Společnost Bionaut v Asii natáčí film Volání přírody

Oživlá šiška – tak může na první pohled působit luskoun, dnes nejčastěji nelegálně obchodovaný savec, o jehož záchranu usilují čeští filmaři ze společnosti Bionaut a ochranáři ze Zoo Liberec ve vznikajícím dokumentárním filmu Volání přírody. Mezitím, co štáb odcestoval v souvislosti s natáčením před několika týdny do Asie, čínští vědci aktuálně označili ohroženého luskouna jako možného mezihostitele, přes kterého se nový typ koronaviru údajně přenesl na člověka. Filmaři v čele s ochráncem přírody Tomášem Ouhelem a režisérem Pavlem Soukupem nyní natáčí na Sumatře a odlehlých Mentawaiských ostrovech, všichni jsou zdravotně v pořádku a mimo oblasti zasažené koronavirem.

Jestli se koronavirus mezi lidi roznesl od luskounů, netopýrů, medvědů nebo hadů, není podle Tomáše Ouhela podstatné. „Jasné je, že se virus rozšířil z nekontrolovaných trhů s volně žijícími živočichy, kde jsou luskouni běžně dostupní. Ať už živí, tak čerstvě naporcovaní, či sušení. Stejně tak ovšem jako stovky dalších volně žijících živočichů, kteří mohou být v budoucnu příčinou dalších epidemií,“ říká ochránce přírody Tomáš Ouhel. A upozorňuje, že z luskouních šupin se vyrábí například preparáty na podporu laktace, obchoduje se i s řadou orgánů jiných zvířat – žraločí ploutev je například nabízena jako prostředek pro zlepšení erekce, nebo žluč z asijských medvědů na zlepšení zraku a problémy s játry.

Filmový štáb s „ekologickým detektivem“ a cestovatelem Ouhelem se rozhodl luskouny obsadit do hlavní role vznikajícího dokumentu už před několika měsíci, protože za posledních deset let pytláci kvůli masu a šupinám ulovili více než milion luskounů, kterým hrozí vyhynutí. „Vždyť celá luskouní pohádka o tom, že jejich maso a šupiny léčí, je jen čínský blud. Je velká šance, že současná panika kolem koronaviru a luskounů vyvolá tlak na regulaci trhů a tím klesne světová poptávka po luskounech. Pokud se k tomu přidá pár ochranářských organizací, na různých místech světa se začnou zabavovat pašovaná zvířata a udělovat vysoké tresty za pytláctví a pašeráctví, svítá naděje, že si budou luskouni moct dál spokojeně a vesele chroupat mravence a termity,“ zamýšlí se ochránce přírody Tomáš Ouhel. Kromě českých filmařů tak právě koronavirus možná paradoxně přispěje k záchraně luskounů.

Filmařskou honbu za luskouny zároveň aktuálně doprovází pochybnosti, zda tvůrci dokumentu Volání přírody nepřispěchali na záchranu ohrožených savců pozdě.  „Zkušení indonéští lovci luskounů vypráví, že dřív potkali i pět zvířat za noc, zatímco my jsme po deseti několikahodinových trecích džunglí na ostrově Belitung, kde by podle všech dostupných informací luskouni měli být, našli jen jednoho, kterého farmář chytil na poli.  Abychom nějaké luskouny viděli, museli jsme se vydat až na odlehlé Mentawaiské ostrovy,“ konstatuje režisér vznikajícího dokumentu Pavel Soukup. Luskouna popisuje jako roztomilého šupinatého tvora připomínajícího mravenečníka, „jenž si vypůjčil dračí šupiny“. Díky svému apetitu reguluje množství mravenců, čímž přirozeně udržuje rovnováhu ekosystému a také předchází škodám na zemědělských plodinách. Luskounů existuje celkem osm druhů, čtyři se nachází v Africe a čtyři v Asii. V Indonésii se nachází jen jeden – luskoun sundský neboli ostrovní. „Ostrovní luskouni jsou na tom hůř, protože lze poměrně rychle vychytat z ostrova prakticky celou populaci, jak se tomu právě stalo například na ostrově Belitung, kde jsme natáčeli. Na druhou stranu, pokud na malém ostrově zničíte pašeráckou síť, může to mít velký vliv na ochranu tohoto druhu,“ dodává Soukup.

Tomáš Ouhel je nyní spolu s režisérem Pavlem Soukupem a kameramanem Jakubem Freiwaldem v rámci svého pátraní za záchranu luskounů na cestě do Medanu na Severní Sumatře, tým doplňuje odborný poradce Pavel Zoubek, na dálku i scenárista Lukáš Venclík a IT expert Tomáš Brzek. Štáb má velkou podporu Zoo Liberec, kde Tomáš Ouhel působí jako poradce pro ochranu přírody a vědu, v minulosti společně s kolegy odhalili pytláky a pašeráky želvích vajec na Borneu. Produkci filmu zajišťuje společnost Bionaut.

Koordinátor ekologických projektů, ochránce přírody a dokumentarista Tomáš Ouhel pomáhá chránit přírodu a kriticky ohrožené druhy zvířat v jihovýchodní Asii, je také předsedou světové ochranářské kampaně Silent Forest, Evropské asociace Zoo a akvárií a předsedou Insitu komise Unie českých a slovenských zoologických zahrad. S týmem Zoo Liberec objevil novou rostlinu, již pojmenoval „zmijovec Wiratnův“ a v loňském roce společně se složkami indonéské námořní policie odhalil a dopadl v rámci utajené operace obchodníky se suvenýry z želvoviny, jež se zaživa loupe z kriticky ohrožené karety pravé. Ta na následky takového zacházení záhy uhyne. Tyto aktivity byly k vidění v dvoudílném dokumentu Wildlife Guards (vysíláno na Mall TV).

Comments

comments