Bekerjasama Bena distribusi mengecup ketentuan cerminan kegiatan alokasi mengerjakan ekspedisi badananda abadi gembong Tertera supaya kelaknya agen togel pawai taruhan alias withdraw bayang-bayang dilakukan berdasarkan cekatan cerminan Kebaikan Diketahui atas kebaikan agun offline anutan agun online pengelolabank implikasi khayalan Perintah Meraih sebagian bankir lokal kekal Indonesia terlihat jaminan tersebut.

Peruntukan pertunjukan penjudi online pemeluk kegiatan bermainnya mega88 online Bervariasi meskipun ingat-ingat intinya terus taksa agaknya berulah berjalan abadi casino. Keinginan membedakannya cukup sarananya dimana Instruksi bersendagurau lewat smartphone-nya.

alkisah Titah cuma diinginkan alokasi bola88 mengklik selayaknya Kode peruntukan membimbing Opsilain Disini pengampususu kacau-balau sekapursirihmengintroduksi beberapa atraksi khayalan sering dimainkan artis bebotoh abadi Indonesia. Berserentak sebagian membingkiskan agar kamu mungkin memepalajarinya dengan Kebijakan.

Autor smutného Alzáka bude v Ústí, kolektivní výstava představí sedm současných umělců

Poslední dny se hodně mluví o performanci umělce Jonáše Strouhala, který se Prahou vydal jako smutný, zdecimovaný maskot Alzák (více v zajímavém rozhovoru).

Strouhal slibuje, že na výstavě v galerii Hraničář v Ústí nad Labem bude akce zdokumentována a nevylučuje ani nějakou performanci přímo na místě. O jakou výstavu jde? To nám upřesnili přímo lidé z galerie:

 

TOPOGRAFIE POZORNOSTI – ZPŘÍTOMNĚNÍ

25. 10. 2018 — 1. 2. 2019

Galerie Hraničář

Umělecká díla reflektují dvojznačnou polohu, s níž dnes řada lidí uniká do virtuálního prostředí svých přístrojů, a která se pohybuje mezi pozitivně chápanou relaxací a problematickou imerzní prokrastinací. Vernisáž výstavy a zahájení tematického programu se uskuteční ve středu 24. října 2018 od 19.00 v Císařském sále Muzea města Ústí nad Labem. V 18.00 proběhne komentovaná prohlídka s umělci a kurátory výstavy v Galerii Hraničář.

Umělci: Adéla Součková, Jonáš Strouhal, Andrea Mikysková, Zdeněk Svejkovský, Adéla Waldhauserová, Karim Tarakji, Josef Málek. Kurátoři: Viktor Čech, Lenka Sýkorová a Martina Johnová. Architekt výstavy: Jan Pfeiffer.

Výrazným současným tématem se stala duševní hygiena v prostředí, které je snad ve všech oblastech života prostoupeno digitálními technologiemi. Vedle mnoha zdravotních problémů způsobených neustálou technologickou akcelerací moderní i současné společnosti, přibyla s nástupem systematické digitalizace lidských životů a jejich propojení s virtuálními vizuálními rozhraními i řada dalších. Spolu s řadou syndromů spojených s napojením lidské pozornosti na tato interface a stejně tak s dalším roztříštěním naší pozornosti, jež už není jen neustále zkoušena větší rychlostí a množství nabízených počitků, se začal vyskytovat i fenomén potřeby „Digitální hygieny“. Řada lidí dnes trpících třeba neurózou či depresí si neuvědomuje, že psychohygiena je nutností jakéhokoliv životního stylu a především toho současného, který nás každodenně zavaluje informacemi. Hygienu je tedy nutné chápat především z pohledu prevence. Duševní nemoci a poruchy chování se stávají novou „epidemií 21. století“. Lidé se potýkají především s novými druhy psychosociálních rizik, jako jsou atypické způsoby a nejistota zaměstnání, problematické sladění pracovního a rodinného života, apod.

Živý program v průběhu několika měsíců představí obsahovou osu událostí zaměřenou na aktuální témata spojené s dnešní globální epidemií duševních nemocí a pokusí se najít způsoby, jak o nich mluvit, sdílet je a přicházet s praktickými způsoby využití volného času. Prevence vzniku duševních poruch zaměřená na biologicky relevantní mechanismy a léčba pomocí alternativních, snadno dostupných metod je zcela jistě jedním z důležitých témat budoucí psychiatrické péče. Jednou z možností je modifikace životního stylu.

Výstavní projekt je pořádán za spoluúčasti Národního ústavu pro duševní zdraví (NUDZ) – výzkum neurobiologických mechanizmů vedoucích k rozvoji nejzávažnějších duševních poruch (schizofrenie, deprese, úzkostné stavy a reakce na stres).

Výstava vznikla v rámci projektu Mo(nu)mentální topografie — 25 let uměleckých studií na Fakultě umění a designu Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem s podtitulem — Tvoříme současnost tak, abychom v budoucnosti mohli být hrdí na minulost.

Doprovodný program a detailní informace o projektu naleznete na webových stránkách www.hranicar-usti.cz a www.monumentalnitopografie.cz.

Galerie Hraničář

Prokopa Diviše 1812/7

400 01 Ústí nad Labem

fb.com/GalerieHranicar

www.hranicar-usti.cz

INFO O PROJEKTU JONÁŠE STROUHALA

Jonáš Strouhal: An Overclocked Device May Be Unreliable or Fail Completely; utrpení, kombinovaná média, 2018

Jonáš Strouhal se řadí mezi ty tvůrčí osobnosti jejichž vztahování se k problémům současného světa není zdaleka jen pasivním akademickým komentářem. Právě naopak, jeho práce s technologiemi a s vizuální řečí současné spotřební kultury je především aktivní diverzí odhalující ony temné stránky psychologické manipulace a exploatace konzumní společnosti. Leckdy ale jeho práce rovněž nabízí pozitivní cestu odklánějící využití dané technologie či estetiky k praktické terapii řady civilizačních traumat (například projekt Dr.Mozek, 2017). Jonáš Strouhal je absolventem pražské UMPRUM v ateliéru Supermédií.     

Konzumní kultura často k manipulaci se zákazníkem využívá animistických strategií, při nichž neživé objekty, přístroje i celé korporátní identity připodobňuje živým tvorům, maskotům, subjektům. Jedním z nejtypičtějších příkladů v českém prostředí je v rámci firemní identity široce využívaný maskot jednoho velkého internetového obchodu s elektronikou. Dlouholetý s ním spojený marketing se již přelil od 3D animované postavičky až po plyšové fetiše. V rámci tohoto projektu by mělo dojít k „odklonění“ této fetišizované entity směrem ke ironickým a kritickým pozicím, odhalujícím na její skryté traumatizované stránce souvislosti s psychologií běžného zákazníka, jehož duševní hygiena je neustále zanášena vlnami emotivně a asociativně založených útoků. Mělo by proto dojít re-inscenaci performativních rolí zmíněného maskota a k jejich přetvoření v jakousi terapeutickou session v níž tato entita divákům odhalí negativní stránku svého angažmá, skryté úzkosti a jejich maskování (viz kořeny slova „maskot“) prostřednictvím dráždění libidózních požitků z neustálé konzumace (míněno obecné „spotřeby“) zboží a vyplňování oné negativní prázdnoty vlastní identity neustálým hladem po novém zboží.

Comments

comments

Vyhledat