Těžké úrazy na pracovišti? Češi často obcházejí bezpečnostní nařízení

​​Zlomeniny, přimáčknutí nebo zasažení elektrickým proudem. Následkem pracovníhoúrazu u nás loni zemřelo 88 lidí. Stejně jako v předchozích letech se velká část závažných pracovních úrazů odehrála ve výrobě či při zpracování materiálů. Velkou roli podle odborníků hrají bezpečnostní prvky na strojních zařízeních, které buď zcela chybí, nebo je pracovníci pro zjednodušení práce vyblokují.

Státní úřad inspekce práce každoročně zaznamenává tisíce pracovních úrazů na pracovišti. Loni šlo v téměř osmi stech případech o úrazy závažné, které vyžadují delší než 5denní hospitalizaci, a 88 případů dokonce skončilo smrtí. K vážným úrazům podle statistiky nejvíce dochází v Jihomoravském, Středočeském a Moravskoslezském kraji, a to nejčastěji v oblasti stavebnictví a strojírenském, výrobním a zpracovatelském průmyslu. „Absolutní počet pracovních úrazů s následnou pracovní neschopností stoupl oproti roku 2020 o 8,6 procenta,“ uvádí zpráva o pracovní úrazovosti BOZP.

„Mezi nejčastější zranění patří modřiny, lehké tržné rány a zlomeniny prstů či celé ruky. Dále jsou to úrazy dolních končetin při pádu břemene nebo vlivem materiálu, jako je vymrštění, zavalení nebo přimáčknutí. Velice nebezpečné jsou také úrazy elektrickým proudem. Setkáváme se ale i s úrazy s trvalými následky, což může být například ztráta končetiny. Stávají se rovněž úrazy fatální,“ vypočítává Eduard Pidra ze společnosti EK- INDUSTRY, největší české firmy, která se zabývá posuzováním rizik, tvorbou dokumentace a uvádění strojních zařízení na trh.

Pracovníci upřednostňují pohodlí před bezpečím

Inspektoři v loňském roce při kontrolách odhalili ve firmách řadu prohřešků. U strojů a dalších technických zařízení často naráželi na nedostatečné zajištění bezpečnosti. „Obsluhy těchto zařízení byly při jejich nesprávném či nebezpečném provozování – často i z důvodu neprovádění oprav, údržeb, kontrol a revizí – ohroženy na zdraví, v horších případech přímo na životech. Tímto tak docházelo i ke vzniku závažných a smrtelných pracovních úrazů, a to z důvodu podcenění samotné prevence,“ uvádí Státní úřad inspekce práce.

Nejčastěji se podle inspekce jednalo o chybějící kryty, nefunkční či vyřazené koncové spínače, chybějící optické závory a podobně. Firmy také podle jejich zkušenosti nedodržovaly minimální požadavky na bezpečný provoz a zaměstnanci riskovali kontakt nebo zachycení pohybujícími se částmi strojů, případně neměli dostatečný manipulační prostor. „V praxi se setkáváme s tím, že bezpečnostní prvky jako kryty, zámky nebo optické závory zcela chybí, případně jsou vyřazené či vyblokované záměrně. Pracovníkům se bez nich pracuje pohodlněji nebo rychleji, koneckonců podobně jako bez ochranného oděvu a pomůcek, a neuvědomují si, jakému riziku se vystavují,“ upozorňuje Pidra.

Další příčinou vzniku nehod podle něj je, pokud firmy na stroj nepohlížejí jako na celek a zasahuje do něj vícero lidí, chybí k němu potřebná dokumentace a pracovníci nejsou o jeho bezpečném používání poučeni. „Například funkční ochranné oplocení vidíme na strojích jen málo nebo je umístěno tak, že jím bezpečnost stroje není zajištěna – o kousek dál se zaměstnanec do nebezpečného prostoru stroje dostane. Na strojích často chybějí i tlačítka E-STOP. Povinné jsou minimálně hlavní vypínače, uzávěry tlakového vzduchu a případně uzávěry všech dalších zdrojů energií. Nutné je, aby tyto prvky fungovaly na základě jakési ‚logiky‘ bezpečnosti stroje, ne jen na oko,“ zdůrazňuje odborník.

Směrnice existují. Jejich dodržování však nikdo nevymáhá

Samotná pravidla přitom existují – evropské směrnice problematiku strojních zařízení řeší komplexně a detailně. „Pomohlo by lepší vymáhání dodržování těchto směrnic, norem a nařízení, které zastřešují vše od samotného stroje přes předpisy pro pracovní oděvy až po školení a bezpečnost práce na pracovišti. Často se setkáváme s tím, že bezpečnostní technici sice znají normy, ale neumějí je aplikovat nebo je aplikují špatně. Zejména v uplynulých měsících, v souvislosti s válkou na Ukrajině a přicházející pracovní silou Ukrajinců, se velice často setkáváme také s tím, že se zapomíná na povinné poskytnutí návodu k obsluze a popisků v jazyce uživatele,“ upozorňuje Pidra na další důležitý aspekt.

Dodržování bezpečnosti se podle něj v jednotlivých firmách velmi liší. „Z praxe víme, že korporátní společnosti dbají na bezpečnost práce a bezpečnost strojních zařízení mnohem více než malé firmy. Tyto korporáty mají množství interních směrnic, které jsou často i lepší než nařízení a normy. Většinou rovněž disponují financemi na investice do zabezpečení strojů,“ popisuje Pidra.

Nová evropská strojírenská směrnice pro příští rok by podle něj mohla problém částečně vyřešit. Stroje, které nebudou splňovat základní podmínky, jako je kompletní certifikace a návody v patřičném jazyce, totiž nebudou firmy vůbec moci zapojit do výroby. „Nicméně stále zde nebude dostatečná kapacita výkonných orgánů, které tyto požadavky budou kontrolovat, takže v praxi uvádění zařízení bez splněných požadavků do provozu stále hrozí,“ uzavírá odborník. 

Comments

comments