Tip na výstavu: Ladislav Vlna, Zakladatelům
foto: pořadatel akce
Text k výstavě (Vlasta Čiháková Noshiro)
Zakladatelům české kultury
U příležitosti 100. výročí založení Československa jsme věnovali výstavu Ladislava Vlny šesti významným zakladatelům duchovní samostatnosti a kultury národa v oblasti vědy, umění a sportu – Františku Běhounkovi, Karlu Čapkovi, Eduardu Ingrišovi, Elišce Junkové, Františku Kupkovi a Ottovi Wichtterlemu. Jejich společným jmenovatelem, kromě shodného data narození na přelomu 19. a 20. století v rakousko-uherské monarchii je, že proslavili svou prací nově vzniklý stát v období 1. republiky a ve vývoji moderní doby se zasloužili o naše kulturně-vědecké uznání ve světě. Vykonávali svou práci s respektem vůči občanskému právu, se zachováváním křesťanských zásad a ve jménu liberální demokracie. Mají lví podíl na formování moderní Evropy v podmínkách nelehkého soužití nově vzniklých národních států v meziválečném období i v poválečném boji s totalitní ideologií.
Tváře těchto osobností představuje autor osobitými portréty tzv. metalurgické malby, tj. malbou ohněm na ocelových deskách, v odkazech na symboliku jejich života a díla. Po absolutoriu na AVU v Praze pracoval Vlna jako malíř, sochař a restaurátor, svou originální techniku zdokonaluje již řadu let. Obrazy vypaluje ohněm do ocelových desek bez přidávání jakýchkoli jiných materiálů. Kresba je ručně rytá a barvy jsou žíháním vydobyté ze samého nitra oceli a její podstaty. Iluze vznikající odrazem světla od povrchu ocelového materiálu vytváří pravdivý a komplexní obraz o vnitřní kráse objektu. Takto vytvořené, expresivní figurální kompozice, působí na diváka širokou škálou světelných a barevných podob, formujících se v proměně podmínek světla výstavního prostoru. Prezentace umělcových děl se však neomezuje jen na portréty, představuje ikonograficky také anabázi, na níž dílo zakladatelů naší moderní kultury vznikalo.
Právě s estetikou, a také se společenskou etikou úzce souvisí chápání duchovních hodnot národa. Pojem demokracie občas přestává ladit s liberalismem, dokonce se s ním dostává do rozporu. Znamená to, že selhává liberalismus jako vláda ideálů, vyjadřujících úctu k institucím, pravdě a tvůrčí kráse, zatímco idea demokracie se redukuje na vládu většiny, jejíž představitelé mění ideály na populismus. Pak se nedostává politické kultury. Proto si přínos zakladatelů národní kultury zaslouží hlubší reflexe vůči tvorbě jejich duchovních hodnot a ocenění jejich názorové tolerance k vytvoření jednotné platformy v nadnárodním společenství. Chápání okolností zrodu duchovních hodnot národa má také svůj velký význam v procesu hledání smyslu naší svobody a zachování víry v lepší budoucnost.
Comments
