (1914-1918/1919-1920)

Edice Historie

Publikace se zabývá vznikem a prvními roky existence samostatného Československa v mezinárodních souvislostech. Výsledky první světové války a následný vývoj přinesly zásadní změny mocenských poměrů v Evropě. Především se jednalo o vojenské vítězství západních Spojenců nad Německem a Rakousko-Uherskem. S koncem první světové války byl svržen císařský režim v Německu a rozpadla se habsburská říše, romanovská říše carského Ruska a Osmanská říše. Na všechny tyto skutečnosti musely reagovat a vyrovnávat se s nimi tradiční i nové státy. Mezi nimi také Československo, které ještě vojensky i diplomaticky zápasilo o mezinárodní uznání a zajištění své bezpečnosti i další existence.
brož., 468 stran, cena 595 Kč, ISBN 978-80-200-3314-7

Martin Bojda

Principy přírody a milosti

Brockes a německá osvícenská fyzikotheologie

Edice Historie

Hamburský básník a myslitel Barthold Heinrich Brockes napsal asi nejrozsáhlejší básnické dílo německé literatury, devítisvazkový soubor Pozemské potěšení v Bohu (1721–1748), v němž vytvořil jeden z klíčových mostů mezi německým barokem a osvícenstvím a mezi koncepty osvícenského filozoficko-náboženského myšlení a krásnou literaturou. Představuje duchovní a společenský pohyb v Hamburgu, který díky infiltraci západoevropských trendů tvořil „avantgardu“ osvícenské modernizace německé kultury. Po Bouři a vzdoru však Brockesovo dílo upadlo v zapomnění a trpí dodnes přehlížením či interpretačními zkresleními. Předložená kniha ho vykládá na pozadí německých a speciálně hamburských duchovních dějin 18. století a ukazuje jeho moderní rysy, jež Brockesovi v jeho době vynesly mimořádnou popularitu.
brož., 375 stran, cena 450 Kč, ISBN 978-80-200-3230-0

Lenka Pořízková, Jiřina Šmejkalová (eds.)

Co jsou dějiny knihy?

Antologie textů k dějinám a teorii knižní kultury

Edice Knižní kultura

Kniha uvedená názvem klasické stati předního představitele oboru Roberta Darntona přináší studie zaměřené na téma historiografie a dějiny knih a knižní kultury. Cílem svazku je zachytit proměny, jimiž zkoumání knižní kultury ve smyslu analýzy komplexních vztahů mezi společenskou existencí tištěného textu, jeho materiální podobou a významy, jichž je nositelem, prošlo zejména ve druhé polovině 20. a na počátku 21. století. Soustředí se na klíčové texty, které definovaly předměty a metody historiografie knihy. Obsahuje i studie badatelů a badatelek, rozpracovávajících jednotlivé aspekty Darntonova modelu knižního komunikačního okruhu, jenž spojuje autory prostřednictvím sítí nakladatelů, knihařů, tiskařů, knihkupců, distributorů a knihovníků se čtenáři.
váz., 256 stran, cena 360 Kč, ISBN 978-80-200-3222-5

Jaroslav Kurfürst, Jan Paďourek (eds.)

Za zrcadlem

Hybridní válka jako staronový fenomén mezinárodních vztahů

Edice Společnost

Sborník nabízí dvacet provázaných statí českých autorů, kteří se na téma hybridní války a hybridních hrozeb podívali z různých úhlů. V první části nás kniha provede od historie válečné lsti až do současného složitého světa, v němž vznikl koncept hybridní války. Představeno je složité dění na důležitém bojišti kybernetického prostoru. Druhá část sborníku je věnována českému prostředí a ukazuje, jak jsou hrozby vnímány uvnitř českého bezpečnostního systému. Třetí část monografie se zaměřuje na praktické příklady. Ukazuje, čemu a jak čelila Ukrajina poté, co byla napadena ze strany Ruska v roce 2014, věnuje se čínským teoriím o novém pojetí války nespoutaném tradičním vojenským uvažováním.
brož., 392 stran, cena 450 Kč, ISBN 978-80-200-3237-9

Philip G. Zimbardo, Rosemary K. M. Swordová
Lépe žít a milovat díky terapii časové perspektivy

Jak uzdravit minulost, přijmout přítomnost a vytvořit ideální budoucnost

Edice Společnost

Celou knihou se jako červená nit táhne heslo vyrovnaná časová perspektiva. Kniha nabízí praktické návody, jak jí dosáhnout a vymanit se z přehnaného zaujetí minulostí, přítomností či budoucností. Rozebírá různé časové perspektivy a poskytuje návod, jak určit vlastní převládající časovou perspektivu. Podrobně vysvětluje specifika problematických situací a stavů (deprese, úzkosti, stresu, toxických vztahů, šikany, přehlížení), ale i běžných životních situací, ve kterých se ocitáme (zaměstnání, sex, rodičovství, nehody). Tehdy může terapie časové perspektivy pomoci, a autoři nám ukazují jak. Praktické návody jsou prokládané osobními příběhy čerpajícími z jejich praxe.
Z angličtiny přeložila Jana Krtková, brož., 210 stran, cena 350 Kč, ISBN 978-80-200-3184-6

