Film Přes hranici: Rozhovory s animátorkami
Přes hranici je animovaný film, na kterém se velkou měrou podíleli čeští tvůrci. Máme pro vás rozhovor s šéfkou animačního týmu Lucií Sukovou a její kolegyní Evou Skurskou.
Jaká byla vaše role v tvůrčím procesu konkrétně?
LUCIE SUNKOVÁ: Na filmu Přes hranici jsem pracovala v pozici hlavní animátorky za českou stranu, vzhledem ke svým předchozím zkušenostem s animační technikou malby na skle. Byla jsem u projektu od jeho raných začátků, účastnila jsem se prvních testů a plánování koprodukce projektu už v roce 2012.
Můžete prozradit nějaké zajímavé momenty ze vzniku filmu?
Vtipné bylo rozličné pojetí jednotlivých pracovišť, kde na jednu stranu byly hromady upatlaných načatých barev, rozházených štětců a hory „uchošťour“ (animátorský novotvar pro vatové čistící tyčinky do uší… : D) a papírových utěrek, kterými se vytírají barvy na skle a na jiném pracovišti vzorně roztříděné, čisté tuby barev, úhledně srovnané štětce a uchošťoury v řadě, všechno téměř pedanticky čisté a srovnané.
Animátorky, které se věnují malbě na skle, jsou autorské osobnosti a každá má své vidění, cítění a expresi, zároveň i Florence je vyhraněná autorská osobnost, která najednou musela práci delegovat na ostatní a to bylo rozhodně velmi obtížné. Ale ve výsledu spolupráce fungovala dobře a vytvořila se skvělá parta.
Jak moc je náročná – na rozdíl od jiných technik – animace malbou na sklo?
Malba na sklo je technika skutečně obtížná, vzniká přímo ve studiu pod kamerou, nedá se v ní mnoho opravovat, vyžaduje naprosté soustředění, velkou představivost a výtvarnou zkušenost. To je náročné, i když člověk vytváří svůj autorský film (proto takových filmů nevzniká po světě mnoho), zde navíc bylo velmi náročné dodržet cizí výtvarný styl.
Kolik let jste s filmem žily?
Jak už jsem dříve zmínila, byla jsem u úplných počátků projektu, který měl ale nakonec několikaleté zpoždění. Začátek realizace se v Čechách rozběhl na podzim roku 2017, kdy se muselo na míru postavit studio s pěti pracovišti a zázemím pro produkci. Vybíraly se animátorky – koordinovala jsem jejich zkušební testy na základě francouzského zadání. Ke konci roku 2017 proběhl animační trénink za účasti Florence Miailhe a doladily se organizační a procesní záležitosti.
Začátkem roku 2018 se začalo animovat.
Samozřejmě vzhledem k tomu, že se jednalo o první celovečerní film natáčený touto technikou, mnoho věcí bylo nutné upravovat a domýšlet za pochodu. Já jsem s natáčením skončila na jaře roku 2019, kdy jsem začala připravovat svůj autorský krátký film Zuza v zahradách na motivy stejnojmenné dětské knížky Jany Šrámkové.
Proč by měli lidé přijít do kina na film Přes hranici?
Jedná se o unikátní film, vytvořený neobvyklou technikou, která má schopnost expresivně a emocionálně působit. Příběh je moc krásně napsaný a tematicky aktuální a nadčasový. Rozpo- hybované, ručně malované obrazy – záběry – upoutají, fascinují a myslím, že se divák nebude ani minutu nudit a litovat.
EVA SKURSKÁ — ANIMÁTORKA
Můžete prozradit nějaké zajímavé momenty ze vzniku filmu?
EVA SKURSKÁ: Animace je pomalý a zdlouhavý proces. Zvenčí se může jevit jako dost nezajímavý, ale pro animátora je to velké dobrodružství, zároveň je to ale poměrně osamělá práce. Trávíte hodiny uzavření v temné místnosti, bez přístupu denního světla, zahloubaní do práce. Proto za jeden z nejlepších momentů ze vzniku filmu považuji skvělý tým, který se producentům Vandasovým podařilo dát dohromady a čas strávený s ním.
Animace malbou na sklo je specifická v tom, že kompletně celá vzniká pod kamerou.
Jak úzce jste spolupracovaly s režisérkou? Můžete popsat proces vzniku filmu?
Spolupráce s Florence probíhala velmi intenzivně. Pokud byla ve studiu v Praze, stála nám za zády a brala štětce z rukou, aby pár tahy a během pár minut vytvořila to, s čím jsme se trápily
někdy i hodiny. Smály jsme se, že kdyby to bylo v lidských silách, tak by si celý film naanimovala sama. Jenže když si to spočítáte a Florence by pracovala cca o třetinu rychleji než my a nemusela by řešit zadávání a vysvětlování záběrů, tak je to třeba 12 let dennodenní práce.
Myslím, že se nikdy docela nesmířila s tím, že se obraz v její hlavě a její představy úplně neshodují s výsledkem. Muselo to pro ni být hrozně těžké. Je to úžasné a obdivuhodné, že i přes to dokázala vést tři týmy animátorů na různých místech v Evropě a spojit jejich práci v dílo s jedinečnou atmosférou. I takhle zpětně mi to připadá jako téměř nemožný úkol.
Jak moc je náročná – na rozdíl od jiných technik – animace malbou na sklo?
Všechny techniky animace jsou náročné. Každá je náročná něčím jiným a všechny jsou rozhodně náročné na čas. Animace malbou na sklo je specifická v tom, že kompletně celá vzniká pod kamerou. Abyste vytvořili nový snímek, ten předchozí musíte zničit. Někdy přemalujete jen část obrazu, ale většinou malujete vše znovu jen o kousek dál. A když uděláte chybu, tak se nemůžete vrátit a opravit jen jeden obrázek, musíte začít znovu celý záběr.
Malba vzniká na několika sklech nad sebou, takže výsledný obraz vidíte pouze na monitoru před sebou. Je to trochu jako malovat přes odraz v zrcadle. Musíte se naučit dívat se před sebe a malovat úplně někde jinde, než kam se díváte.
Proč by měli lidé přijít do kina na film Přes hranici?
Myslím, že by na film měli jít všichni, kteří touží po unikátním zážitku, všichni kteří chtějí vidět něco, co ještě nikdy neviděli. Všichni, co mají rádi barvy a expresionismus v malířství. Všichni nadšenci do animace. Všichni, kdo touží po magických příbězích, po neuvěřitelných a zároveň velmi skutečných příbězích, po příbězích ve kterých i přes všechno zlo světa zůstává i špetka naděje…
Přes hranici
Uvedení do kin: 25. listopadu.
Proti šedi je hrdým mediálním partnerem filmu.
Další informace hledejte na www.pilot-film.cz.
Comments
