Víkendová propustka do světa mladé módy
Jak se liší Praha od Zlína, různí se a je to vůbec pro svět módy důležité? Ocitáme se na konci školního roku, na začátku léta, a tím pádem v epicentru klauzurních výstav uměleckých škol celé republiky. Na výstavy děl vycházejících umělců se široká veřejnost může přijít podívat nejen do tradičních pražských destinací, jako jsou AVU či UMPRUM, ale třeba i do Zlína.
Uplynulý víkend byl zasvěcen dvěma netradičním klauzurním přehlídkám, a to módním. V sobotu mohli módní nadšenci nahlédnout pod pokličku zlínského ateliéru Designu oděvu, v neděli pod pokličku pražské UMPRUM. Debatu, zda je móda uměním, či nikoliv, nechme na jindy, a zaměřme se na přehlídky samotné.
Fungující kontrasty
Než přejdeme k rozdílnostem, uveďme si spojnice obou verzí absolventských přehlídek. Jednou z nejzásadnějších bylo zpřístupnění módy pro veřejnost a příprava designérů na svět po škole. Obě přehlídky byly zdarma přístupné pro skoro kohokoliv, kdo měl zájem. Zlínský EXIST zcela, pražská absolventská přehlídka fungovala na bázi omezených bezplatných rezervací. Pojítkem, současně i lákadlem, byly zajímavé výběry lokací, kterými se staly Klementinum a aula Akademie Univerzity Tomáše Bati. Prostory velice kontrastní, skrze své parametry však stejně dobře funkční pro prezentaci módy. Anotace ke kolekcím byly v obou případech vytištěné na letáčcích, které si každý mohl v průběhu projít a pochopit tak hlubší ideje každé z kolekcí.
EXIST po covidu
EXIST, první ze zmíněných absolventských přehlídek, je již etablovanou akcí, která se však na 5 let kvůli covidu pozastavila a teď se s novými absolventy navrátila. EXIST každý rok mění svou lokaci, a tentokrát se přesunul do již zmíněné auly, kde se představilo dohromady 9 kolekcí od 9 autorů, přičemž 7 z nich bylo bakalářských a 2 magisterské. Ač byla každá kolekce jedinečná, témata v nich se opakovala.
Při rozhovoru s Rozálií Zervanovou, jednou z organizátorek, jsme zjistili, že podobnost témat lidí v ročnících je prý častým jevem na škole. “Každý ročník je odlišný, ale přesto se zde objevují některá témata častěji. Například ročník nad námi kladl důraz více na udržitelnost, zatímco u nás se spíše prolínají témata minulosti s budoucností, které často otevírají mnohé sociální otázky.“ My jsme vypozorovali častou návaznost na tradice v kombinaci s inovacemi. Kolekce Serenity zkoumá tradiční řemeslnou techniku plisé, kterou se snaží opět přivést k životu, Anemoia je kolekcí o pocity touhy z minulosti, Romantismus se zabývá romantismem a rychlými proměnami dneška. Používá materiály asociující lovectví jako metaforu k válkám, naopak střihově se inspiruje romantismem a vkládá tak křehkost do siluet mužských oděvů. Dalším častým tématem bylo navracení se k tradicím a jejich následná aplikace do současnosti. V kolekcích Amen či Smrť a jej rúcho autorky tematizovaly smrt. Tu pokládají jako důležitou součást života a rituál pohřbu jako věc, která by nám neměla být cizí. Kolekce Pľuzgiere starých materí byla projevem úcty ke generacím našich matek a důležitosti pověr.
Takovéto kolektivní vědomí a soudržnost témat se na pražské absolventské přehlídce již neobjevovaly. Každá kolekce byla spíše prezentací individuality jedince. Únik před realitou do snové gay fantazie Sugar Boys spolu s Barbie-like kolekcí Gigls, Girls, Summer, odpovídající na frustraci autorčina sedmiletého já, vedle tichého předvedení kolekce Mélodie Champêtre, prezentující očistu od vizuálního nánosu, utvořily kontrastní celek ukazující více než pospolitost mysli ateliéru palčivá témata mladých lidí z velkoměst. Ač se zde tradicím neholdovalo, byly uvedeny kolekce zabývající se uniformami či specifickými oděvy pro určité skupiny lidí, což by šlo s trochou fantazie chápat jako kroje současnosti. Personal Record jako „šatník pro velkoměstskou, rychlou, ambiciózní a pracovitou ženu, zároveň však velmi křehkou ženu“, Empowering Elegance redefinující dámský fotbalový dres či kolekce pracovních oděvů s outdoorovými prvky pro filmaře Setcult, vytvořená na míru náročným filmařským podmínkám.
Zásadní emoce
Když se ohlédneme za tématy obou přehlídek, uvědomíme si důležitost, jakou mladí designéři přisuzují emocím a empatii. Využívají oděv jako platformu pro zviditelnění témat, která jim přijdou palčivá či opomíjená. Zabývají se potřebami druhých či svými vlastními, nebojí se ukazovat emoce, citlivě propojují minulé se současným a snaží se o aktualizace a redefinice.
Jediný povzdech by šlo vydat nad zbytečnou kulantností a rigidností tradiční prezentace velké většiny z kolekcí. Ať už byla tematika, jakou se designéři zabývali, sebevíc drzá a inovativní, performativnost přehlídek zaostávala. Místo experimentální mladé svěžesti se jednalo o velice konzervativně pojetý tradiční catwalk modelů jdoucích po vytyčené cestě za sebou. Jedinými výjimkami byly kolekce The body is here and I’m looking at you a Mélodie Champêtre, kdy první pracovala s modely jako s performery, druhá s akcentací hudby a pocitem ticha, které pozměnily vnímání celého zážitku.
EXIST, Zlín:
- Anna Čerbačeská: 5 more minutes @_naivka_portfolio
- Dorota Kostelná: Pľuzgiere starých materí @dk_maybe
- Zuzana Pecková: Smrť a jej rúcho @zzpckv
- Tara Gugová: Anemoia @taragugova
- Tomáš Maliňák: Futurum Lucidius @toom_design
- Yauheni Bisiuk: Romantismus @y_bisiuk
- Soňa Bartůsková: Serenity @sona.bartuskova
- Adéla Švehlíková: Amen @adasvehlikova
- Žofie Soldánová: HapSen @zofie.sol @naiad_naiad @_hapsen
Absolventská přehlídka Ateliéru módní tvorby, Praha:
- Dominik Švarc: Kočičí Palác @dominiksvarc1
- Adelizna Official: Empowering Elegance @adelizna.official
- Martin Humpolak: The body is here and I’m looking at you @humpolak_
- Markéta Hájková: Personal Record @hajkovamarketa
- Lenie Hanz: Up and down @lenka_hanzak
- Linda Vondrášková: Setcult @lindavondrasek
- Natálie Szegény: Cecilie @natalie.szegeny
- Noemi: Girl girl magic @karamelovyksichtik
- Natalis Repkovská: Mélodie Champêtre @natalis_repkovska
- Princ z Moravy: Sugar Boys @princ.z.moravy