Pozoruhodné osudy staveb v Háji u Mohelnice přiblíží výstava v Muzeu umění Olomouc

Pozoruhodné osudy rodiny Plhákových, která před sto lety postavila v osadě Háj nedaleko Mohelnice rondokubistickou vilu a architektonicky zajímavou hydroelektrárnu, přináší první letošní výstava Muzea umění Olomouc nazvaná Pohnutá historie / Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice. Výstavu, která začíná v Galerii Muzea moderního umění 23. března v 18:30, doprovází publikace Pavla Zatloukala O čem stavby rozprávějí. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice. 

Mlýn v Háji je zmiňován již v listinách z poloviny 14. století. Plhákovi jej získali v roce 1873 a na přelomu století zde založili vůbec první družstevní elektrárnu v celé habsburské monarchii. Po I. světové válce oslovili na doporučení Jana Kotěry začínající architekty Bohuslava Fuchse a Josefa Štěpánka, kteří v letech 1920-1921 navrhli nejen novou elektrárnu, ale také jednopatrovou vilu vybavenou stylovým nábytkem.

Ellen a Karel Plhákovi, 30. Léta 20. Století. Soukromá sbírka.

Betonová podnož elektrárny vyrůstá z pilíře, který se noří z náhonu, aby se vzápětí bohatě rozvětvil. Energie jakoby vystupuje z vody až ke koruně stavby, odkud ji paprsky elektrických drátů předávají do sítě. Zaoblená střecha i obloučkové motivy sytě červené budovy neustále připomínají to, co není patrné zvenčí – vodu padající a roztáčející turbíny.

Ve vile, jejíž půlkruhový vstup přímo vtahuje příchozí dovnitř, je to nejpodstatnější soustředěno ve vstupní hale s krbem a otevřeným schodištěm do patra. Ústředním prvkem je zde skulpturálně ztvárněný sloup – jednak vymezuje schodiště, a také vynáší trsy stropních trámů, jež se rozbíhají rovněž do oblouků. Symbolicky tak podpírá celý dům. „Je to strom života, čerpající energii ze země, napájející a větvemi spínající celý organismus stavby. Opět můžeme uvažovat o bohatě rozvětvené symbolice transformace energie s vitalistním vyzněním,“ podotýká Pavel Zatloukal. Zahrada kolem vily byla postupně upravována jako parčík či přímo arboretum. Volně přecházela do okolních rozlehlých a malebných luk.

Koncem 2. světové války se Karel ml. – syn Karla a Ellen Plhákových – zapojil do protinacistického odboje; v Háji se navíc ukrývali uprchlí jugoslávští, francouzští a sovětští váleční zajatci. Po osvobození však stát Plhákovým nejprve znárodnil elektrárnu a následně ve vykonstruovaném procesu v roce 1951 byli Karel st. i jeho bratr Radomír uvězněni a odsouzeni k propadnutí majetku. Karel ml. emigroval již v roce 1948 do Kanady.

Elektrárna v Háji , současný stav / Foto MUO / Markéta Lehečková.

Po roce 1989 získali obě stavby noví majitelé, kteří se pustili do jejich vzorné rekonstrukce. Vila je od roku 1958 památkově chráněná, elektrárna se dokonce v roce 2008 zařadila mezi národní kulturní památky.

Výstava Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice představuje komplexní soubor původní plánové a fotografické dokumentace jak ze sbírek muzea, tak ze soukromé sbírky manželů Groharových, kteří se rovněž starají o torzo původního uměleckého vybavení domu. Cenné soubory rondokubistického nábytku dnes uchovávají Slezské zemské muzeum v Opavě a Vlastivědné muzeum v Šumperku. Další fotografie z doby výstavby náhonu a elektrárny zapůjčil sponzor výstavy Jiří Krušina. Na výstavě budou k vidění i rodinné filmové záběry, které poskytla rodina Soni Jelínkové, poslední pamětnice krásných časů v Háji. Dobovou dokumentaci doprovází nejnovější soubor fotografií Markéty Lehečkové věnovaný architektuře i lyrickým krajinářským partiím okolí.

Pohnutá historie. Elektrárna a vila v Háji u Mohelnice

23.3. 2023  – 4.6.2023

Muzeum moderního umění, Galerie

www.muo.cz

AUTOŘI: Pavel Zatloukal, Martina Mertová a Klára Jeništová

KURÁTORKY: Klára Jeništová, Martina Mertová

GRAFICKÝ DESIGN: Vladimír Vaca, publikum.design

ZAPŮJČITELÉ: Miroslava a Ondřej Groharovi, Jiří Krušina, Soňa Štěrbová, Slezské zemské muzeum, Vlastivědné muzeum v Šumperku, Národní technické muzeum

Elektrárna v Háji, model / MUO

Comments

comments