Kniha Paměti z karantény přináší fascinující svědectví pamětníků

Ústecké muzeum představí novou knihu s názvem „Paměti z karantény“, vycházející tři roky poté, co pandemie koronaviru ochromila Českou republiku. Kniha s podtitulem „Válka, odsun, normalizace versus Covid 19“, je završením kampaň muzea, které se snažilo udržet kontakt s veřejností během nuceného uzavření a nabídnout povzbudivou náplň seniorům izolovaným v bytech.

Editor díla Martin Krsek vysvětluje pozadí vzniku knihy takto: „Jen zlomek populace se dostane k tomu, aby „hodil na papír“ pár útržků ze svého života. Většině k sepisování pamětí chybí čas nebo chuť, nejčastěji obojí. V každodenním chvatu se těchto dvou zásadních ingrediencí jednoduše nedostává. Neochromí-li ovšem svět třeba pandemie covid-19, jako tomu bylo v roce 2020. Soukolí civilizace se ve svých stále zrychlujících otáčkách zpomalilo, ba i na krátké chvíle až pozastavilo. Ano, bylo to děsivé, ale pro psaní vzpomínek mimořádná konstelace…“

Muzeum vyzvalo seniory, aby sepisovali své paměti, což mělo velký ohlas v Čechách i v Německu, a publikovalo vzpomínky na facebookové stránce. Kniha ovšem oproti online verzi přináší mnoho materiálu navíc,  včetně nezveřejněných fotografií, nezařazených pasáží a atraktivní grafiky využívající dobové obrazové materiály. Každá kapitola knihy je doplněna reálnými údaji k datu zveřejnění na Facebooku, včetně počtu nemocných, počtu zemřelých a počtu čtenářů daného příspěvku. Připojené novinové články připomínají, jak společnost bojovala s neznámým virem a jak ho postupně přijala jako něco všedního.

„Jelikož šlo o projekt průkopnický, netušili jsme, jaký ohlas zaznamená. Zásadní bylo, rozšířit výzvu mezi maximum adresátů. A to se podařilo. Do muzea začaly chodit nadité obálky nadepsané heslem „Paměti z karantény“ obsahující krasopisem popsané stránky a černobílé fotografie. Odesílatelé byli z Čech, ale i z Německa. Projekt získal překvapivě silný česko-německý charakter. Čtyři z celkových 13 přihlášených narátorů tvořili čeští Němci, z toho dva vysídlenci z Německa. Značný ohlas čtenářů potvrdil, že jejich vzpomínky bezesporu patří do oblasti zájmu i na české straně. Také paměti českých seniorů v naprosté většině nějak reflektovaly česko-německé vztahy v pohraničním regionu severních Čech, ať už šlo o všednodenní poválečné kontakty s neodsunutými německými starousedlíky a potýkání se s „německým dědictvím odsunutých“ nebo o přátelství mezi severočeskými a saskými rodinami v pozdějším období. Autoři se s veřejností podělili o rozmanitá témata od válečných osudů přes odsun a osídlování pohraničí, pašování, zahradničení, sport nebo život v undergroundu, „ dodává Marin Krsek.

Více informací najdete na stránkách Muzea Ústí nad Labem

Comments

comments