Claudio Magris

Zakřivený čas v Kremži

Pět povídek

Edice Europa

Soubor pěti povídek s tématem stáří a plynoucího času, s nímž se musí jednotliví protagonisté vyrovnat. Starý bohatý průmyslník se nechá zaměstnat jako vrátný v jedné ze svých budov; pedagog z hudební konzervatoře na odpočinku se po letech setká se svým někdejším žákem, dnes houslovým virtuosem; stařičký spisovatel žijící v ústraní na venkově je čestným hostem při udílení literární ceny pro začínající spisovatele, kde se cítí nepatřičně; někdejší vysloužilec z první světové války sleduje natáčení filmu o příhodě z vlastního mládí a nepoznává sebe ani přátele a ani onu dobu; a konečně v ústřední povídce, jež propůjčila jméno celé knize, zjišťuje starý hrdina při náhodném bezvýznamném setkání v jednom ospalém rakouském městečku, že čas neběží jen lineárně a že si s námi záludně pohrává.
Přeložila Kateřina Vinšová, váz., 98 stran, 225 Kč, ISBN 978-80-200-3317-8

Jan Slomka
Vzpomínky sedláka

Od poddanství do dnešních dní

Edice Paměť

Vzpomínky sedláka (od poddanství do dnešních dní) z pera Jana Słomky jsou mikrohistorickou sondou do venkovského života v okolí Tarnobrzegu na území Haliče, která v 19. století tvořila severovýchodní část rakouské monarchie. Dílo dokumentuje proměny selského stavu, především v souvislosti se zrušením poddanství, včetně hospodářských, kulturních a sociálních změn v každodenním životě. Słomkovy vzpomínky představují cenný historický dokument, který svým plastickým zobrazením venkovského života pomáhá pochopit danou dobu. Ve svých popisech se zaměřuje na způsob obdělávání půdy, chov dobytka, odívání, stravování a mezilidské vztahy. Nepopisuje jen každodenní stereotyp, ale i mimořádné okamžiky, stejně tak i cestu polského rolnictva k národnímu uvědomění v obtížné době, kdy bylo Polsko rozděleno a jednotlivé zábory se vyznačovaly odlišnou dynamikou vývoje.
Z polštiny přeložila Markéta Páralová Tardy, váz., 448 stran, cena 650 Kč, ISBN 978-80-200-3055-9

Jitka Klimešová

Těla rostlin
Jak nám tvar rostlin pomáhá v poznání jejich životní strategie

Kniha přístupnou formou přibližuje, jak poznání tvarů rostlinného těla přispělo a přispívá k porozumění rostlinných životních strategií. Pokouší se odpovědět na otázky: jaká je ekologická funkce takových vlastností rostlin, jako je výška, cyklicita prýtu nebo adventivního odnožování z kořenů v každodenním životě rostliny a/nebo jak je ekologická funkce rostliny ovlivněna její morfologií a architekturou. Kromě samotných rostlin se zabývá také těmi, kdo k poznání ekologické funkce rostlinných tvarů přispěli a přináší jejich stručné medailonky. Kniha je určena všem, kdo mají rádi rostliny, amatérským i profesionálním botanikům.
váz., 230 stran, cena 385 Kč, ISBN 978-80-200-3270-6

Diana Lange, Jarmila Ptáčková, Marion Wettstein, Mareike Wulff (eds.)

Crossing Boundaries

Tibetan Studies Unlimited

Kniha vyšla v angličtině

Překračovat hranice a probádávat nové geografické oblasti je odjakživa cílem výzkumníků a vědců, kteří tak vstupují do nových regionů, objevují neznámá místa a setkávají se s novými společnostmi a kulturami. Podstatou akademické práce však není jen rozšiřování znalostí prostřednictvím překonávání geografických a územních linií. Snažíme se přispět k lepšímu chápaní světa a společenských struktur také překračováním a propojováním různých disciplín, kultur, metodologií i stereotypů a perspektiv. Autory příspěvků v této knize spojuje studium tibetských a himálajských regionů. Každá z kapitol však představuje jedinečný pohled, přístup a překračování hranic v rámci akademických studií za účelem rozšíření našeho porozumění nejen tibetsko-himálajské kulturní oblasti.
váz., 653 stran, cena 650 Kč, ISBN 978-80-200-3232-4

