Report: Biennale Arte v Benátkách
Biennale Arte v Benátkách, místo, kde se každý druhý rok setkáváme s mezinárodním výtvarným uměním. Letošní 58. Biennale doprovází název „May You Live in Interesting Times“, čímž spojuje země z různých koutů světa reprezentující část své kultury či novou scénu umění.
Celkem se prezentuje 89 zemí, včetně čtyř nových účastí, a to Madagaskaru, Ghany, Malajsie a Pákistánu. Expozice jednotlivých zemí reflektují například myšlení a mentalitu obyvatel, či geografické umístění země a jeho vliv. Na začátku byla mezinárodní porotou udělena cena, Zlatý lev, kterou získal litevský pavilon za nejlepší expozici a uznávaný tvůrce videa Arthur Jafa jako nejlepší umělec. Je tu nespočetně výstav, které stojí za to navštívit, aspoň pár z nich bych ráda popsala podrobněji.
V Československém pavilonu je k vidění výstava Stanislava Kolíbala, který oslavil 93 let.
Expozice zahrnuje jak starší díla, tak i současnou tvorbu. V expozici se nachází sochy, reliéfy a obrazy, zajímavá je i velká konstrukce před vstupem do pavilonu. Nejde jen o geometrii a její krásné tvary, ale i labilitu a nejistotu, která se v dílech odráží. Ačkoliv jsou objekty geometrické a provázeny liniemi, tak vyvolávají iluzi nestability. Jako by se objekty měly proměňovat a rozkládat. Nitka, co se má každou chvíli přetrhnout,je k vidění u díla „Silence After the Fall“. Touha po vlastním proudu, zmrazení určité v situaci… to můžeme pociťovat při pohledu na umění Stanislava Kolíbala.
Velká Británie představila instalaci od umělkyně Cathy Wilkes. Ta působí jako intimní zpověď, která je jemná a melancholická. Při průchodu budovou převládá pocit, jako bychom měli všichni chodit po špičkách, aby nebyla narušena tichá atmosféra expozice. Pavilon se skládá z různých objektů citlivě rozprostřených po místnostech, kdy určitý artefakt navazuje na ten druhý. Můžeme tak v prostoru objevit maličkosti, jako je tělo vážky, vystavené porcelánové talířky či umělou levanduli opuštěnou u prázdné zdi. Výstavou se prolíná i téma mateřství, vzpomínek a tenké hranice mezi životem a smrtí.
Japonsko představilo poetickou výstavu s názvem Cosmo – Eggs. Expozice byla vytvořena za pomocí čtyř videoprojekcí zobrazujících objekty, které, jak název napovídá, jsou obestřeny mýty o kosmickém vejci. Na zdech jsou doprovodné texty vyprávějící příběhy o zjevení záhadných tvarů. Ve středu pavilonu je umístěna nafukovací pohovka s hadičkami rozprostřenými do stran. Ty slouží jako zdroj vzduchu do fléten s nainstalovanými umělými prsty určujícími tóninu. Jako bychom poslouchali zpěv ptáků, který my sami řídíme. Téma ekologie a lidského i nehumánního vlivu na svět, ať už jde o katastrofy způsobené člověkem nebo přírodní pohromy, jako zemětřesení.
Další povedenou výstavu máme možnost navštívit v lucemburském pavilonu prezentující rozsáhlou instalaci sešitů s názvem Written by Water a v rakouském pavilonu, kde vystavuje Renate Bertlam. Umělkyně je známá především kvůli dílům z feministické avantgardy 70. let. Výstava umožňuje proniknout do ironického komentáře, dotýkajícího se témat stereotypního pohledu na ženu a sexismus. Na nádvoří pavilonu je instalace z 312 rudých růží s ostrým hrotem působících jako vykřičník, který expozici doplňuje.
Bienále potrvá do 24. listopadu 2019 a nabízí široký program, kde můžeme mimo pavilony navštívit i mnoho dalších výstav umělců, kteří se při akci prezentují.
Biennale Arte
Benátky, Itálie
11.5.-24.11.2019
text: Viktorie Součková