Série 350mAh Mária Birmona ukazuje temnou stránku těžby lithia

2 června, 2025
TZ
kultura, nezařazeno, umění

Foto Mário Birmon

Dokumentární série 350mAh Mária Birmona, nafocena v bolivijském solném jezeře Salar de Uyuni – jedné z největších světových zásobáren lithia – se zaměřuje na hlubší filozofické, historické, společenské i politické souvislosti našeho proměňujícího se vztahu k planetě Zemi. Projekt odkrývá globální fascinaci těžbou a technologickým pokrokem a ukazuje, že prvek, který napájí obnovitelné zdroje a umělou inteligenci, má své kořeny v ekologických otřesech i kolonialismu.

Skrze topografickou optiku 350mAh zkoumá Mário Birmon ekologickou degradaci, vykořisťování přírodních zdrojů a často narušený vztah mezi lidskou civilizací a přírodou. Fotografie se pohybují na pomezí objektivní dokumentace a mytologizujícího vyprávění, přičemž vybízí diváka k reflexi samotného aktu reprezentace.

Narativ je vizuálně i konceptuálně strukturován podle prostorově centrované kubické (bcc) krystalové soustavy lithia, která se stává ústředním motivem výstavy. Lithium zde není pouze materiálem, ale symbolem – nástrojem technologické domestikace, médiem ne-lidské inteligence a metaforou rozporuplné lidské touhy po pokroku a zároveň destrukci.

Zásadní roli v této interpretaci krajiny hraje i motiv „sol“ – slunce a sůl. Odkazem na stříbrnou fotografii 18. století, tehdy užívanou k dokumentaci americké divočiny, navazuje 350mAh paralelu k dnešním digitálním obrazovým procesům. Ať už prostřednictvím dusičnanu stříbrného, nebo halogenidových substrátů v senzorech CMOS a CCD – obě formy vizuální kultury, analogová i digitální, spojuje chemická vazba na sůl.

„Dílo se nezaměřuje pouze na krajinu jako prostor těžby, ale i na spletitý vztah mezi technologií obrazové produkce a mocenskými strukturami. Je v tom určitý paradox – zaznamenávat kolaps životního prostředí nástroji, které z něj samy vzešly,“ poznamenává autor projektu.

Na pomezí environmentální kritiky a mediální archeologie otevírá výstava mnohovrstevnatou úvahu o tom, jak prostřednictvím technologií rámujeme, mytologizujeme a snažíme se ovládnout přírodní prostředí. Výzvou k novému uvědomění vlastní pozice v rámci planetárního systému zároveň připomíná, jaké stopy po sobě zanecháváme – v datech, v prachu i v samotných zařízeních.

Foto Mário Birmon

Mário Birmon (1983, Zvolen) je slovenský fotograf a vizuální umělec žijící v Berlíně. Vystudoval Vysokou školu výtvarných umění v Bratislavě pod vedením Vojtecha Kolenčíka. Ve své tvorbě propojuje technologii, vnímání a environmentální témata s důrazem na globální nerovnosti a skryté struktury moci. Pracuje především s fotografií, kterou využívá jak dokumentárně, tak konceptuálně — často v kombinaci s datovými vizualizacemi či digitálními strukturami. Jeho projekty jako Heat 4 Speed či Garden of Eden reflektují napětí mezi civilizačním komfortem a ekologickým či sociálním vykořisťováním. Své práce představil například ve Slovenské národní galerii v Bratislavě, berlínském prostoru CHROME47 (Alte Münze) a na skupinové výstavě Heuristic Algorithms v Pragovka Gallery v Praze.

Karpuchina Gallery, relativně mladá, pražská, progresivní galerie současného umění, se po dobu svého působení (od roku 2016), postupně etablovala na české výtvarné scéně. Galerie představuje rozmanitý a pečlivě kurátorsky sestavený program z tvorby současných českých i zahraničních autorů a to vždy inovativním jazykem a v nových, aktuálních souvislostech. Důraz je kladen především na dialog mezi divákem a uměleckými díly, čímž je kontinuálně budován vztah veřejnosti k současnému umění. Hlavní výstavní prostor Karpuchina Gallery o rozloze 260 m2 se nachází v centru města, v Rybné ulici. Věrná svému umístění v historické budově, která v roce 1981 sloužila jako rybí trh, si galerie převzala za své logo rybu.