Ukázka z knihy Zakřivený čas v Kremži

Hodiny houslí 

Maestro se na okamžik zastavil a zahleděl se na vilu,  už byla nedaleko. Byl trochu zadýchaný, o něco víc  než kolik by vyžadovala mírně stoupající ulice. Před  nějakou dobou si nedobrovolně zvykl chvilkami se  vždycky vydýchat, i když to vlastně nepotřeboval,  ale tělo si to nečekaně začalo vyžadovat. Starci mí vají takové rozmary a umanutosti, které si dopřávají  jako malou zálohu a odškodné za velký nesoulad se  skutečností. Už viděl bránu, spirály tepaných mříží,  proplétající se do mnoha věnců, a verandu porostlou  popínavými rostlinami před přijímacím pokojem,  kde ho nejspíš Vilardi očekává. Vlastně maestro Vi lardi, protože ten titul mu teď náleží víc než jemu,  Salmanu Meiersteinovi, uznávanému pedagogovi na  hudební konzervatoři, to jistě, ale nic víc.

Tu cestu mnohokrát projel vozem. Paní pro něj  posílala auto s řidičem, velká černá limuzína vystou pala silnicí po úbočí kopce vysoko nad nedozírným

37 

mořem a vjela do parku. Sluha ho doprovodil do při jímacího pokoje, žák mu ochable podal vlhkou ruku,  sluha se vrátil s kávou a s paní, která se zdržela pár  minut, pohovořila o manželu senátorovi, který byl  už mnoho let po smrti, a o polnostech, hospodář stvích a domech na friulském venkově, kde se žije  úplně jinak než ve vile ve městě, a pak ho nechala sa motného se synem na hodinu hry na housle. Mladík  vzal nástroj a začal hrát. Salman poslouchal s přivře nýma očima, souhlasně přikyvoval při povedeném  staccatu, u některých pasáží ocenil snaživé provede ní, které už velmi dobře znal, a občas se jako blesk  mihl a vytratil nějaký ten netušený zášleh, pohlcený  četnými ozvěnami všeho, co vyslechl, a  který ho  letmo bolestně zasáhl. Potom se do toho vložil, něco  opravil, poradil pár důmyslných tahů smyčcem, kte ré ho napadly, intenzivnější vibrato nebo melodič tější zvuk, jaké vyluzoval kdekterý potulný Josele na  dvorku hostince, jak si pamatoval ještě z Polska. Při padalo mu, že je učitel, který se v chederu snaží žáky  vést k neotřelým obrazům, naučit je nejenom psát,  ale i psát poeticky, a prohání je nedořčenými věta mi, které mají doplnit: „Hospodin roznese nepřátele  Izraele, jako podzimní vítr roznáší co? … listí z…?“  Stejným způsobem se chápal houslí, přejížděl smyč cem po nástroji a vyzýval pak žáka, aby pokračoval,  obměňoval, hledal. Žák uposlechl, ale vyhnul se jeho

38 

pohledu. Pak ho vůz odvezl zase domů a jednou za  měsíc mu tajemník předal obálku od milostpaní. To bylo v době, kdy už byl po válce a vyhlazování  zase několik let zpátky v Terstu. Jeho otec už nikdy  nechtěl do Itálie vkročit, neodpustil jí tu velkou zra du. Salman si vzpomínal, jak otec přijel poprvé do  Terstu asi rok po ostatních členech rodiny. V Polsku  v Biłgoraji, kde žili a kde se Salman narodil, nebyl ži vot pro Žida snadný a v sotva zrozené polské repub lice byl ještě těžší než v rakousko-uherském moc nářství zaniklém o pár let dřív. Mlhavě si vzpomínal  na ponižování, posměch, strach. Jeho otec, ortodoxní  Žid s  pejzy a  v  kaftanu, mluvící jen jidiš, otevřel  počátkem třicátých let filiálku své firmy v Terstu  a přestěhoval tam rodinu. V Itálii vládl fašismus,  který ještě tenkrát nebyl antisemitský, zvlášť v Ter stu díky liberálně nacionálním a patriotistickým tra dicím židovské obce. Režim byl tvrdý ke Slovanům,  ale podesta Salem, význačný představitel židovské  obce, byl oblíbený u všech a režim si ho považoval.  Rodina se poklidně zapojila mezi obyvatelstvo města  a malý Salman se stal členem fašistické organizace  pro mládež Balilla. O rok později se k nim připojil  otec a byl nadšený ze situace rodiny, která mohla ko nečně žít pokojně, a hrdý na černý stejnokroj svého  syna, téměř vojenskou poctu, v Polsku u židovské ho chlapce stěží představitelnou. Sám nosil starý

39 

kaftan, ale malého Salmana nutil promenovat se po  ulicích v uniformě Balilla a snažil se potkávat fašis tické hodnostáře. Když k tomu došlo, zatahal syna za  ruku se slovy: „Hejb di hant, mešuge!“ – zvedni paži,  hlupáku! „Tenhle Mojšele,“ tak nazýval Mussoliniho,

