Únor bílý, umění sílí: Ženy na Pragovce
foto: pořadatel akce
V únoru se prostory umělecké čtvrti Pragovka Art District zaplní uměním s jedním společným jmenovatelem: umělkyně – žena.
Ve druhé polovině února, přesně 19. 2. proběhne Korzo Pragovka: komentované prohlídky všech výstav, těch právě uzavíraných i právě otevíraných. Jedná se o dernisáž výstav Beuys don´t cry a Postbarokní folklór, které budou mít návštěvníci možnost vidět ten den naposledy. Zároveň však bude otevřen autorský projekt Veroniky Přikrylové v prostoru The White Room nazvaný Patrik. Autorka je absolventkou sochařských ateliérů na FaVU v Brně a UMPRUM v Praze. Často pracuje v oblasti řekněme institucionální kritiky. Je pro ni tedy zásadní situace, ve které se jako autorka ocitá. Souběžně s tímto přístupem ale pracuje na různých objektech, které později (nebo jejich principy) využívá v konkrétních realizacích. Přikrylová někdy sochy vytváří, často ale alternuje již existující nebo je přejímá jako ready-mady, přičemž je pro ni důležité, že se jedná o zakoupené zboží, které má svůj vlastní pohyb a oběh a ona – zařazením objektu do jiného, uměleckého oběhu – mu mění základní status quo. Autorka se nevyhýbá symbolickým vyzněním těchto vychýlení. Obdobnou bázi přemýšlení nad situací výstavy představí i nyní. Výstava Patrik potrvá do 5.března.
Další vernisáže s ženami v čele proběhnou 26.února. Samostatný projekt Ley Petříkové A Girl Named Sandoz vychází z probíhajícího výzkumu, zaměřného na změněné stavy vědomí v umění v kontextu filmových archivů farmaceutické společnosti Sandoz. Zde legendární „otec“ LSD švýcarský vědec Albert Hofmann poprvé syntetizoval „lék na duši“ a v rámci této společnosti také fungovala od konce padesátých let tzv. Cinematheque Sandoz. Ta měla na starost nejen výrobu propagačních a edukativních filmů, ale také produkci specifických uměleckých děl s překvapivými výtvarnými kvalitami, které tematizovaly změněné stavy vědomí. Lea Petříková volně pracuje s odkazem těchto filmů, z nichž čerpá ve vlastní tvorbě, současně se však stává jejich kurátorkou, když je předkládá návštěvníkům v původní podobě. V projektu A Girl Named Sandoz tak vzniká dialog mezi díly již zesnulých autorů a v současnosti tvořící umělkyní.
Druhou výstavou otevřenou v tento den bude Nová gravitace II Moniky Žákové. Objekty variabilních rozměrů z pozinkovaných plechů a papírové koláže. Plech je materiál, který ač se to na první dojem nezdá, má velmi mnoho společného s papírem. Podléhá gravitaci, rozkládá se, nebo stárne s přibývajícím se časem stejně jako papír. Papír v gramáži 300 g/m2 vizuálně navíc odpovídá ocelovému plechu o tloušťce 0,3 mm. Na první pohled je rozdíl mezi papírem a plechem po závěrečné úpravě barvou nečitelný a matoucí. Oba materiály se stávají zaměnitelnými. Předkládaný projekt by se mohl stát vnímatelnou hrou, která se dostane do jisté míry kulminace s materiálem a podobou, která se bude vznášet mezi stavy jistoty a iluze. Obě výstavy potrvají do 26.března.
Akce proběhne v Pragovka Art District, Kolbenova 923/34a, 190 00, Praha 9- Vysočany
Comments