„pro nás dělá, co může,“ dodával spokojeně. Otec se tedy také přestěhoval do Terstu z lásky  k Mojšelemu–Mussolinimu, ale pak museli všichni  utéct, protože přišly rasové zákony. Od té doby mu  připadalo, že život je i za jiných okolností jen omyl  kohosi, kdo má Mussoliniho za Mojšeleho. Z Biłgo raje do Terstu, z Terstu do Palestiny a do Ameriky  a pak znovu do Terstu. Co ho přivedlo zpátky do to hoto města, které dějiny zapomněly někde cestou,  na tuto poslední pláž staré Evropy? Hejb di hant,  mešuge!

Pokračoval vzhůru ulicí. Před ním i pod ním bylo  moře, cosi konečného, jakási poslední úniková ces ta, před níž on ucukl s atavistickou vnitrozemskou  nedůvěrou. Když jako kluk přišel do Terstu a poprvé  uviděl moře a slunce zapadající do té modři, zůstalo  pro něj navždy moře i ten záliv, kde končí Jadran,  místem soumraku, nesmírné samoty, kterou v něm  vyvolávají slova západ a západní. Jeho střední Evro

pu tvoří nížiny, hory, domy, místa, kde je dobré být  teple oblečený, s  lacinými hostinci, kde si člověk  myje obličej i ruce v lavorku, a ta končí tam, kde

40 

začíná voda, jakákoli voda, jakékoli moře. Pokusil  se – jedinkrát v životě – převést do not, do oné řeči,  kterou znal a kterou dokázal naučit celé generace  studentů konzervatoře, hudbu, jež mu zněla v uších  jako zpěv Sirén při slovech západ, zapadající, zá

padní, ale nic z toho nevzešlo. K Židovi z Biłgoraje  se Sirény nehodí. Zajímalo by ho, jestli by někdejší  žák, jehož koncerty jsou už několik let proslulé, byl  schopný složit něco o onom vábení i odpuzování,  o onom nejzazším břehu, o oné touze odvrátit zrak  od mořského západu a zahledět se nazpátek, na ten  dobře známý ušmudlaný východ jeho předků, na tu  jinou Evropu. Ale nikdy s ním o tom nemluvil, nebyl  tak velkorysý, aby ho tou trýznivou neurčitostí ob daroval. A ani nevěřil, že by to při vší své snaživosti  i správné ctižádosti mohl pochopit. Ostatně už léta  měli jen málokdy příležitost si spolu promluvit, ne

boť teď se jeho žák nejenom staral o své statky, ale  stal se z něho houslista koncertující všude možně po  Evropě, stal se z něho maestro.

Došel k bráně a sluha ho okamžitě uvedl do při jímacího pokoje. Téměř nic se tu nezměnilo, jen  matka, paní domu, byla po smrti a něčí smrt je jen  lehký šrám na skutečnosti, jak Salman dobře věděl,  protože patřil k  lidu uvyklému umírat po milio nech a neuhnout ze své pouti. Vilardi mu šel uctivě  a přátelsky vlídně v ústrety. Oči se mu v obtloustlém

41 

obličeji zmenšily a byly jako dvě neklidné pohyblivé  škvírky. Starostlivě se optal na zdraví svého hosta  a na to, jak se teď cítí, když už na konzervatoři ne působí a je v důchodu. Hovor se dál nesl v srdečném  nicneříkajícím tónu asi půl hodiny. Moře za veran dou se kovově lesklo a bylo nehybné.

„Rád bych vám něco ukázal, maestro,“ řekl zne nadání Vilardi, dychtivě se k němu naklonil, až se  ho téměř dotýkal, a Salmanovi navzdory generacím  tísnícím se v ghettech, jejichž krev mu kolovala v ži lách, připadala taková blízkost nepatřičná až nesluš ná. „Hra na housle je krásná, to nepochybně, takové  jedinečné umění a já – také díky vám – můžu říct,  že při vší skromnosti… Víte, po tolika letech a tolika  koncertech, po vší té hudbě velkých mistrů a dalších,  jsem si myslel, že bych možná… Prostě jsem dostal  nápad… na takovou skladbu, jakýsi návrat k tonali tě, svým způsobem hierarchii tónin… pochopitelně  poučené, vycházející z velké atonální revoluce… jak  bych to řekl… určitý návrat k romantismu, z něhož  se zrodila disonance moderny, která otřásla tradicí,  včetně té romantické… Ale co vám to tu vykládám,  vy o tom víte mnohem víc než já… Kdybyste byl tak  hodný a mrknul se na to, velmi bych si toho považo val… Ovšem ještě to není úplně hotové, zatím je to  jen takový nástin…“

42

Comments

comments